Loki

Loki jako takový je, vlastně už od začátku filmového Marvelu, jednou z nejzajímavějších postav vůbec. Takže minisérie, která dá jeho postavě víc prostoru mohla být jedině dobrým nápadem a docela jsem se těšil na to, co přinese.    Příběh jako takový mě bavil, protože se mi trefil přesně do noty, hlavně díky cestování časem. Hvězda Toma Hiddlestona byla dobře doplněna, ať už šlo o Owena Wilsona, který si kradl scény pro sebe, neokoukanou Sophii Di Martino či solidní Gugu Mbatha-Raw.   Akce a efekty jsou jako obvykle kvalitní a navíc pobaví i menší věci jako Loki krokodýlem. Slušně to utíká a baví, TVA je promyšlené a Lokiho varianty jsou dostatečně zajímavé. Nakonec tak pro mě bude největší zklamání konec, kde zklamal záporák a nedostalo se závěru, který by tomu slušel. A to bez ohledu na to, jestli se plánovala druhá řada. 2. série - Druhá řada nijak výrazně nezklamala a v podstatě dodala přesně to, co jsme od ní chtěli a čekali. Marvel je momentálně ve slabší pozici a diváci už ho prostě nehltají tak, jak před lety. Ale i přesto Loki patří k tomu lepšímu, co poslední dobou vyprodukoval. Za mě sice o něco slabší než řada první, ale pořád se na to dobře koukalo a užil jsem si to. (18.07.2021)

Lokiho nakonec potkal podobný osud jako jeho oběť z prvních Avengers, agenta Coulsona – zemřel ve filmu a vrátil se v seriálu. V první třetině se musí Loki, toho času ještě nenapravený padouch z bitvy o New York seznámit a smířit s budoucností, jež ho měla čekat, se svou současnou situací i s více ranami pro jeho pýchu, než mu kdy mohl udělit Thor s přáteli. Protivníkem i parťákem pro toto sebepoznávání mu je agent Mobius Owena Wilsona, jenž dobře zvládá jak zábavnější, tak především i vážné scény. Hraje přiměřeně své roli i seriálu, v němž se objevuje, místo aby jen recykloval rozjívenou polohu ze svých starších komedií, což je něco, co bohužel není samozřejmé a třeba o Julii Louis-Dreyfus v předchozím Falconovi se to říct nedá. Výborná scenáristická práce jen máloco nechává mít pouze jeden smysl, jednu funkci, a tak třeba těžítka z Kamenů nekonečna jsou stejně tak zábavným gagem, jako zlomovým momentem Lokiho uvědomění si vlastní malosti a malichernosti svého prvotního vzdoru agentuře. Stejně tak hádka s Mobiem o tom, jestli si má nebo nemá stoupnout pro dramatický efekt své řeči, je nejen povedeným vtipem, ale také skvělou praktickou ilustrací jejich debaty o svobodné vůli. Později se už seriál nevěnuje introspekci bývalého asgardského zlosyna tolik a ne tak explicitně, nechává jej ale alespoň opakovaně nahlížet do pokřivených zrcadel v podobě různých jeho dvojníků. Wilsona jako Lokiho protějšek následně zastíní vynikající Sophia di Martino jako Sylvie, která s Tomem Hiddlestonem bez potíží drží krok a jejich špičkování je na seriálu snad tím nejzábavnějším. Kdo by to byl čekal, že seriálový Loki bude v jádru vlastně love story. Je to právě jeden intenzivní pohled, co naše hrdiny nakonec (zprostředkovaně) zachrání na ničeném měsíci, je to právě zamilovanost, co jindy ovládajícího se iluzionistu přiměje k nejvýraznějším projevům emocí. A co na tom, že jde o jinou tvář jeho samotného, k sebestřednému bohu falše se taková narcistní láska perfektně hodí. Stejně jako jeho opilá a sotva funkční metafora o dýce. Hudební podkres zajišťuje skvělý soundtrack, jež v sobě snoubí všechny tváře seriálu. A tak kombinuje futuristické zvuky thereminu a syntezátorů, klasické orchestrální aranže s důrazem na smyčce, staré skandinávské nástroje a také zvuky tikotu hodin. Vizuálně zase využívá jak futuretro stylizaci pro agenturu TVA, tak fantaskní stylizaci cizích světů a trochu asgardské estetiky. Po Halloweenu ve WandaVision navíc Marvel znovu našel funkční způsob, jak použít staré komiksové kostýmy, jež by jinak na plátně byly směšné. A je přiléhavé, že „klasický Loki“ je skutečně starý i jako postava. Samotné finále pak doširoka rozkopává dveře do dalších příběhů v MCU, tyto důsledky na sebe ale strhávají pozornost na úkor katarzí pro Sylvii i ostatní. Ti se naštěstí vrátí v druhé řadě, která na sebe snad nenechá čekat dlouho. (17.07.2021)

Ne...ne..proste ne...prvni dva dily totalne super, pak to je takova nudna brecka, ktera cloveka ubije a chce uz aby to skoncilo, bohuzel loki to neutahne a po skvelych napadech, kdy potkava sam sebe byl genialni, ale pak se ztoho stala proste strasna sracka..mozna o trochu lepsi nez wanda, jenze wanda je aspon osobita a je hot, tohle je typek dobre hlasi, ale delaj tu znej idiota tvle...nemam to rad 3/5 za prvni dva topove dily.. 🤛 (17.03.2023)

Naservírujte dyslektickým kokotům časové smyčky a paralelní světy od Dyznyho, a oni (furt ti samí), ač u tématicky podobných běžných vě-fa s naplno zapojenou míchou hystericky aplikují své wykydpedické znalosti časoprostoru, hledají v hovně nestrávené zbytky, kurví rejtynk dštíce síru, kolik tam našli „vjedeckích chip“, si tady budou slintavě cumlat palce a blahoslaveně ožužlávat leporela, bo přece Mrvel. Úsměvné. Musím ovšem připustit kapku antagonistické pocity, neboť, i když se jedná o zacyklený, sterilní popkornový kokotismus a je to vesměs nuda k posrání, po které by si Ódin patrně vypíchl i druhé oko, protože mu z Ásgardu udělali Assgard, jde rozhodně o dosud asi nejméně toxický i rakovinotvorný sériový zvratek plošně degenerativní provenience. Takže dva krásné rozškrábané puchýře. Jeden na Tfoubu Wilzna a druhý za to, že Loki není negr. Zatím. (04.08.2021)

Jsem trochu nekritická, protože mám ráda Toma Hiddlestona a líbí se mi i jeho Loki. Jeho zapojení do kafkovského světa byrokratické všemocné společnosti funguje a je dostatečně napínavé a místy temné. I objekt náhlého citu je pro Lokiho a jeho charakter velmi vhodný, byť by se takový vztah dal považovat za incestní. Rozhodně ráda uvidím i druhou řadu. SHRNUTÍ: Když bůh bojuje s padouchy, láskou, vlastní povahou, uvědoměním si své nicotnosti i administrativou. 2. řada ** (19.10.2022)