Duše

Je to tak iné ako som očakával, že som sa nejakú dobu nalaďoval na niečo, čo som myslel, že neuvidím. Vizuálne ide podľa mňa o ešte lepší kúsok než V hlave a samozrejme má režisér právo na to, aby sme si na jeho predchádzajúci film spomenuli, predsa chce byť režisérom auterským. Sekvencie v ríši duší patria medzi vizuálne a nápadovo to najlepšie, čo kedy Pixar vyprodukoval. Na zemi je to skôr "iba" nadpriemer, ale kontrast medzi oboma prostrediami ich ešte lepšie spája v jeden koherentný celok. Asi sa k Soul onedlho vrátim, nie som schopný vzhľadom na očakávania utriediť si všetko poriadne V HLAVE, môj mozog potrebuje niektoré veci vidieť znova a DUŠA utriediť si emócie. Najlepšie samozrejme v kine, dúfam, že sa dočkám. (08.01.2021)

Nezvyknem dávať animákom odpad! no tu sa nedalo inak. Pixar tu jednoducho  sklamal a v pandemickej dobe priniesol na plátno svoj neštandardne nekvalitný animák, ktorý má kopu chýb. Duša nie je pôvabný a elegantný snímok s dojemným príbehom, nad ktorým sa divák pozastaví. Ide tu totiž o klasickú detskú vymývačku a nie o inteligentné vyprávanie, ktoré pobaví a to všetko bez ohľadu na vek. Že je animácia podarená, je samozrejmosť. Do hrobu to potom všetko uzatvára suchý hudobný doprovod, za ktorý tvorcovia dostali Oscara pravdepodobne len za to, že to bolo o černochovi, ako je to zvykom pri Oscaroch. Ešte šťastie že tento animák sa dostal do kín počas lockdownov. (29.11.2021) (02.09.2022)

Nový Pixar je rozhodně opět nápaditý s velmi dobrým tématem k zamyšlení a i ucházející odpovědí na otázky ve stylu "Co je smyslem života?". Mám rád Jazz, mám rád i hudbu Trenta Reznora (a je tam poznat!), takže tady určitě spokojenost. Animace také výborná (ale tak Pixar, že...). Po stránce námětů k zamyšlení rozhodně docela bohatý film, ale z nějakého důvodu jsem to tentokráte tolik neprožíval, jako ty pro mě nejlepší animáky tohoto studia a tak z toho ten nezapomenutelný pocit, který se dostavuje u těch pro mě nejlepších děl, prostě nemám. Ale i tak silné 4*, bodově 8,4/10 (26.12.2020)

Stejně jako V hlavě jiný a hlavně dospělejší Pixar. Atraktivní pro všechny generace, inteligentní, ambiciózní, nápaditý. Zatímco tehdy se hlavní hrdinka setkávala s Depkou nebo Hněvem, vyhořelý učitel hudební výchovy se potká s věčně nespokojenou duší. V den, kdy se jeho otravně obyčejný život snad začal obracet v lepší příští, smolně šlápne do prázdna a ocitá se ve stavu mezi bytím a nebytím. A v den, kdy se může stát pianistou v uznávané jazzové formaci, má ještě pořád šanci. Samozřejmě jsme za oceánem, takže nechybí srdečná poselství i mírná ztráta originality, dvě postavy se od sebe učí, obohacují a chápou, že život prostě stojí za to, přicházejí lepší i horší místa, s tempem se hlavně v druhé polovině místy zadrhneme, ale ten úsměv na tváři tak nějak zůstane. A hudební složka je moc fajn. (27.11.2022)

Tuze pěkné, možná se to jen trochu obtížně prokousává k meritu věci, ale jakmile se to ustálí ve svém příjemně dospělém a maličko surreálném tónu, má to bezmála zázračné momenty. Pixaru to dospívání svědčí. V hlavě mělo dětsky hravé jádro, tohle už je spíš o dospělé kreativitě a velmi osobním tématu hledání smyslu a ukotvení v životě, který hlavní postavě plyne pod rukama. Dobře, že Pixar opustil antropomorfizování nesmyslů pro děti a začal vést dialog s rodiči v krizi středního věku. Bůh ví, že podobné pohlazení potřebujeme víc než naši haranti. (10.06.2021)