Nebeští jezdci

Nemyslím si, že to je koukáním do pozdních nočních hodin. Jsou filmy, které nepustí ani v šest ráno po tahu. Nebeští jezdci jsou totiž další z řady hodně dobře umístěných československých filmů, které mne naprosto míjejí. Absolutní nezáživnost a nuda, neschopná zaujmout, pročísnutá čas od času Prckovým extempore či tragickou angličtinou, která rve uší... 10% (12.10.2012)

O existenci tohoto filmu jsem dlouhá léta neměla ani tušení, což byla škoda. Jsem ráda, že jsem Nebeské jezdce mohla zhlédnout, určitě je to jeden z nejlepších českých válečných filmů, ne-li úplně ten nejlepší. Působí hodně světácky, jako by ani nebyl z naší produkce. Je syrový, realistický, na nic si nehraje a poukazuje na krutost války i zničené životy všech, kteří museli bojovat. Možná to není film tak atraktivní jako modernější Tmavomodrý svět, je přece jenom civilnější, odtažitější a chybí mu milostná linka, která by hrála větší roli (tohle je totiž vždy lákadlo pro diváka, zvláště divačky), ale je potřeba jej ocenit. (10.07.2013)

U Nebezských jezdců jsem měl pocit, že s klukama zkrátka sedím v kantýně a čekám na odlet. Úžasný film, který i přeze všechna omezení dokázal o letcích z Československa ne jenom "něco vypovědět" ale skutečně vtisknout do obrazu skutečnosti (už jenom mezinárodním obsazením) a dát jim "medaily" za věčnou tázaní sama sebe: "Vrátím se?" Skvostně obsazený a neuvěřitelně zahraný - Hrzán s Bednářem a Kaplickým jsou moji oblíbenci... Nádherný, smutný film o pár klucích... PS: "Bye, bye. Jede se prcat..." (22.09.2006)

Z filmu nepochybne cítiť kvalitu príbehu, originálnosť scenára, hereckú dominanciu a spracovateľskú vynaliezavosť, stále som však mal pocit, že ide o pomerne lacnú televíznu záležitosť. Za daných pomerov a prostriedkov ale klobúk dole, z núdze cnosť, takto sa točí, keď poriadne ani nemáte kameru. 80%. (01.03.2009)

Pozeral som Nebeských jazdcov z pohľadu dnešného diváka, čiže som nepremýšľal nad tým, čo ten film vo svojej dobe znamenal. No a asi preto nie som schopný mu udeliť plný počet. Spočiatku ma príliš nebavil, nie som fanúšikom onej hrdinskej, i keď nie patetickej a národniarskej oslavy domnienky, že my sme boli tí správni chlapi na svojom mieste a bez výnimky. Stále nie som uzrozumený s tým, že letci, zhadzujúci bomby na mestá sú stopercentne kladní hrdinovia. Lenže postupne prichádzali stále silnejšie a silnejšie scény a aj z Nemcov sa stali nakoniec ľudia, nielen anonymné zlo v lietadlách. Nakoniec potešila aj dramaturgia a odklon od klasicky rozprávaného príbehu, čím sa Polák priblížil realite. (19.08.2014)