Otázka života a smrti

Archaická pohádka, které však schází jakékoliv kouzlo. Jen úvod, kdy se pilot loučí s neznámou operátorkou, byl líbezný. Pak se přešlo k nebeskému soudu, který měl veškeré atributy soudu pozemského a byl veskrze protivný a zdlouhavý. Zajímavostí je, byť pro film z roku 46 nijak překvapivou, že porota rozhodující o právu na život byla složena pouze a výhradně z mužů. (06.01.2022)

Ztracená, snad už zapomenutá perla. Mladý hrdina, letec, zázrakem (vlastně spíš nedopatřením) unikl smrti. Při pádu se nebeskému průvodci ztratil v mlze. Po probuzení na pláži se zamiluje do dívky.Hned na to ho navštíví posel, a chce si ho odvést. Jenže to se mladému pilotu nelíbí a rozhodne se odvolat u nebeského soudu. Během filmu pak sledujeme jednotlivé návštěvy nebeského posla (plné sofistikovaného humoru), ale i snažení hrdinových přátel zbavit ho těchto halucinací. Film nakonec vrcholí operací/soudem. Do detailu promyšlený scénář. Vtipný, dramatický, často překvapující. Dojemný, v neposlední řadě.Tento film byl natočen na technicolor. Toho Mike Powell využil coby způsobu odlišení scén pozemských a nebeských. Různě si tedy pohrává s barevností, a výsledek působí neotřele i dnes. Je to perfektně fungující klasika - boží mlýny melou pomalu, ale jistě – chtělo by se říct. Svým obsahem vás však přesvědčí o opaku:-) (25.11.2005)

Nebe může počkat. Filmová nebesa a jeho úředníci se v historii kinematografie zmýlili už několikrát. Poprvé to bylo v 1943 v Lubitschově Heaven Can Wait, podruhé tady o několik let později v režii Emerica Pressburgera a Michaela Powella, a nejvtipněji a stejnojmenně s prvním znovu v 1978 v režii Warrena Beattyho. Nás na festivalu Visions of light tentokrát zaujal druhý případ, velmi silně spjatý s právě skončenou válkou. Netradiční kombinace technicoloru a černobílých pasáží, zcela vážně myšlených motivů a prvků nadpřirozena spolu obdivuhodně ladí, a ani závěrečné soudní rozuzlení, jakkoliv dlouhé a z pohledu celého snímku nudné, je plně akceptovatelné. Visions of light 2011, 9. listopadu (10.11.2011)

Vizionársky, nadčasový, týmito dvomi slovami by som charakterizoval film dvojice Michael Powell & Emeric Pressburger, ktorí boli zohratí, ako nikto pred nimi. Excelentný farebný, a la Technicolor + čiernobiely, dva štýly, ktoré spája snímok dohromady. Fenomenálny David Niven a krásna Kim Hunter, ešte pokiaľ sa z nej nestala Zira v Planéte Opíc, prosím, berte to s nadhľadom, samozrejme, nič proti nej nemám, je to kočka. Vynikajúca bola v spoločnosti Branda, Kazaňa a Leigh v : A Streetcar Named Desire, za ktorý zinkasovala cenu Akadémie, Oscar za najlepší ženský herecký výkon vo vedľajšej úlohe. Brilantne kryštalický a nápaditý scenár. Perfektná kamera Jacka Cardiffa, scéna s motorkou, čiže herec Roger Livesey, alias Doctor Reeves, mi nejakým spôsobom pripomenul KLENOT - LAWRENCE OF ARABIA, keď si to v úvode Peter O'Toole rozdal s vetrom o preteky. Načo ďalšie zbytočné slová. To treba vidieť ! (23.10.2016)

Moderní pohádka o válečném pilotovi, síle pouta lásky a dvou světech Nebe a Země mě bavila svým fantaskním romantickým dějem natolik, až jsem se nestačil po skončení divit, jak může 100 minut filmu naprosto rychle uběhnout. Tahle chytlavá záležitost sice zde není zařazena mezi komedie, ale přesto jsem se u ní v doprovodu typického nádechu filmu pro pamětníky a neustálého kouzelného nadhledu po většinu doby usmíval a zároveň jí v dialozích či postavách určitě neschází kouzek vtipu. Velmi sympaticky zahrané především Davidem Nivenem, velmi zdatně nasnímané, včetně akční scény s motorovými vozidly, vizuálně podmanivé, tvůrčí prací s na svou dobu originálním fikčním světem hravé a milé, s příjemnými pocity jedním dechem odkoukané... Závěr lze více méně od začátku předvídat a může působit dojmem nejlacinějšího dobového klišé, na druhé straně podobné prvky a konce k starším filmům tohoto druhu prostě tak nějak patří. [85%] (21.08.2021)