Smrt v sedle

Western po česku, respektive československy. Příjemný snímek. Hory zalité sluncem jsou podmanivé. Obzvláště ze sedla běžícího koně. Fantazie je přínosná a zpříjemňuje život, který je hned ozářen romantikou a vůní dobrodružství. Je zde sice obsažen jistý výchovný prvek, ale v rozumné a neotravující formě. Mladý Tomáš Bouček (Rudolf Jelínek) je fantasta a milovník koní. Jeho touha po dobrodružství se naplní. Ochutná ji, vychutná a bohužel se ze svého snění vyléčí. Trenér koní Kosina (Eduard Dubský), bývalý nadějný žokej, je Tomášův velký vzor i zklamání. Ředitel hřebčína Křepelka (Radovan Lukavský) je otcovský a chápavý člověk. Z dalších rolí: morous a křikloun Mikota (Jiří Sovák), Tomášova láska a Mikotova dcerka Věra (Jana Kasanová), hostinský, bývalý cirkusák a vypočítavec Vaníček (Miloš Vavruška), důvěřivý účetní Šulc (Josef Beyvl), chytrý policejní poručík Hejzlar (Martin Růžek), místní donchuan Ríša (Miloš Nesvadba), a Tomášův sok v lásce Franta (Jan Přeučil). Příjemný filmeček s kriminální zápletkou, westernovou romantikou a stylovou hudbou. (01.11.2014)

Poválečné období bylo ve znamení oblibených rodokapsů, plných westernových dobrodružství. Daly se koupit v novinových stáncích a držely se v oblibě do doby, než je totalitní mašinérie po osmačtyřicátém postupně vytlačila jako nevhodnou a pokleslou literaturu kapitalistického západu. Tedy rok 1958 byl nejzažší možnou dobou pro vznik "Smrti v sedle", kriminálního příběhu s pozadím zavánějícím koňským pachem připomínající Divoký západ a přitom ničím westernový Divoký západ nenapodobující. Nepovažuji "Smrt v sedle" v žádném případě za ubohý pokus o český western, i když o koně a westernové sny mladého naivního Tomáše není nouze. Jde o běžný dobrodružný film s kriminální zápletkou, romantikou oblíbených westernů a mírným závanem budování socializmu. Na dobu kdy začínaly vznikat různé škváry s rudými hvězdami a budovatelskými myšlenkami vymývající mozky, dost dobrý. (08.06.2007)

Nejhorší na tom je, že jako děti jsme Smrt v sedle jako takový český western brali. Nechápali jsme to podprahovou manipulaci, že jde o úpadkový žánr, který do slušné socialistické společnosti nepatří. A nejlepší na filmu je to super obsazení, korunované mladým Jelínkem a Přeučilem ... A po letech jsem překvapený, že ten film je celkem dobře natočený a že stále funguje. (09.08.2020)

Rodokapsy se válely na půdách našich prarodičů, protože si je jako puberťáci kupovali naši otcové, jak vidno třeba ve filmu Cesta do hlubin študákovy duše. Samozřejmě, jednalo se o ty nejhorší braky, které vzbuzovaly dobrodružné představy, aniž dosahovaly úrovně lepších příběhů z Divokého západu. A že čtení takové literatury bývalý režim nepodporoval, bylo pochopitelné. Ono trvalo až do půli šedesátých let, než byly opět vydávány mayovky... Když se takový mladý člověk dostal ke koním, samozřejmě si je spojoval s divokými jízdami prérií, honičkami s Indiány, kolty zavěšenými proklatě nízko. A o tom je tento film. Vedoucí Lukavský se snaží skloubit klukovské sny se skutečností a podkladě těchto snů vypěstovat skutečnou reálnou lásku ke koním se vším, co k tomu patří. A do toho je vsazen detektivní příběh, naštěstí s dobrým koncem, protože se Josef Beyvl jako pokladník uzdraví a také mladé divochy život začíná učit, že nejde o žádnou planou romantiku... Film tehdy kultovní, dnes už zapomenutý. Jedna hvězda dolů - natáčení ve Slatiňanech se mi nějak nechce spojovat s kopcovitou krajinou Slovenska, vražda se odehrává prakticky v rovině, hon za vrahem v kaňonu... (13.09.2016)

Mnohem dříve, než československá kina stačil zaplavit nebývalý kult dnes již legendárních "mayovek" a jim příbuzných westernových story, se v našich luzích a hájích objevil film, který sice neměl za hrdiny ani ušlechtilé pistolníky, ani proradné kovboje, ale docela obyčejného koňáka, co se čirou náhodou přimotá k zločinu. Nevím, v čem je SMRT prvoplánová agitka nebo nezdařená parodie, není ani jedno, ani druhé, minimálně ne v tom, co se odráží na jeho výsledné kvalitě. Kriminální zápletka až překvapivě eliminuje jakékoli špionážní téma, nadmíru zajímavým se pro současného diváka jeví do jisté míry také již dokumentární vhled do slatiňanského hřebčína a dalších lokalit. Nepochybně rozhodující veličinou jsou pro film herecké výkony, které v obsazení Lukavského, Sováka, Růžka, Dubského i třiadvacetiletého Rudolfa Jelínka nemají v čem zklamat. Implementace barevného (!) širokoúhlého formátu posílila celkový vizuál Polákova snímku, zahaleného vůní rodokapsových dobrodružství, v nichž kraluje plavovlasá Maud, zákeřní bandité a nekončící prérie. (22.03.2012)