Ikarie XB 1

Prvý české sci-fi, vtedy začínajúceho režiséra Jindřicha Poláka, ktorý potom o necelých 15 rokov neskôr nakrútil film s podobnou tématikou ,,Zítra vstanu a opařím se čajem" sa dá bez okolkov označiť za klasiku svojho žánru. Film má na svoju dobu naozaj veľmi dobre prepracované triky, dokonca vraj poslúžil ako inšpirácia k nakrúteniu Star Treku. Z hercov sa mi najviac pozdávala postava Františka Smolíka, ako najstaršieho člena posádky so zaujímavým menom Anthony Hopkins (myslím si, že vtedy ešte tento fenomenálny anglický herec nebol vôbec známy a rozhodne by bolo zaujímavé vedieť, či tento film videl (-:). Film však občas pôsobí výraznejšie nudnými pasážami, pričom hlavne ku koncu by si zaslúžil aby bol napínavejším, ale musím tiež povedať, že záver je vydarený a je určite škoda, že sa nenakrútilo pokračovanie. Zvažoval som 4*, ale miestami som sa dosť nudil, navyše sci-fi nijak zvlášť nemusím, takže hodnotenie dávam s kľudným svedomím. (26.12.2007)

Celkem suchopárný sci-fi příběh, v němž je zřejmá komunisticko-utopická myšlenka: lidstvo se již vyvinulo k lepšímu (20. století s atomovými bombami je tu již nepochopitelnou minulostí). Ten závěr filmu je opravdu až dementně optimistický. Tvůrci se sice snažili co možná nejvíce ukázat obyčejnou lidskou stránku posádku vesmírné lodi, ale stejně je to takové nevesele "vyprahlé". Dávám tři, ale slabé. (30.12.2008)

Jsem v šoku - opravdu jsem nevěřil, že česká sci-fi mohla být kdysi i v rámci světové žánrové tvorby tolik vepředu. I letošní Sunshine má s Ikarií spoustu společných prvků... P.S. Ze srandy bych chtěl vidět i "americký sestřih", měnící směr putování lodi (z lidské posádky se stala banda mimozemšťanů) a přidávající na závěr Sochu svobody. P.P.S. LFŠ 2013: na plátně to Ikarii rozhodně sluší, ale už jsem se rozhodně nebavil tak dobře jako poprvé. (23.09.2007)

Už jen za tu odvahu něco takového realizovat u nás si to zaslouží ovace. A ono to je navíc opravdu koukatelné. Vesmírná loď je udělaná hezky a nejvíc se mi líbil ten robůtek. Samotný příběh je taková ta sci-fi klasika, kdy při výzkumném letu nastanou neočekávané komplikace. Zde v podání uspávacího záření temné hvězdy. Dojde také na filosofování víra vs. věda a konec je správně otevřený avšak vyznívá spíše optimisticky s příslibem nadějí. (03.10.2009)

Jestliže depresivní vesmírný opus, potom tohle. ♥ Vesmírnou odyseu jsem nepochopila a Solaris nedocenila, ale tohle prostě můžu. Geniální předtitulkový začátek, poctivě udělaný, mrazivý zbytek. Jediné, co mi snad přijde trochu naivní nebo přežité, jsou elektronické zvuky. Radovana Lukavského mám ráda čím dál víc. František Smolík ve mně vzbuzoval jakési vyšší myšlenky, Lackovič zase ty nejnižší (nebo se má říkat nejzákladnější?). Lodní počítač má zdaleka nejlepší repliky ze všech lodních počítačů, jaké jsem kdy zatím ve filmu slyšela. Neodpovídající člověk... Když lodí bloudil opuštěný robot a volal Anthonyho, trnulo mi u srdce. Je nemožné nést odpovědnost za ty, co k sobě připoutáme. Co máme od takového světa čekat? Štěstí? Jen muška... Sebranka, která za sebou nechala Osvětim. Země není. Země nikdy nebyla. (03.09.2010)