Smrt stopařek

Kdyby toto téma bylo zfilmováno dnes a modernějším způsobem s dnešními filmovými hvězdami, tak by to na divácké publikum udělalo stejně silný dojem jako kdysi v roce 1979. Nedivím se, že se ženy nějakou dobu po uvedení tohoto snímku stopu "pokud to šlo" vyhýbaly. I dnes to na diváka, který to neviděl desetkrát, působí hrůzostrašně a starostlivé maminky svým dcerám při sledování filmu vtloukají do hlavy "vopovaž se někdy v životě stopovat"! Místy skutečně běhá mráz po zádech, obzvlášť díky napjaté a nervydrásající hudbě, která v tomto případě dělá hodně. Nevím jestli si toho někdo povšiml, ale při posledním vysílání na Tv Nova, scénu kdy dojde k napadení a odhalení vnad J. Nagyové, "šikovně" neukázali a snažili se to zamaskovat reklamou. Ale všímavým zrakům to jistě neuniklo. No nic, to jen pro zajímavost. A i když dneska některé scény působí nedokonale, trapně či legračně, Smrt stopařek i po téměř třiceti letech k obrazovkám přiláká dost diváků nato, aby se konkurenční televize pustili do boje, která z nichbude toto české krimi vysílat... (07.12.2007)

Jezdit si tak s náklaďákem a občas znásilnit nějakou stopařku - to je život... I když Jindřich Polák jinak točil prakticky jen samý sračky, tak tohle se mu překvapivě povedlo. Podle mě je to jeden z těch lepších kriminálních filmů made in ČSSR. A nevadí mi ani trapák Buchvaldek v roli fízla. Jinak polskej herec Marek Perepeczko se do role hodí perfektně (těžko pro tuhle roli najít lepšího herce z českých luhů a hájů) a zároveň je nadabovanej tak dobře, že to ve filmu nijak neruší. Jinak ten námět je sice tak nějak podle skutečný události, ale realita byla trochu jiná. Ve skutečnosti se onen vrah nechal normálně zatknout, takže žádný velký drama, jako ve filmu, se nekonalo... (20.02.2007)

Brrrr, ještě teď mne mrazí za krkem, když si představím tu hrůznou scénu s řidičem a těmi dvěma holkami. Realistické, nechutné a v českém prostředí = takové filmy jsou nejrealističtější pro mne. Je to pohled na člověka, který neměl svůj chtíč pod kontrolou, ale jinak žil normálním řádným životem a po aktu se z něj stává v našich očích zrůda , i on to tak cítí. Hrůzný film o činu, který se děje po celé planetě. (18.11.2008)

Film jsem poprvé kompletně zhlédl asi jako poslední člověk na světě, protože ho jinak považuji za poměrně velmi známý - a to především díky jeho relativně četným televizním reprízám. Osobně mě ale bohužel moc neoslovil a vlastně se i divím tomu, zda je potřeba tento film film stále znovu uvádět v telce, když jde o zástupce žánru, který se tak radikálně proměnil (fráze "na svou dobu...", která má film jakýmsi zvláštním způsobem bránit vůči hodnocení očima dnešního diváka, se zde v komentářích objevuje až podezřele často). V roce 2018 už nutně ten film podle mě musí působit velmi krotce - ve srovnání se současnou krimiprodukcí je zde v podstatě minimum krve, násilí, a vlastně i jakéhokoli napětí, když pachatel je od začátku znám (podobně jako např. v další detektivce z podobné doby, Příliš velká šance) (a hlavní vyšetřovatel, v podání totálně nezajímavého Buchvaldka, postrádá jakékoli charisma a ve filmu působí dojmem dokonale zaměnitelného socialistického fízla, jakými se filmy z té doby jen hemžily - osobně jsem sice ocenil, že náznaků skryté normalizační propagandy je zde minimum, ale přesto se člověk neubrání dojmu, že celkové vyznění snímku - v němž hrdinní příslušníci Veřejné bezpečnosti dopadnou obávaného vraha - je dokonale poplatné době svého vzniku). Pokud mohu ještě dále soudit o obsazení, Marek Perepeczko je herecky zcela excelentní, a rovněž se mi zde velmi líbila mladá Dagmar Patrasová (její pohádková sestra Jana Nagyová mi zde přišla spíše nevýrazná, dílem kvůli jejímu děsivému účesu a dílem proto, že byla předabovaná). Ještě se mi tam líbil Karel Heřmánek, byť jeho herecký prostor zde není příliš velký. Celkově jsem měl z toho filmu dojem, že má něco do sebe (založení děje na skutečných událostech dodává příběhu na vážnosti; hudba Karla Svobody je velmi dobrá; hraje tam spousta dobrých herců a Jana Nagyová tam ukáže prsa), ale ve výsledku se nemůžu zbavit dojmu, že kdybych to i nadále neznal, zas tak o moc bych nepřišel. (27.08.2018)

Na normalizační ,,krimi'' tvorbu oněch let je Smrt stopařek více než nadprůměrné drama. V době kdy jsem jej viděl poprvé mne šokovaly Arabela a Xénie (Jana Nagyová a Dáda Patrasová) v tak trochu jiné, nepohádkové roli :-). Věřím tomu, že tohle muselo být v době, kdy stopování bylo tak běžné jako mít dnes mobilní telefon pro řadu stopařek a možná i stopařů odstrašující! Závěrečná honička je zpracována napínavě a sniperská akce v té době zkrátka neměla obdoby. Velmi slušný průměr! * * * (05.11.2012)