Death in the Saddle
Režie:
Jindřich PolákScénář:
Jiří CirklKamera:
Rudolf MiličHudba:
Evžen IllínHrají:
Rudolf Jelínek, Eduard Dubský, Radovan Lukavský, Jiří Sovák, Jana Kasanová, Miloš Vavruška, Josef Beyvl, Martin Růžek, Miloš Nesvadba, Ludvík Veselý (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Dobrodružný příběh s kriminální zápletkou se odehrává v prostředí hřebčína. Ústřední postavou je mladík Tomáš Bouček (R. Jelínek), jezdčík v hřebčíně, který je vášnivým čtenářem kovbojek. Jeho slabost pro tuto četbu dosahuje takové míry, že se ho kamarádi rozhodnou vyléčit. Jejich kousky, prováděné věrně na způsob rodokapsů, využijí však skuteční zločinci k provedení loupežného přepadení, v němž jde i Tomášovi o život... (Česká televize)
(více)Videa (5)
Recenze (87)
Od samého počátku se mi hnusil parodický a poučný tón, stvrzený závěrečným zmoudřením jinošského hrdiny. Exteriéry sice byly snímány citlivě a Illínova hudba vnímavě korespondovala s dějem, ale přesto ten mentorsky vztyčený prst neustále hrozil a vše kazil. Ideologicky motivované nerozumění rodokapsové romantice, tomu, že i tento naivní model světa může být klíčem ke kráse skutečnosti, v jistých životních fázích přístupnější nad jiné, vážnější a hlubší, se stalo prvním a hlavním tématem, poselstvím tohoto filmu, a vše nedotažené, černobílé, ještě více zhrublo a snímek zredukovalo na pouhou agitační, didaktickou pomůcku. ()
Režisér Jindřich Polák se proslavil zejména filmovou a televizní tvorbou pro děti a mládež, avšak zejména v 60. letech dokázal svou jedinečnost v několika snímcích úplně odlišných žánrů. Uprostřed budovatelského období 50.let dokázal vnést na filmové plátno i zcela neangažovanou dobrodružní kriminálku ve stylu westernu... a že jde dodnes o jedinečnou podívanou (byť chvíli lehce naivní), které osobité kouzlo vedle zajímavého širokouhlého formátu a barevného obrazu dodává i konfrotace s populárními příběhy z Rodokapsů. K tomu parta nadšenců kolem koní a rajtování, dostatečná dávka humoru a v druhé polovině i nečekaná krimi zápletka, která vyvrcholí v špionážní akci. Navíc exlcelují tady takoví herci jako Radovan Lukavský nebo Edaurd Dubský, potěšila i neznámá krásná Jana Kasanová a v hlavní roli mladý Rudolf Jelínek /Muž v osidlech, Rukojmí v Bella Vista/, který měl snad již zde předurčeno stát se vhodným představitelem podobně dobrodružně akčních rolích v československé kinematografii. Pro tenhle film mám slabost ještě z jednoho důvodu - zčásti se natáčel v exteriérech velice blízko mého bydliště na východním Slovensku (Slovenský raj, Dedinky - Mlynky, Muráň). 95% "Píseň v sedle" zpívá Karel Duda - text písně Zdeněk Borovec. Hraje Orchestr Gustava Broma. (deníček - Z československého filmu 50.let: Pestrá paleta žánrů) ()
Československý dobrodružný film o mladíkovi milujícího koně, ale ještě více literaturu o kovbojích z prostředí Divokého Západu. Tento mladý snílek se zaplete do skutečné loupeže a napomůže k dopadení pachatelů. V roli mladého fantasty Tomáše Boučka se představila začínající hvězda R. Jelínek, jehož charakteristický herecký styl zůstal po desítky let naštěstí nezměněn. Jeho velmi dobré jezdectví na koni mohl uplatnit i v jeho pozdějších filmech, zejména v roli nejlepšího československého agenta Jirky Hradce. Snímku bych vytkl příliš pomalé tempo, jež ještě více zpomaluje zasněná monologická citace z Rodokapsů, přiznávám, že jsem se nemohl dočkat, až dojde ke zločinu. Ve vedlejší roli jednoznačně nejvíc zaujal jakýsi vychovatel v hřebčíně, bývalý dragoun, ztvárněný nepřekonatelným J. Sovákem. Jeho typický komický styl v tomto případě dovedl k dokonalosti, takhle nějak si představuji Evžena Humla na vrcholu sil. Ostatní herecké osobnosti, jež se ve snímku objevují (R. Lukavský, M. Růžek, J. Beyvl, E. Dubský), už tolik pozornosti neupoutali, snad s výjimkou jedenadvacetiletého debutujícího J. Přeučila. Celkově se mi jeví snímek jako mírně podprůměrný, napětí nabízí pouze v závěru, jinak je spíše lyricky laděný. Přece jen R. Miličem krásně zachycená příroda evokující skutečný Divoký Západ, spolu s Jelínkovým a Sovákovým výkonem nedovolí jít pod tři hvězdy. ()
V druhé polovině padesátých let panovala v našem filmu uvolněnější atmosféra, viz třeba "Probuzení", "Škola otců", "Dnes naposled", "Touha", "Vynález zkázy" či "Velká samota". Krásným příkladem je i "Smrt v sedle", která svoji inspiraci v amerických kovbojkách ani neskrývá. Rudolf Jelínek je pro takové role velmi vhodný typ, stejně jako třeba záporák Dubský. O humor se stará hlavně Jiří Sovák. Myslím, že pro mladé chlapce musel být tento film v roce 1958 velmi kultovní. P. S. Škoda, že scéna koupání nahé dívky byla natočena tak cudně. ()
Poválečné období bylo ve znamení oblibených rodokapsů, plných westernových dobrodružství. Daly se koupit v novinových stáncích a držely se v oblibě do doby, než je totalitní mašinérie po osmačtyřicátém postupně vytlačila jako nevhodnou a pokleslou literaturu kapitalistického západu. Tedy rok 1958 byl nejzažší možnou dobou pro vznik "Smrti v sedle", kriminálního příběhu s pozadím zavánějícím koňským pachem připomínající Divoký západ a přitom ničím westernový Divoký západ nenapodobující. Nepovažuji "Smrt v sedle" v žádném případě za ubohý pokus o český western, i když o koně a westernové sny mladého naivního Tomáše není nouze. Jde o běžný dobrodružný film s kriminální zápletkou, romantikou oblíbených westernů a mírným závanem budování socializmu. Na dobu kdy začínaly vznikat různé škváry s rudými hvězdami a budovatelskými myšlenkami vymývající mozky, dost dobrý. ()
Galerie (25)
Zajímavosti (16)
- Stanislav Fišer namluvil Jana Přeučila. (pávek)
- Domovským prostredím hrdinov filmu sa stala Výskumná stanica pre chov koní vo Slatiňanoch, preto sa celoštátne slávnostná premiéra konala v Pardubiciach. (Raccoon.city)
- Jiří Sovák (Mikota) vzpomínal, že "pro jezdecké scény mi připravili dvojníka, nějakého zubaře, amatérského jezdce. (..) Ten kousek před kameru vždycky nějak popojedu, říkal jsem si. To, co umím, mi stačí. Ovšem od vojny už uplynulo mnoho let a já po celou tu dobu, žel, na koni neseděl." Před samotným natáčením ovšem narazila kosa na kámen: "Trenér mi povídá: 'Pane Sováku, pojďte si zkusit toho vašeho koně. Váš dvojník si včera přerazil obratel. Spadl ve stáji z koně rovnou na hrábě!' Nic jiného nezbývalo, točit se muselo a já tedy, bez zvláštních kurzů a cvičení, jezdil sám. Na koních. Ne na jednom, na dvou. Na ostrá natáčení v jiných exteriérech vybraného koně nepřeváželi kvůli prodražení. Musel tedy zaskakovat jiný, který mu byl podobný. Jmenoval se Brus a byl to blbec, koňský blbec. (...) Řekli mi: 'Tak si ho projeďte, abyste věděl jak a co, protože zítra začínáme.' (...) Než jsem vyrazil, povídá mi šéf stáje odborně: 'Dejte pozor, zahazuje levou přední!' Dělal jsem machra a povídám: 'To je dobrý.' Nevěděl jsem ovšem, do čeho jdu. Kůň vyrazil normálně, dal se do klusu, rozběhl se - a v tom si to rozmyslel, změnil nohu. Tam nahoře, na koni, se to projeví nevídaným škubancem. Nějak jsem to tenkrát zvládl, zkoušel jsem trap a zastavit, klus a zastavit... Jakmile jsem nabyl trochu jistoty, rozpálil jsem koně přes louku. Samozřejmě že on, potvora, přehodil v největším trapu rytmus. Změnil krok. Zůstal jsem mu viset pod nosem jako nudle. Sjel jsem po jeho krku, naštěstí ho měl dost dlouhý, ušlajfoval jsem to. Brus bral všechno stoicky, klidně se mnou odkráčel do své stáje. Teprve tam jsem se pustil, ovšem padl jsem rovnou do kobylinců. Od té doby jsem tvrdil, že mám 'zbrusa' nové zkušenosti." (NIRO)
Reklama