Takoví jsme byli

You never give up, do you? / Only when I'm absolutely forced to. But I'm a very good loser...  Takoví jsme byli, vzácný případ nečekaných účinků filmařské alchymie. Dva nic moc herci (především Streisandová svou Katie často překračuje hranici zapáleného aktivismu a odpudivé hysterie), podmanivě zvláštní zpěvačka, fešák a autor hudby k Woodyho Banánům vykouzlí romanticky inteligentní a zároveň devastační romanci, která funguje nikoliv v univerzu romantického solipsismu à deux, nýbrž v souřadnicích dějinných událostí - zkrátka neuráží hloupostí. Příběh vztahu levicové intelektuálky a hříšně nadaného fešáka cílí opakovaně přesně do černého a spíš než trochu upachtěnou Katie tak reprezentuje Hubbella, geniálního fešáka, kterému jde všechno až moc snadno. Kdybyste snad chtěli tváří v tvář Pollackově filmu zůstat cool a neplakat jako židovská adolescentka, ztýraná osudovou láskou k okouzlujícímu gójovi (která neváhá sáhnout k čemusi na způsob znásilnění), opečovávaný cynismus pohoří na ústředním Hamlischově oplodňováku, jehož hyper-potenci neruší ani bezskrupulózní zneužití ve sprchové scéně s Frankem Drebinem. (26.01.2023)

Včera jsem film viděl už potřetí avšak s velkým časovým odstupem. A ke svému údivu jsem zjistil, že tak nějak vyčpěl. Zůstal jen Redford, Barbra a nezapomenutelný hit Way We There... To politické kolem mně něajk nebralo a rušilo. Ovšem to jiskření mezi úvodní dvojicí bylo fantastické! Souhlasím, že pokud existují nějaké TOP filmové páry Robert s Barbrou budou zcela jsitě v TOP Five! Z toho filmu na mne dýchla nostalgie ale spíše než na léta válečná tak na osmdesátky, kdy u nás kupodivu mohl běžet...Nedivím se, že po tomto filmu byl Redford sexysymbol. Mně se z jeho charisma málem kolena klepala také a to nejsem žena! .-) Palec nahoru za skvělý dabing Pavla Soukupa a Simony Stašové! Dnes už je to ale jen za 3 scénáře. * * * (16.04.2016)

Mě je ten film prostě proti srsti...Nenadchlo mě téma, postavy jsou mi krajně nesympatické a hlavně - život těch dvou - to je prostě šílenost, kterou jsem nepochopila hned na začátku život a ani mě to neláká se to snažit pochopit při druhém shlédnutí. Myslím, že se budu muset hodně přemáhat, abych se na to případně podívala podruhé...3* jen za Barbru Streisand, kterou mám ráda jako herečku, tak i jako osobnost a taky za ústřední píseň, kterou si můžu pobrukovat celý den :) (10.10.2011)

Barbře i Robertovi to ohromně sluší. Příběh jak se seznamují a scházejí a rozcházejí byl milý a místy zábavný. Vlastně jediný a bohužel dost podstatný problém pro mě byla povaha Katie. Ani ne tak její politické přesvědčení, nedostatek nadhledu a humoru, ani její tendence neustále poučovat a bojovat, ale ta nechutná podbízivost s jakou se snažila získat Hubbella. Bylo to fak nechutný a na Hubbellově místě bych jí prostě dala ty prášky na spaní a snažila se zapomenout, že někdo tak hystericky zamilovaný existuje. (12.07.2012)

Pro mě osobně jeden z nejpůsobivějších filmů vůbec. O tom, jak se ideály potkávají s osobním životem a s utíkáním času na život, o přitažlivostech a rozporech, o překážkách, které jsou nepřekonatelné možná jen a právě proto, že na to, abychom si porozuměli, a zároveň žili a činili rozhodnutí a závěry, máme omezený čas. O tom, co (všechno) je láska. O blízkosti a rozdělenosti, o tom, co všechno nelze vzít zpět a jak nás navždy formuje, čím procházíme. O tom, že nemůžeme srovnávat. O tom, co je kompromisnost. O tom, co znamená být sebou, ať už to je nebo není příjemné. O citu a rozumu v jednotě. O lehkovážnosti. O osudovosti každého okamžiku, kterým procházíme. *** Je to film nesmírně delikátně zrežírovaný i zahraný. Mrazí mě z něj, kdykoli na něj jen pomyslím. A brzy, brzy ho chci i nechci vidět znovu, smutek, svíravý bol u srdce a chvění. Láska ke všemu a propasti a překážky a oddělenost všude tam, kde by neměla být. Aaa-ach. *~ (04.04.2022)