Ikarie XB 1

Úžasné scífko, z něhož si nejspíš Star Trek vypůjčil ústřední téma. Skvělí herci, rozehrávající vynikající scénář, výborná kamera, bezkonkurenční hudba!!! Nebýt těch bohužel zastaralých triků a prapodivné taneční scény, byl by to naprosto dokonalý snímek. Ale nadávat na ty triky nebudu. Ten film je starší než Vesmírná Odysea a točený v komunistickém Československu. Lze se jen poklonit. (24.05.2016)

Úvodní Lackovičovo hysterické „Země není. Země nikdy nebyla!“ mi připomíná podobně hysterický výstup Petra Štěpánka v Každém mladém muži „Je mi dvacet!“ počínající jeho prohlášením, že „se rozhod, že žádný holky nejsou“. Když vzápětí čtu „Námět a scénář: Pavel Juráček“, jsem doma. Následuje klasický příklad jistého druhu filmů z 60. let: naivisticky všelidsko-morální drama ve formátu vizualizované rozhlasové hry s ultra charakterním projevem národních umělců. Při tom je zajímavé, že jde o film, který lze vskutku považovat za prototyp jistého druhu světových sci-fi trháků (vesmírná mise) (ČSSR 1963!). Což mě však na rozdíl od ostatních neplní nadšením. Spíše mě zaujala tehdejší představa taneční hudby budoucnosti. Za pozornost stojí konečné vyznění této vesmírné mise jako cesta z lidstva přes lidstvo k lidstvu – srov. nejen závěr, ale i veškeré příhody na cestě, též pokus s porodem. (25.08.2012)

V tomto případě jsem odkázán na svou dětskou, mnoho desetiletí čítající rozporuplnou vzpomínku z libereckého kina LÍPA, bezpochyby silně ovlivněnou limity věku, vzdělání, zkušenosti i schopnosti porozumět ne jednoduchému dílu. Pokud si přesto troufám na komentář, je to pro filiace, které nabízí četba základních údajů o autorech a hereckém obsazení filmu. Jména režiséra (Jindřich Polák) a stejně tak scénáristů (k Polákovi přibývá další legenda Pavel Juráček) i řady představitelů rolí (Štěpánek, Vášáryová, Smolík, Lukavský, Kačírková, Medřická) jsou vnějškovými indiciemi, které indikují se značnou pravděpodobností nevšední filmový zážitek. V jednom bych však jeho unikátnost přece jen poněkud korigoval: v tom, že jeho místo v české filmové sci-fi je tak ojedinělé. V Polákově případě je nutné připomenout NÁVŠTĚVNÍKY, mimoto však byla na světové úrovni přetlumočena do filmového ztvárnění řada verneovek (VYNÁLEZ ZKÁZY, NA KOMETĚ), Čapkův raný román (KRAKATIT) i klasické dětské filmy (CESTA DO MINULOSTI). Budu rád, až se mi naskytne příležitost si tento film znovu "zopakovat" na stříbrném plátně. Jsem - a určitě ještě budu - zvědav, nakolik tyto mé expektace byly či nebyly na místě. (20.10.2007)

Keď som pre ôsmimi rokmi hodnotil tento film, pamätal som si iba to, že ma ako fanúšika sci-fi sklamal. Detaily už odvial čas. Preto som včera využil jeho uvedenie na niektorom kanáli. Netušil som prečo má také vysoké hodnotenie a také nadšené komentáre. Netuším to ani po odvysielaní, pretože jediným kladom, ak to vôbec za klad možno považovať, bola hojná účasť špičkových hercov. Inak nič. Ani na tú dobu. Preto tie dve hviezdičky znamenajúce, že bez nakrútenia tohto filmu by sa československá kinematografia pohodlne obišla. (17.07.2016)

Ano, je to už poněkud vousaté, ale přesto je to film hodný respektu v mnoha ohledech. Tehdy to byla rarita. Sovětská kinematografie i samozřejmě ta západní chrlila spoustu sci-fi filmů, pár jich na DVD vyšlo od vydavatelství Řiťka video, ale pro naše luhy a háje to byl počin nevídaný. Dnes samozřejmě vše působí značně archaicky, robot, skafandry i sama loď. Astrounauté sedí před blikajícími panely a z těch cosi odečítají podle blikání.. :-). Žádné displaye, ručičkové měřáky, nic. Přesto když se člověk pozorněji zadívá na ty různé do detailu provedené spínače, kryty lamp, osvícení skafandrů... musí prostě smeknout. Špatný není ani příběh sám, který doslova v poslední minutě nabere zajímavý obrat. Nu a je také hodně zvláštní dívat se na herce, které známe spíše z rolí družstevníků, pohraničníků a jiných podivných době poplatných rolí, jak ve skafandrech brázdí vesmír vstříc Proximě Centauri. Dávám tedy za 4 vitaminové želé proti avitaminóze. * * * * (10.03.2019)