Reklama

Reklama

Tisíc pět set dolarů – to je odměna, již může získat taneční pár, který nejdéle zůstane na tanečním parketu, pořádaném v prostředí velkolepého zábavního pavilónu nedaleko mořské pláže. „Taneční maratón“ je senzací pro diváky, pro zúčastněné na parketu pak příležitostí zadarmo se najíst, s vidinou odměny v případě vítězství navíc. Stačí jen vyplnit přihlášku a podstoupit běžnou lékařskou prohlídku. Není divu, že do soutěže se hlásí i náhodní účastníci. Také ústřední dvojici Glorii a Roberta spojila náhoda tanečního reje. V tragickém příběhu, natočeném podle románu Horace McCoye se nehraje jen o peníze, ale doslova o všechno… Děj slavného filmu, který natočil režisér Sydney Pollack (Tři dny Kondora, Jeremiah Johnson, Vzpomínky na Afriku), se odehrává v roce 1932, v době Velké hospodářské krize. Příběh, stejně jako literární předloha, byl pojat jako hořké podobenství o absurdní existenciální situaci moderního člověka. Film – mimo jiných – získal Oscara (za vedlejší herecký výkon) pro Giga Younga v roli konferenciéra. (Česká televize)

(více)

Recenze (199)

Hennes 

všechny recenze uživatele

Pamatuji si tento film asi 35 let zpátky. Vysílala ho československá televize a mně se ségrou bylo něco kolem deseti let. Tenkrát nás na to babička nechala koukat a my pak celou noc nemohli spát. Říkal jsem si, co po tolika letech bude ten film pro mě znamenat. A již očima dospělého to byl znovu emotivní zážitek. V roce 1980 jsem netušil, že by se něčemu podobnému mohl někdo věnovat dobrovolně a ono je to tady. Dnes se to jmenuje reality show a pár magorů to dělá pro prachy a z exhibicionismu. Tenkrát to dělali z hladu a z nutnosti přežít. Skvěle natočené drama s výbornými herci. ()

filmfanouch 

všechny recenze uživatele

Kdyby měl někdo dávat dohromady seznam nejdepresivnějších filmů všech dob, Koně se také střílejí musí tak nějak automaticky obhajovat jednu z předních pozic. Jedná se totiž o film, který je fyzicky hodně nepříjemný a po zhlédnutí zanechá hodně depresivní náladu, která jen těžko z člověka zmizí. Zároveň ale platí, že je Koně se také střílejí filmovým mistrovským dílem, který je plný velmi chytrých a bravurně zpracovaných myšlenek a především velmi parádně zvládnuté režii. Režisér Sidney Pollack, který zde adaptoval novelu Horace McCoye se později proslavil také filmy jako Tootsie, Vzpomínky na Afriku, nebo Firma a je dost možné, že kdybyste někomu nezainteresovanému dali tyhle tři filmy vedle sebe a přitom byste se mu nezmínili, že tyhle tři filmy dělal ten samý režisér tak by si toho pravděpodobně nevšimli a to samé platí kdybyste vedle těchto tří filmů měli dát i právě Koně se také střílejí. Ano, Sydney Pollack neměl kdovíjaký výrazný trademarovský režijní styl, vzhledem k tomu, že je ale původem herec si vždycky dával práci především s hereckými výkony a i proto jsou jeho filmy plné zapamatovatelných a parádních hereckých výkonů, což platí i u Koně se také střílejí. Zároveň ale nutno dodat, že Pollack si jako režisér uměl vždy skvěle pohlídat i vizuál a hlavně se uměl postarat o naprosto bravurní atmosféru, která je u Koně se také střílejí velmi klíčová. Dá se lehce mávnout nad tímto filmem rukou s tím, že tak trochu zestárl, dost možná je ale díky možnosti najít podobenství v současných reality show aktuálnější než kdy dřív. Zasazením do 30. let 20. století jsme tak víceméně svědky toho jak lidé také mohli trávit čas před stvořením televizoru. Už z těchto momentů jde snadno získat několik depresivních myšlenek, jelikož jde o velmi nechutnou představu toho co se skutečně mohlo za dob Velké hospodářské krize dít. Chudí a nemajetní lidé byli ochotní pro lákavou finanční odměnu vytrpět hodně, celý průběh maratonu ale postupně graduje v čím dál tím více nepříjemnou záležitost kdy se atmosféra a napětí velmi bravurně buduje. Především se i zde ukážou jisté formy úplatkářství a podvodů a veškeré chování všech hrdinů působí věrohodně. Koně se také střílejí se nezapíšou do dějin díky sympatickým hrdinům, hrdinové ale nutně nemusí být sympatičtí, protože ve finále stačí jenom jedno- když postavám rozumíme. A to u tohoto filmu není vůbec žádný problém. Tenhle film stojí a padá na bravurních hereckých výkonech, především na naprosto parádním hereckém výkonu Jane Fondové, která se po Barbarelle vydala vstříc vážnějším rolím a tuto její kariérní éru odstartovali právě Koně se také střílejí. Fonda zde veškeré emocionální vyhrocení a naprosto jasně viditelnou fyzickou/psychickou únavu předvádí famózně a právem si ve své kariéře došla pro první (a ne zdaleka poslední) oscarovou nominaci. Stejně jako Fonda se (též neproměněné) oscarové nominace dočkala Susannah York, která je od první scény zcela jasný opak postavy Fondové a i díky tomu dostává šanci vyniknout. Pro proměněného Oscara si za tento film naopak došel Gig Young, jehož Rocky Gravo je těžce popsatelná postava, přesto se ale Youngovo podání ať v rozjuchané či klidnější poloze musí velmi ocenit. A protagonista Michael Sarrazin je sice v okruhu těžké konkurence, i on je ale ve své roli velmi dobrý. Jen nemá zas tak zajímavou roli jako již zmíněné trio herců. Kouzlo tohoto filmu tkví ale především v jeho bravurně budovaném tempu. Pokud před zhlédnutím filmu čtete nějaké ty seznamy nejdepresivnějších filmů a po pár minutách se divíte kde ta slíbená sláva vlastně je.... tak to chce jenom pár dalších minut počkat a ta deprese se pomalu začne vybarvovat. A pak víc a víc a víc až to dojde k naprosto tragickému silnému finále, která je tečkou za skvělými myšlenkami, kterých je tento film plný. Film se zde dotkne několik silných témat a finále je poté jen tečkou za skutečně depresivním zážitkem, který je ale zároveň audiovizuálně dokonalý. Sydney Pollack zvládl natočit naprosto bravurní mrazivé momenty a třeba celá sekvence s během je skutečně napínavá a pocitově drásavá. Zároveň název filmu ve finále dává smysl a podtrhuje celou sílu. Toto je ten film, který do sebe v samotném závěru dohromady skvěle zapadne a tvoří skutečně jeden z psychicky nejtěžších ale zároveň filmařsky nejsilnějších diváckých zážitků všech dob. Za mně jasný vrchol Pollackovy tvorby, který je skutečně dost možná více aktuální než by se mohlo zdát a především jde o opravdu vizuálně perfektní ale zároveň krutý a nepříjemný filmový zážitek, který v divákovi rozhodně zanechá nějakou stopu..... () (méně) (více)

Reklama

C0r0ner 

všechny recenze uživatele

Obrovsky zvučné jméno a parádní procenta znamenaly, že jsem tenhle film musel bezpodmínečně vidět. A že bylo na co koukat! Zaprvé to bylo špičkově zahrané. Zadruhé se to odehrávalo v neokoukaném prostředí. Zatřetí to mělo dobrý děj a kurevsky špičkový konec. Akorát to bylo bohužel malinko delší. 90% ()

kagemush 

všechny recenze uživatele

Vlastně jsem se tomuhle filmu dlouho vyhýbal. Potom jak jsem si ,,užil" kdysi knihu se mi nechtělo tenhle zážitek nijak rozmělňovat. Jenže jak stárnu,přicházím třeba takovému Pollackovi na chuť (a hlavně mě nalákal nedávno vysílaným bijákem Hájili jsme hrad,-kde je taky předloha vynikající a film obstál na výbornou).Ale když už mi to ČT2 donesla až před rypák,neodolal jsem a nelituju! Tak jako u Hájili jsme hrad ,Pollack respektuje předlohu,nic nevymejšlí a tu děsivou sílu příběhu dokáže perfektně zprostředkovat i pro nečtenáře.Salut. ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Kdyby to nepokazil ten až přehnaně pesimistický a nihlistický závěr, tak bych tam i těch 5* dal úplně bez problémů. Koně se také střílejí nám představují jednu taneční soutěž, ve které několik desítek párů bojuje o 1 500 dolarů. A jelikož je krize, lidi zrovna moc peněz nemají, tak pro tuhle částku jsou schopní udělat všechno. No jo, jenže tahle taneční soutěž trvá dva měsíce, a to pouze jen s přestávkami na spánek a pak malými, desetiminutovými. Jenže peníze jsou peníze, a tak všechny ty páry bojují do totálního vyčerpání, případně i smrti, a i kdyby někdo při tom všem tancování zemřel, soutěž to nezmění, furt se jede dál. Osobně jsem v celém v tom filmu viděl jakéhosi předchůdce všech těch dnešních hororů o lidech uvězněných v uzavřených místnostech a jsou zde, pod vidinou nějaké výhry, psychicky nebo fyzicky (nebo nejlíp obojí) deptáni nějakými magory (př. Úniková hra nebo třeba Would you Rather), jenom s tím rozdílem, že tady se neumírá. A musím přiznat, tohlecto taneční šílenství, po kterém už nikdy nepůjdu tancovat, bylo dost poutavé a napínavé. Dále to mělo velmi dobře vedený děj, zajímavé postavy a několik neskutečně silných scén, při kterých jsem ani nedýchal (oba dva eliminační běhy - a ten pohled té těhotné ženy, co se tam málem zřítila vysílením k zemi, nikdy z hlavy nevymažu, stejně jako jednu scénu z druhého běhu, kterou zde ale napsat nemůžu, jelikož by to byl spoiler). Celý film má dost depresivní atmosféru a vedoucí téhle soutěže byli celkem svině, zase ti lidi v tom byli dobrovolně a mohli beztrestně odejít, tak těžko někoho brát jako toho horšího. Fakt, nebýt toho úplně přehnaného nihilismu na konci, který nám vlastně říká, že celý svět je jenom depresivní kolotoč, ze kterého se dostaneme jenom smrtí, jinak budeme trpět až do vysílení (což značí poslední záběr na zbytek soutěžních párů), to už mi přišlo i mimo realitu. On celý svět a život obecně není jenom jedno trápení za druhým, naopak, nabízí i příjemné a radostné chvíle, což tenhle film poněkud ignoruje. To mi celkem vadilo. Jinak ale nemám co vytknout. V průběhu filmu to nabízí i pár zajímavých myšlenek. Silné 4* ()

Galerie (37)

Zajímavosti (8)

  • Seznámení Richarda (Michael Sarrazin) s Glorií (Jane Fonda) a jejich společný zápis do soutěže probíhá v knižní předloze jinak než ve filmu. V knize se seznámí čirou náhodou a k zápisu se společně domluví na prvním rande, ve filmu Glorie z nouze oslovuje náhodného kolemjdoucího. (Michalex)
  • Režisér Sydney Pollack dal herečke Jane Fonda volnú ruku pri nakladaní s jej postavou. Zo začiatku úlohu odmietla, prehováral ju aj partner Roger Vadim, ktorý mal knižnú predlohu v obľube. (classic)

Reklama

Reklama