Riders in the Sky
Režie:
Jindřich PolákKamera:
Jan NěmečekHudba:
Evžen IllínHrají:
Jiří Bednář, Jiří Hrzán, Svatopluk Matyáš, Elsie Randolph, Joan Seton, Charles Cameron, Jana Nováková, Gunter Schoß, Winston Chrislock, Vojtěch Holý (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Děj filmu se odehrává za druhé světové války v Anglii. Nebeskými jezdci jsou nazýváni letci britské RAF. Proti německým fašistům v této jednotce bojují bok po boku Angličané, Kanaďané, Poláci a Čechoslováci. Film líčí dramatické příhody posádky anglického bombardovacího letounu typu Wellington, kterou tvoří Kanaďan, dva Angličané a tři Čechoslováci. Střízlivým způsobem, nesporně poznamenaným britským civilismem, vypráví o hrdinství řadových bojovníků, nečinících si nárok ani na slávu, ani na vděčnost národa. Podle slov režiséra J. Poláka měl být snímek „alespoň částečným splacením dluhu těmto lidem“. (Bontonfilm)
(více)Recenze (345)
Krásný film a také úžasně odvážný projekt Jindřicha Poláka. Pustit se do takovéhoto tématu asi vyžaduje notnou dávku odvahy. Nejen kvůli politicky ožehavému tématu, ale také kvůli náročnosti prostředí. Co jsem slyšel, tak měli tvůrci k dispozici asi dvě funkční letadla a nějaké makety. A s tímhle minimem dokázali vytvořit vskutku velký film. Režisér také dokázal bravurně zakomponovat archivní reálné záběry, takže film působí autenticky. Nezapomenutelnou roli ukecaného Prcka zde ztvárnil Hrzán. Staří Nebeští jezdci tak navzdory času naplno válcují novější Tmavomodrý svět. ()
Fantastický film, natočený za neuvěřitelných podmínek, málem nedokončený díky okupaci v roce 1968. Pojednává o našich letcích v Anglii u bombardovací squadrony RAF. Příběh nás seznamuje s mezinárodní osádkou bombardéru Wellington (Kanaďan, Slovák, 2 Češi, Brit atd...). Jelikož Welouš nebyl k dispozici přestavěl štáb nákladní Dakotu. S letci prožíváme nejen strach při nočních náletech, ale i jejich radosti (tancovačky, pytlačení u letiště) a lásky v dobách odpočinku mezi akcemi. Film je natočen podle knihy Richarda Husmanna (píšícího pod pseudonymem Filip Jánský) která se jmenuje taktéž Nebeští jezdci. Autor v knize zúročuje své vzpomínky na své působení u 311. bombardovací peruti RAF, kde působil jako zadní palubní střelec. Husmann měl u peruti zvláštní pověst, prý neměl stabilní osádku a ,,hostoval' po letounech. Prý se stávalo, že si k někomu odmítl sednout do bombardéru a misi absolvoval s jinou osádkou. Letoun ve kterém měl měl letět se z mise nevrátil. Nebo se prý vsadil o pivo, že projde mezi roztočenými vrtulemi těžkého čtyřmotorového bombardéru B24 Liberator..... Postava Prcka, brilantně zahrána Jiřím Hrzánem je vlastně o něm samém. Dávám 5 modrošedých nášivek CZECHOSLOVAKIA. * * * * * ()
Nafta v plicích. (.......................................................................................) //Dodatek aneb něco zbytečných slov pro Beastmastera: Ve svém průběhu průměrný až lehce nadprůměrný sympatický film, silný dvojím: Zaprvé už tím, že byl natočen, kdy a proč byl natočen a jak přistupuje k tématu. Což bych vše shrnul jako „integrální kontrastnost“, míněno následovně: Napětí mezi názvem, opakujícím se „hrdinským“ hudebním motivem a prostou skutečností, že ti kluci dobrovolně chcípali za svobodu vlasti a celé Evropy na jedné straně a jejich nesmlouvavým zobrazením jako obyčejných „neuvědomělých“ vojclů, se vším, co k tomu patří (a co netřeba vykládat nikomu, kdo byl na vojně) (čemuž je zase jinak kontrastní epizoda se zrcátkem) na druhé straně, dodávající poctě těmto národním hrdinům zvláštní a velmi silnou působivost (čímž se vymyká nejen dobově propagandisticky idealistickým hrdinským epopejím, nýbrž i obecně retušovacím tendencím pohledu na národní hrdiny, srov. Tmavomodrý svět), je situováno (totiž to napětí) ještě jako jeden z členů napětí dalšího, vnějšího, jež vytváří s tím, co všechno po roce 1948 konotovalo s pojmy „anglán“, „angličtí letci“, „311. peruť“ apod., a že tato tématika byla vlastně tabu. K dosavadnímu mi stojí za připomenutí neokázalost zmíněného hudebního motivu a scéna na tancovačce, když anglický band povstane a HRAJE DÁL, nebo kontrast rozdělování dědictví (David se koupe) a salutování (Kdo? Tomík.). Zadruhé je tento film silný svým závěrem (SPOILER): Ta finální situace zdaleka není jen morálním protiválečným výkřikem; vzhledem k celému dosavadnímu průběhu (především vzhledem k tomu, co ve filmu není, co netématizuje, čeho si nevšímá) působí jako facka, jako šok, jako přechod do jiné dimenze. Najednou se nacházíme v úplně jiném patře skutečnosti, což platí doslovně. Až dosud se vše střídavě odehrávalo na zemi a ve vzduchu: země je zázemí, pohodlí, bezpečí, život, odpočinek. Ve vzduchu probíhá boj a neustálá hra se smrtí. Tu potom představuje moře. Kdybychom po sestřelení našich chlapců viděli prostě jen jejich pád do moře a smrt, bylo by vše „v intencích“. Jenomže tím se nekončí, pohled je přinucen do této nemožné dimenze, v níž jsou s nepřítelem „na jedné lodi“. Pád do moře tak vytváří přeryv, jímž posledních pět minut odsouvá celý předešlý film kamsi do zadní komory paměti, najednou vidíme celé dění jaksi zespoda (kterýžto dojem je podpořen i tím, že v dosud dvojjazyčném filmu náhle zní němčina). Tedy ještě jeden, a sice naprostý, kontrast. Snad způsobem, jakým se dívá kamera nebo nevím čím (nerozumím těmto věcem) zasahuje film diváka (mne) podivnou atmosférou této scény; nemám samozřejmě pocit, že „jsem tam s nimi“, obestírá mě to však něčím tajuplně známým. Jakobych už někdy sám byl takto ve člunu na pustém moři, sám se soudruhem nepřítelem.// KONEC SPOILERU (Poznámka k Hrzánovi: Škoda, že nemá víc silných filmových rolí než jednoho retarda a jednoho kašpara. I po zhlédnutí Nebeských jezdců nicméně zůstává Hlídač největším filmovým Hrzánem, to je bez debaty.) () (méně) (více)
O existenci tohoto filmu jsem dlouhá léta neměla ani tušení, což byla škoda. Jsem ráda, že jsem Nebeské jezdce mohla zhlédnout, určitě je to jeden z nejlepších českých válečných filmů, ne-li úplně ten nejlepší. Působí hodně světácky, jako by ani nebyl z naší produkce. Je syrový, realistický, na nic si nehraje a poukazuje na krutost války i zničené životy všech, kteří museli bojovat. Možná to není film tak atraktivní jako modernější Tmavomodrý svět, je přece jenom civilnější, odtažitější a chybí mu milostná linka, která by hrála větší roli (tohle je totiž vždy lákadlo pro diváka, zvláště divačky), ale je potřeba jej ocenit. ()
I když u nás moc ryze válečných filmů nevzniklo, Nebeští jezdci jsou výborným zástupcem žánru a neztratili by se ani v kontextu evropské kinematografie. Jindřich Polák s minimálními prostředky natočil naprosto fenomenální záležitostí, která je poctou československým letcům v Anglii a mohl si dovolit takový luxus, že skoro polovina filmu je v angličtině a s titulky! Vzhledem k omezeným možnostem tu sice akce není moc, když už ale přijde, je výborná, a i když v určitých chvílích působí zastarale, pořád je působivá a v rámci možností realistická. Příběh jako takový tedy neexistuje, protože snímek je jen sledem jednotlivých epizod, které letci prožívají, přesto to stačí k tomu, aby si publikum k hlavním postavám vytvořilo nějaký vztah a dokázalo s nimi soucítit. Polák velmi dobře zachytil atmosféru, v níž nikdo neví, kdy na něj dojde řada a na budování nějakých hlubších vztahů není čas. Nechybí tu ani několik extrémně silných momentů (scéna s popáleným letcem je bravurní ukázkou toho, jak na malém prostoru ukázat tragédii války na postavě, která je zcela vedlejší). V obsazení, které tvoří vesměs méně známí herci, vyniká Jiří Hrzán v asi životní roli Prcka, kterou si vyloženě vychutnal a svým způsobem v ní vytvořil typicky českou postavu - velkohubý žvanil, který se nechce moc přizpůsobovat prostředí, když ale o něco jde, prokáže velkou odvahu. Závěrečná scéna na člunu pak je až mrazivou obžalobou války, která nemá smysl a jen ničí životy mladých lidí. Od absolutního hodnocení dělí snímek jen přece jen dost pomalý rozjezd, v němž dvacet minut trvá, než diváka úplně vtáhne a začne se v něm něco dít. Jinak ale vynikající záležitost, jejíž vznik se v kontextu doby rovná zázraku. 75 % ()
Galerie (7)
Zajímavosti (35)
- Film byl natáčen černobíle na klasický formát, aby do něj mohly být využity archivní letecké záběry. (contrastic)
- Z knižnej predlohy nenatočili jednu pasáž, a to keď hrdina príbehu, ktorému obhorela tvár pri leteckej katastrofe, chodí zahalený rúškom a v nemocnici prežije trochu patologické milostné dobrodružstvo so staršou ošetrovateľkou. Takisto filmoví spolubojovníci neprezývali hlavného hrdinu krásavec, ale študent. (Raccoon.city)
- Premiéra filmu vyšla na rok 1968, ale kvůli místním událostem se posunula o měsíc později, než se původně zamýšlelo. (RadimFišer)
Související novinky
Kánon filmu 2011
V sobotu 21. ledna byl ukončen výběr filmů Kánonu filmu za rok 2011 a přinesl opět zajímavé výsledky. Původní prosincový termín konání výběru byl z důvodů nečekaných a smutných předvánočních událostí… (více)
Reklama