Ulice strachu – 1. část: 1994

V malom americkom meste Shadyside začne zabíjať maskovaný vrah. Partia kamarátov sa stane jeho terčom, a ak chcú prežiť, musia zistiť, prečo si za obete vybral práve nich. - Leigh Janiak je velmi šikovná a hlavne osobitá režisérka, ktorej tvorbu sledujem od úplného začiatku, takže som si musel povinne doplniť tento rest, ktorý mi unikol počas mojej niekolkoročnej hororovej prestávky. Fear Street Part 1 je zábavným počinom, ktorý sa nesie na vlne deväťdesiatkových teen slasherov, takže tematika pre mňa ako stvorená. Postavy sú velmi sympatické a ich herecké výkony pôsobia na to, že ide väčšinou o neskúsených mladých hercov, dosť vyspelo. Velký plus má Leigh Janiak za to, že sa nebojí popraviť postavy, u ktorých by to človek nečakal. Rovnako ma velmi zaujalo rozohranie príbehu pred druhým pokračovaním, takže časť prvá je u mňa za silné štyri hviezdičky. (28.08.2022)

Popravdě jsem trochu na rozpacích, ale na druhou stranu slasherů v poslední době moc nevzniká, svoji zlatou éru od 70. do 90. let mají za sebou. A já mám tenhle subžánr rád. Takže omladina, potažmo celé městečko čelí kletbě čarodějnice sahající do 17. století. Masakry na sebe nedají dlouho čekat, první ochutnávka je v obchoďáku. Samozřejmě to beru jako poctu všem těm báječným Pátkům 13., Krvavým táborům, Vřískotům a maniakům. Přímé odkazy i zmiňované tituly s hororové pokladnice proto potěšily. Krví se nešetří, i když se mohlo jít více na dřeň - vše tak zachraňuje báječný kráječ na hlavu. Nejvíce mi vadily nevyváženost, kolísavé napětí a nedostatek děsu. Ale zase když padaly i postavy, u kterých se to až tak nečeká, vše se vyrovnává. Konec jsem sice čekal absolutní, tedy - nikdo to tu nepřežije, ale budiž. Radost mi udělala muzika mj. Bush, Garbage, Nine Inch Nails, Soundgarten, Radiohead, Iron Maiden, White Zombie, Portishead, Pixies, Alice Cooper, The Prodigy... z původních 3 jsem po úvaze navýšil o hvězdu. (04.07.2021)

Já si nemůžu pomoci, ale já jsem se u tohoto rádoby hororu vůbec nebál a už vůbec jsem nebyl napnutej. Možná párkrát jo, ale to bylo spíš dnešním obědem, kde jsem to asi přepískl s mým milovaným kysaným zelím. Po pravdě řečeno jsme zde mohli vidět skoro všechny klišé, které se dají vidět v podobných snímcích hororového typu. Ale zde mi byly všechny postavy, kterým jsem měl fandit silně nesympatické a to ať už se jedná o malýho černýho koblihu u kterýho mi silně nesedělo to, že poslouchal metalovou muziku a to zejména Iron Maiden, ale taktéž dvě šeredný lesby, který když si to rádoby začaly rozdávat, tak jsem začal hledat poblíž nějakej kbelík do kterého bych se mohl vyzvracet. On celkově ten příběh byl založen na dětských představitelích, které našli asi někde v pomocné mateřské škole, protože ty amatérské herecké výkony se nedaly přehlédnout. A to jejich pátrání na vlastní pěst, to byl vrchol neprofesionality a špatně napsaného scénáře. A je to celkem škoda, protože vyvražďovací komando bylo vcelku sympatické a legenda o čtyřistalet staré čarodějnici taky nebyla k zahození. Způsoby zabíjení byly taktéž podle mého gusta a lokace a humorné vsuvky vraždících maniaků mě taktéž bavily. Ale nudné dialogy lesbických dětských hrdinek mi fakt lezly nervy a taky přechytralé děti, které měli odpověď téměř na všechno mě vůbec nebavili. Ale musím vyzdvihnout hudební stránku tohoto filmařského počinu, protože rok 1994 byl velice kvalitní, co se týče mého hudebního vkusu a to zejména píseň Nine Inch Nails - Closer (hudební videoklip) (1994), ale taktéž známé písně od Garbage, The Prodigy a od mnoha dalších hudebních fenoménů devadesátých let. Taktéž jsme na konci tohoto vyvražďovacího snímku mohli vidět lákadlo na druhý díl této trilogie a musím podotknout, že se na to celkem těším, protože už podle těch ksichtů si myslím, že to bude to pravé ořechové. Za slušný základ této hororové trilogie, kterou mírně zprznily herecké výkony hlavních dětských představitelů, ale zase jsme viděli dostatek krve a slyšeli dostatek kvalitní muziky musím dát necelých 60%. (11.07.2021)

Bohužel na můj vkus je scénář tohohle filmu až moc stupidní a logické lapsy a podivné chování hlavních charakterů každou chvíli odváděly mou pozornost od filmu k myšlence, jak fajn by to mohlo být, kdyby to napsal někdo s víc nadhledem. Protože základní myšlenka je fajn a ve filmu je i spousta cool nápadů. Prý jsou další dva díly lepší, tak uvidíme... (19.08.2021)

Netflix na začiatok leta vytasil slasher trilógiu Fear Street, kde sa každý piatok bude venovať istým časovým úsekom a mne pri pohľade na predmetné roky prichádza smutno, že dané časové rozhranie nezahŕňa aj nové milénium, aspoň do r. 2008. Na to by som sa rád pozrel najmä preto, že jedným z hlavných zámerov tvorcov tu bolo, súdiac podľa tohto prvého filmu, správne zachytiť atmosféru obdobia, čo sa aj slušne podarilo (hoci na úrovni detailov Summer of 84 či Stranger Things to nie je), mimo iného už hneď v úvode scénou s walkmanom, starým bielym počítačom, ranným vzhľadom internetu a v pozadí hrajúcou skladbou 'Fear of the Dark' od Iron Maiden, či neskôr vintage pixelovou videohrou s kostlivcami a skladbou 'More Human than Human' od White Zombie. Po obsahovej stránke relatívne výživné, nenudil som sa ani na chvíľu, po stránke filmárskej kvalitka so super štylizáciou a farbami, hudobná zložka a skladby lahodné. Cecky mi tu síce nechýbali ako ostatným nedohonencom, chýbalo mi však väčšie kvantum odkazov na popkultúru, aspoň trojnásobok by bol predstavovaný ideál. Postava všeznalého Josha (Benjamin Flores Jr.) značne sympatická, takže predstava, že bude aj v nasledujúcich filmoch je veľmi sladká. Uvidíme, čo prinesú ďalšie časti, slušný nábeh to rozhodne má. --- ♪♫ / ♪♫ / ♪♫ / ♪♫ / ♪♫ --- (x) (x – nemá súvis s filmom, ale chcem si to niekde uložiť x) (x) (x) (s/o J.F.B.) (03.07.2021)