Reklama

Reklama

Legendy filmového plátna, Barbra Streisand a Robert Redford, se před kamerou proměnili v osudem zmítané milence, Katie Morosky a Hubbella Gardinera. V roce 1937 se horkokrevná Katie setká s konzervativním Hubbellem. O necelých osm let později se ti dva znovu potkávají v New Yorku – reportérka levicového rádia Katie totiž špehuje vojenského důstojníka v nočním klubu. Jsou absolutně odlišní a přesto (nebo možná právě proto) se do sebe zamilují a společně odjedou do Hollywoodu, kde má Hubbel pro svého kamaráda, producenta JJ, napsat scénář. Jenže je rozdělí Výbor antiamerických aktivit při svém honu na čarodějnice v roce 1947 – těhotná Katie odmítá mlčet o uvěznění Hollywoodské Desítky, zatímco zrádný Hubbell se rozhodne zachránit svou kariéru. Když se ti dva znovu potkají v průběhu šedesátých let, pocítí Hubbell, nyní televizní scénárista, i aktivistka Katie staré pouto lásky. Jenže se budou muset pořádně zamyslet, jestli spolu opravdu mohou být. (Cinemax)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (178)

sud 

všechny recenze uživatele

Barbra Streisand a Robert Redford sice hrají výborně, ovšem příběh mne neoslovil a postava Katie mi nebyla ani trochu sympatická (ne kvůli jejímu politickému přesvědčení, ale díky její absenci smyslu pro humor a nadhled). Film to není úplně špatný, ale za sebe jej mohu doporučit pouze kvůli ústřední herecké dvojici. 50%. ()

Blofeld 

všechny recenze uživatele

Nádherná milostná romance. Spousta dobrých herců, dokonce i Streisandová, kterou oceňuji především jako zpěvačku, podala úžasný výkon (teď možná pár lidí naštvu, ale v té scéně v té budově, kde se schovali po útoku demonstrantů, se přiblížila Meryl Streepové v loňském Mandžuském kandidátovi). Sydney Pollack je pan režisér. Dvě lehké výtky: 1) některé dialogy bych lehce zkrátil, 2) Redford vypadal v průběhu let na rozdíl od Barbry pořád stejně. I tak ale jasných pět! ()

Reklama

LEATHERFAC 

všechny recenze uživatele

Redforda jsem nikdy nemusel - nejspíš nemám rád blonďatý chlapy. Vždycky mi připadal jako takovej ten nudnej hezoun, ze kterýho sou ženský podělaný bůhví proč. Něco jako Hugh Grant. Barbaru naopak rád mám, ale tady ne. Shrnuto: on je nudný suchar, ona hysterická levicivá píča. Film se celkově táhne jak smrad, nic zajímavého se neděje a řeči o americkosovětské politice to zrovna nezlepšují. Od přesunu do Holiwůdu měl film přestal úplně zajímat. Sorry. ()

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Pro mě osobně jeden z nejpůsobivějších filmů vůbec. O tom, jak se ideály potkávají s osobním životem a s utíkáním času na život, o přitažlivostech a rozporech, o překážkách, které jsou nepřekonatelné možná jen a právě proto, že na to, abychom si porozuměli, a zároveň žili a činili rozhodnutí a závěry, máme omezený čas. O tom, co (všechno) je láska. O blízkosti a rozdělenosti, o tom, co všechno nelze vzít zpět a jak nás navždy formuje, čím procházíme. O tom, že nemůžeme srovnávat. O tom, co je kompromisnost. O tom, co znamená být sebou, ať už to je nebo není příjemné. O citu a rozumu v jednotě. O lehkovážnosti. O osudovosti každého okamžiku, kterým procházíme. *** Je to film nesmírně delikátně zrežírovaný i zahraný. Mrazí mě z něj, kdykoli na něj jen pomyslím. A brzy, brzy ho chci i nechci vidět znovu, smutek, svíravý bol u srdce a chvění. Láska ke všemu a propasti a překážky a oddělenost všude tam, kde by neměla být. Aaa-ach. *~ ()

Superpero 

všechny recenze uživatele

Bez těch skvělých herců by to bylo sotva poloviční. Redford i Streisandová jsou tu fakt přirození a jedině díky tomu vás film vtáhne. Téma je totiž dost politické, ale na druhou stranu nejde až tak do hlubky. K McCarthysmu bych potřeboval ve filmu vykreslit větší paranoiu, aby mě to téma zajímalo. Proto se mi zde více líbila první půlka. Každopádně jako film o partnerském soužití lidí s protikladnými povahami je to super. ()

Galerie (44)

Zajímavosti (15)

  • Marvin Hamlish, Alan Bergman a Marilyn Bergman získali Zlatý glóbus za nejlepší píseň k filmu. Skladba, která jim ocenění zajistila, nesla název „The Way We Were“. (Terva)

Reklama

Reklama