Chobotnice z II. patra

Súrodenci Honzík a Eva najdú počas dovolenky pri mori dva zhluky plazmatickej životaschopnej inteligentnej hmoty. Vymodelujú z jej dve chobotnice a odvezú si ich domov do Prahy. Tam s nimi zažijú mnoho veselých príhod, ale zároveň sa dostanú aj do nebezpečenstva, pretože sú im na stope agenti zahraničnej energetickej spoločnosti, ktorá má o túto matériu záujem. Celovečerný film "Chobotničky z druhého poschodia" je zostrih rovnomenné televízneho seriálu. *** (22.02.2018)

Miluju tenhle dětský příběh. Je to moje srdcová záležitost. Pokaždé si ho v televizi užívám. Nemůžu se dočkat až rodinka vyjede na dovolenou, to se pak žačnou dít ty správné věci, kdy není nouze o bláznivé situace. Bez tohoto filmu si vánoční svátky neumím představit. Zedníčka jsem právě díky tomutou filmu začala mít ráda. Hodně mi připomíná mého vlastního otce. (27.12.2012)

Jindřich Polák uměl natáčet filmy. Především rodinné komedie, na které se dá dívat i v dnešní době. Tato je toho jasným důkazem. Skloubil v ní úchvatné záběry staré Prahy, především Čertovku a Karlův most, strastiplnou cestu na západ do tehdy pro Čechoslováky neznámého Portugalska, podmořský svět viděný z ponorky, trochu sci-fi přes plastelínové chobotničky. Díky pomoci Západního Německa, se kterým tak často spolupracoval, mohl natáčet i v Portugalsku. Už tím byl film ve svý době tak originální, když za komunistů se mohlo leda tak do Jugoslávie či Bulharska. Ropná katastrofa ve filmu pro děti se také nijak často neobjevuje. Ovšem bez ní by to nešlo a je podaná opravdu lidsky. Nebýt jí, ani bychom nevěděli, že Dáša v tu dobu byla docela rajcovní samice v plavkách. [15674. hodnocení, 154. komentář, 66%] (10.01.2020)

Další z filmů mého mládí, který jsem si oprášil díky pouštění dceři a opět jsem se nezklamal. Nebyl to však jeden z mých nejoblíbenějších. Vždycky na mě působil lehce smutně. Dovolená u moře se nevydařila, dospělí se pořád hádali a chobotničky řešily jeden průšvih za druhým a podobně. Jako dospělému se mi to možná líbilo více, ale rozhodně si Chobotnice z II. patra nepouštím opakovaně jako moje dcera. (22.02.2021)

Opět, divím se, že jsem tenhle film ještě nehodnotil. Už jsem ho sice delší dobu neviděl, ale co si pamatuju, tak se mi líbil. Chobotničky jsem měl vždycky o něco málo radši než Formeláky, avšak kvalitou mi ty filmy připadají podobné (tím myslím Chobotnice a Lucii). Tehdy jsem se u toho i celkem bavil, ale jak už jsem psal, ten film jsem nejmíň dva roky neviděl, jak by na mě zapůsobil dnes, nevím. Zatím dávám 4* (08.10.2019)