Duna

Čtyři a půl hodiny čistokrevné dobrodružné zábavy s kouzelnou (a zároveň na svou dobu překvapivě úsměvnou) trikovou stránkou. Což však v tomto případě rád odpustím, protože si pamatuji, že jsem se u seriálové Duny dobře bavil. A podle zdejšího slušného hodnocení, jsem nebyl sám. Jestli si dobře vzpomínám, tak tuhle minisérii kdysi vysílala TV Nova, která měla v devadesátých letech a na přelomu milénia těchto sci-fi dílek plné rukávy. Kdeže loňské sněhy jsou? (31.05.2024)

Harrison měl k dispozici čtyři a půl hodiny, ale chyběla mu Lynchova odvaha (nebo drzost) dostat do filmu víc původní mytologie, předlohu odvyprávěl co nejpřehledněji a to, co se přímo netýká děje, vypustil. Jenže Herbertova klasika - alespoň v mých očích - přežije všechno a výsledek je tak koukatelný, že bych klidně snesl i nášup. (08.01.2004)

Na televizní zpracování nadprůměrný počin. Dlouhá stopáž umožnila zpracování Herertovy klasiky bez zkracování a přeskakování méně zajímavých dějových pasáží, což někteří diváci mohou označit za zbytečné scény narušující svižnost děje. Já jsem s tím problém neměl a naopak jsem měl radost z vytvořené atmosféry planety Duna. Co dopadlo bídně v podání Lynche, se povedlo ve formátu televizní obrazovky. Na škodu je místy viditelný nízký rozpočet, jehož váhu nejvíce poznaly vizuální efekty. Fanouškům knihy doporučuji. (14.03.2010)

Delší stopáž znamená větší možnost věrnosti originálu, což samozřejmě potěší. Potěší i William Hurt, jehož Leto je skutečně tím sympatickým vládcem z knihy, náležitě odporní představitelé Harkonnenů i ansámbl z českých luhů a hájů, z nichž bych vyzvedla především Miroslava Táborského. Barbara Kodetová se na roli drsné fremenky rozhodně hodí lépe než okouzlující, ale křehká Sean Youngová z původní verze a Giannini podává svého Shaddama s náležitou arogantní slizkostí. Píseční červi postrádají sice majestátnost, zato ale působí opravdu nebezpečně. To všechno jsou dobré zprávy. K těm špatným patří, že u snímku by člověk vzhledem k době vzniku čekal přece jen slušnější technické zázemí, český kompars je sice fajn v případě imperátorských poddaných a vojáků, ale u fremenů, takto vysušených a tvrdých pouštních bojovníků, působí ta buclatá česká dítka přece jen trochu divně, a hlavně velmi podivné pojetí postavy princezny Irulán. V knize se s ní nesetkáme až do samotného konce, zde ale zřejmě tvůrci chytli "Arwenin syndrom" a mocí mermo prali do děje postavu, která sice má hrát podstatnější roli v budoucí sérii, ale sem naprosto nepatří. Tam, kde Arwen čekalo sloučení s Glorfindelem, je Irulán smíchána dohromady s postavou Margot Fenrigové a stejně jako u Arwen je tady zaděláno na logický lapsus, protože Margot a Irulán jsou zcela odlišné a není možné díky tomu vytvořit mezi Paulem a Irulán vztah, který zcela odporuje tomu, jaký spolu mají mít v budoucnu. A co je nejdůležitější - Lynchově verzi se dá sice vytknout leccos, ale mysteriózní atmosféru jí nikdo upřít nemůže. Seriálové Duně bohužel ano. (13.07.2007)

Lynche jsem neviděl a kniha mně nijak moc nenadchla, není příliš úžasná. Ale tohle bylo velmi, velmi dobré. Výborné sci-fi s parádním obsazením, kromě Báry Kodetové, která má jednu z hlavních rolí, mně potěšil i poměrně velký prostor pro Jana Vlasáka (i když jen v prvním díle), pro Mirka Táborského a pro Karla Dobrého. Ze zahraničních hvězd pak jednoznačně vede Ian McNeice. Výprava je občas dost béčková, ale právě to Duně docela sluší. Já jsem za tři díly nenudil skoro vůbec, děj parádně odsýpá, pořád se tam něco děje a navíc je to díl od dílu lepší. A tak to má být. Tahle adaptace je prostě parádní, velice fajn sci-fi minisérie, která je (alespoň podle mého ne tak skromného názoru) mnohem lepší, než nezáživná a průměrná předloha. 85%, k dokonalosti fakt chybí jen málo. (14.06.2019)