Takoví jsme byli

Sledoval jsem..hm..romantický příběh, ovšem vážnější a životnější než jakákoliv romantika s Hugh Grantem, navíc s politickými dobovými přesahy. Něco trochu zestárlo a dvě hodiny jsou až moc, ale Streisandová a Redford k sobě pasujou a oscarový hudební motiv Martina Hamlishe je výtečný. Streisandová dovede být opravdová, emotivní a část filmu dokonce svůdná, a to přes to, že jsem musel překousnout její plakáty sovětských soudruhů na zdi. Nikdy jsem si neuvědomil, jak moc je Brad Pitt podobný mladému Redfordovi...Viděna dabovaná verze (Stašová, Soukup), bez kritických připomínek. Slabší čtyři. (21.04.2011)

Barbra a Robert nepôsobia na prvý pohľad ako očakávaný pár a práve na tejto rozdielnosti je celý film postavený. K tomu sa pridávajú dišputy o politike a kinematografii, respektíve politike v kinematografii a divák si nakoniec uvedomí, že sú obaja ako pár perfektní a v určitom zmysle sú ich postavy ako pre seba stvorené. A to aj s tým očakávaním, že to môže celé každú chvíľu prasknúť. Vážne cítiť, že to písal Trumbo, ale Pollackove stvárnenie je tak trochu tuctové, presne ako by sme očakávali a mohlo sa ísť takpovediac viac na dreň v zobrazení ich vzťahu a dialógoch. (01.01.2019)

Nesnášim Barbru Streisand jako takovou, ale když ještě navíc hraje roli nějaký salónní levičácký aktivistky, která se chová takovym způsobem, že má nejspíš krámy asi 400 dní v roce, tak to bylo na mě už poněkud silný kafe. Navíc ten film by stál nejspíš za hovno i kdyby tam místo Streisandky hrál někdo jinej. Tohle mě naprosto minulo. Ani Robert Redford mě tady moc nenadchnul. Navíc v jeho téměř 40 letech působil v roli študentíka ve školní lavici trochu mimo. Ono bylo vůbec komický, že stárnutí hlavních postav se vyřešilo tak že Barbra Streisand změnila účes. Co jsem zatím viděl filmy režiséra Pollacka, tak jeho tvorba mě vůbec nebere. (06.01.2020)

Pro mě osobně jeden z nejpůsobivějších filmů vůbec. O tom, jak se ideály potkávají s osobním životem a s utíkáním času na život, o přitažlivostech a rozporech, o překážkách, které jsou nepřekonatelné možná jen a právě proto, že na to, abychom si porozuměli, a zároveň žili a činili rozhodnutí a závěry, máme omezený čas. O tom, co (všechno) je láska. O blízkosti a rozdělenosti, o tom, co všechno nelze vzít zpět a jak nás navždy formuje, čím procházíme. O tom, že nemůžeme srovnávat. O tom, co je kompromisnost. O tom, co znamená být sebou, ať už to je nebo není příjemné. O citu a rozumu v jednotě. O lehkovážnosti. O osudovosti každého okamžiku, kterým procházíme. *** Je to film nesmírně delikátně zrežírovaný i zahraný. Mrazí mě z něj, kdykoli na něj jen pomyslím. A brzy, brzy ho chci i nechci vidět znovu, smutek, svíravý bol u srdce a chvění. Láska ke všemu a propasti a překážky a oddělenost všude tam, kde by neměla být. Aaa-ach. *~ (04.04.2022)

O politice nevím ani fň, buržousta považuji za druh lišejníku, a s čím jsem měla hlavní problém, byla jména postav. Robertu Redfordovi se zřejmě scénárista chtěl pomstít za to, že je tak hezký. A i Barbra Streisand by si vskutku zasloužila jméno originální, temperamentní, průbojné. Nebýt ten film tak slavný, jeden by se při čtení obsahu obával, že se na něj chystá plytká romance pacholka od prasat a vousaté ženy. První minuta ale rozhodne. Hudba je totiž nádherná. (17.05.2017)