Vysoká hra

Když muž v pozadí říká, že neexistuje muž v pozadí, že je to jen systém, může si být naivně nedůvtipný policajt jistý, že jím je právě on. Je ale otázkou, zda to policajt zjistí a zda to zjistí včas. Bavilo mě to dost a popravdě i párkrát překvapilo (druhý díl - obě události v Technickém muzeu), takže se brzy určitě podívám znovu. (03.02.2020)

Spletitý děj vyžadující stoprocentní pozornost pamatujeme už v případě Sametových vrahů. Stejný tvůrce, podobně odvážné téma. Režisér a scénárista Jiří Svoboda znovu skočil tam, kde se z českých tvůrců odváží skákat málokdo. Dvoudílný televizní film vychází z několika konkrétních kriminálních kauz, kdy součástí korupčního spiknutí je tady snad každý. Nejen politici, ale i policisté. A to je asi ten největší problém. Prostě prachy vládnou a nikdo nejede podle pravidel. Všichni kradou a lžou a všichni jsme sledovaní a odposlouchávaní, takže bych se měl vlastně obávat, co jsem to dnes vykládal nad poledním meníčkem. Ta neporazitelnost a zlotřilost systému je až za hranou. Akce naopak představuje solidní řemeslo, až na výjimky a úsměvné úlety (kolaps sekretářky v podezřelé firmě) jsou herci v čele s Richardem Krajčem velmi slušní. Jen ty důležité důkazy dostává hoch krapet na stříbrném podnose. (03.02.2020)

Trochu mne znepokojují okolnosti tohoto televizního filmu, nacházející se, Donutilovským jazykem řečeno, za jevištěm. Vždy, když Česká televize v upoutávkách představovala Vysokou hru, hovořila o režisérovi jako o tvůrci Sametových vrahů. Vždy. Proč prostě naplno neřekne, že Vysokou hru natočil Jiří Svoboda, tj. předseda KSČM v letech 1990-1993? Film je masivní kritikou současné kapitalistické společnosti, kdy divák může velmi snadno nabýt dojmu, že je naprosto zkažená. Politické strany jsou sice smyšlené, ale tvůrci opravdu při tvoření fiktivních názvů kreativní nebyli (Sociální občanská strana jako hlavní zkorumpovaný partaj - jako vážně?). Proto si lze vědomě nebo i často nevědomě uvědomit, že se jedná o velkou kritiku současných politických i společenských struktur. A co proti tomu dělat? Volme nové, ještě nezkažené alternativy (ANO), nebo ty původní, se kterými se nám sice vedlo celkem špatně, ale taková korupce tak přeci nebyla (komunisté, to už jsme konečně u Svobody doma). Film není natočen podle skutečných událostí, je jen volně inspirován (což vždy ve skutečnosti znamená právě opak). Dá se říct, že zkorumpované zakázky a dotace jsou denním chlebem současné politiky (samozřejmě ne v takových řádech korun či eur), ale tady je to trošku přitažené za vlasy, kdy už se pohybujeme mimo mantinely českého prostředí, autoři se spíše s těmi vraždami inspirovali na sousedním Slovensku, kde má mafie a korupce ještě stále své nezastupitelné místo. Ačkoli tato věc mě znepokojuje, jedná se jinak o velmi kvalitní biják, u kterého jsem se bavil. Na rozdíl od Sametových vrahů drží Svoboda dějovou linku, která se dá pochopit a dává smysl, jen je třeba plné divákovy pozornosti, což může být někdy problém. A také je třeba dobré paměti, protože je film rozdělen na dva díly a i dlouhý začátek s review prvního dílu nemusí pomoci. Každopádně kriminálka filmařsky slušná, divák musí u filmu přemýšlet, což nikdy není na škodu. Jen škoda toho politickýho podtextu, jenž může do jisté míry křivit veřejné mínění. (03.02.2020)

Mafiánská témata dorazila ze slunné Itálie do Čech. 1) Vše to může a nemusí být pravda. Úvaha o tom, že za vším je systém a ne muži v černém, zní zajímavě a, bohužel, i velmi věrohodně._____ 2) 43letému Richardu Krajčovi (policista Krása) to moc sluší i v pokročilejším věku._____ 3) Snímek vychází vstříc mínění velké části naší populaci o tom, že všichni kradou a kdo nekrade, tak se na to chystá. Těžko říci, jak moc je to pravda._____ 4) Navzdory tématu a oblíbeným hercům je celkový dojem poněkud rozpačitý. Není to zlé, ale druhý den už nevím, co jsem sledoval._____ 5) Za smutnou zmínku stojí i žlučovitá nenávist, kterou stříkají někteří odpadoví a jednohvězdičkoví komentátoři ať na režiséra Svobodu, herce Krajča, autora knižní předlohy Lásku či poradce režiséra Šlachtu. Hodnotit film podle sympatií či nesympatií k jeho protagonistům je opravdu ukázkou vysoké kulturní úrovně. (20.02.2020)

Hodně dobré. Především zrcadlo těm, kteří si myslí, že je vše čisté o OK. Ve stínu toho, když vám politik řekne, že 40 % státního rozpočtu jde na úplatky, zmanipulované státní zakázky a nekontrolované reklamy. To si pak člověk musí říct: Lepší mafie se svým určitým kodexem než mafie v politických kruzích, jejíž "čestnost" je podepřena určitým volebním výsledkem. Jo, hold systém je systém. 65%. (10.03.2022)