Chicago

Nečekal jsem od Chicaga skoro nic a možná právě proto jsem se nakonec bavil velice obstojně. Mé srdce sice patří tomu druhému velkému muzikálu ze začátku 21. století (doba vzniku je btw jediné, co mají Chicago a Moulin Rouge společného), ale i tak musím dát uznale palec nahoru. Rozhodně ne tak nezasloužený oscarový vítěz, jak se traduje. (18.02.2011)

Pro mě jeden z největších omylů akademie. Říkala jsem si, to bude asi fakt hodně dobrý muzikál, když porazil tak výborný film, jakým je Pianista. Ale obrovské zklamání, film naprosto bez emocí, který mi nepřišel vůbec zajímavý. Některá čísla sice výborná (vězeňský tanec), ale třeba takové finále, které většinou v muzikálech bývá absolutním vrcholem, mi tady přišlo naprosto slabé. Chicago se hodně přirovnává k Moulin Rouge, to však nejde, Moulin Rouge je někde úplně jinde. (10.01.2011)

Nechci Chicago srovnávat ani s jeho současníkem (Moulin Rouge) a rozhodně ne s Fosseho All that jazz (s kterým nemá společného lautr nic)... Jde o výborně odvedenou řemeslnou práci s několika slušnýma písničkama, z toho jsou pro mě dvě dobré (Gereova novinářská a Reilyho Mr. Celophane) a jedna skvělá (tango šesti na smrt odsouzených žen), herecky zvládnuto, větší prostor dostává jen Zellwegerová, která obtloustlou naivku sice zvládla skvěle, ale zároveň tak slizce, že mi to trošku kazí dojem. Jako vždy nezklamal Reily, který byl pro mě nejsympatičtější postavou... Nebyl jsem vyloženě zklamaný, ale čekal jsem víc 70% (21.06.2006)

To, že jsou v tomhle jazzovém muzikálu taneční sekvence natočené poměrně strhujícím způsobem, nezabrání tomu, že tahle satira na mediální manipulaci postrádá silnější příběh. Režisér Rob Marshall i třeba s Gejšou prokázal chladný perfekcionismus, odosobněný styl bohužel vnímáme i tady. Akademie ukázala, že má trochu zakrytý výhled: 13 nominací a z toho šest sošek je na mě trochu moc. Ale netvrdím, že výsledek svou kvalitu na několika frontách nemá. Kupříkladu v případě herců. Třeba takový kukuč Richarda Gereho se jen tak neomrzí, herec navrch přináší přesah v podobě několika svých předchozích rolí. Jen příště prosím (obecně) méně strnulosti. Ani napotřetí prostě víc dát nemůžu. (22.08.2017)

Peklo perspektivou pekla: Hrdinky a hrdinové tu touží po slávě, penězích a potlesku, vraždí, lžou a podvádějí; jeden z druhého si dělají prostředky na cestě ke svým chimérickým cílům. Jako by svět byl opravdu jen velkým cirkusem, v němž člověku nezbývá než se cynicky chechtat. Náznaky skutečného dobra režisér pohotově zkarikuje - z věrného manžela udělá potřeštěného moulu, jenž se zdá ubohým jako ti druzí, jen trochu jinak, nudněji, o poznání méně šarmatně než Richard Gere. Tenhle pokus kolorovat, hudbou a tancem opentlit stav zatracení a Nebe naopak přetřít na šedivo mi, přiznám se, pil krev. Ano, muzikál je to asi zdařilý, dobře zahraný, formálně promyšlený, ale tím hůř - prázdnota tak totiž dostává zdání věrohodnosti. Jaké je Chicago? Slovy Jeffa Overstreeta: "Je jako tančit kankán o rakovině." Doufám, že na tenhle filmový zážitek co nejrychleji zapomenu. (11.03.2009)