Šmírák

Když jdete o půlnoci na projekci osmačtyřicet let starého hororu, čekáte všelicos. Peeping Tom má opatrná očekávání nenaplnil, zcela se jim vyhnul. Nebyl tak úchylný, ani tak nudný, nebyl dokonce ani tak strašidelný, byl prostě jiný a to způsobem, jenž se mi zamlouvá. Nelze nesrovnávat s jiným psychothrillerem - Psychem, natočeným v témže roce a s podobně nenormálním hrdinou. Psycho ovšem navenek vystupuje mnohem seriózněji a jakkoliv je v něm morbidní humor také přítomen, převládajícím dojmem byl šok. Počínání filmového ostřiče Marka Lewise není tak děsivé jako počínání až za hrob milujícího synáčka Normana Batese možná i z toho důvodu, že jej žene vpřed stejná touha jako každého cinefila: dívat se. Powell neustále otáčí kameru přímo na diváka, na jeho touhu mít všechno zakonzervované na věčné časy a moci se k tomu kdykoliv vrátit. Což JE znepokojující, ale zároveň zvrhle vtipné svým nadhledem – nedává nám Powell symbolicky najevo, proč se sám stal režisérem? Výborným režisérem, když už jsme u toho – umí si vyhrát i s takovými blbůstkoidními záběry jako „tužky padající na zem“ a povýšit je na něco tuze originálního, co si osobně rád ještě párkrát přehraji (na nějaké kopii získané alternativní cestou). Peeping Tom je ojedinělý počin, k němuž se nejlépe hodí slovo, které osobně nemám moc rád (pro jeho nadužívání v socialistických knihách o filmu), ale žádné vhodnější mne nenapadá – progresivní. Co už jiného, když ne naše smrt, by mělo být hodné zaznamenání? 85% (08.07.2008)

První půlhodina (první vražda a narozeninová projekce s odhalováním dětství hlavního hrdiny) má velmi silnou atmosféru v zajímavém prostředí a typicky jasných barvách té doby. Je obrovská škoda, že to dalších cca 70-80 minut dokáže naprosto rozprášit v až obsesivně šmíráckém zaměření na hlavního hrdinu, který skoro nesleze z plátna a nezáživnými rozhovory. Divně se chovající, tvářící se a nejednou i hovořící postavy by se daly snést a tak nějak zařadit do koloritu filmu a kamera je výborná po celou dobu filmu (ne nadramo ji drží zlaté české ručičky), ale čím déle ten film trvá, tím více se z něj vytrácí cokoliv zajímavého. A když nakonec doběhne k předvídatelnému závěru, divák si až oddechne. (10.02.2016)

Muž s kamerou v neustálom spojení,akoby sa s ňou oženil,zamestnaný ako kameraman vo filmovom štúdiu,ktorý svoju vášeň nosí všade so sebou,aby niektoré ženy,ktoré mu vojdú do cesty,s ktorými sa zoznamuje prostredníctvom optiky kamery a ktoré dýchajú naposledy,okrem jednej,s ktorou sa zoznámi,ale inak, bude mať šťastie,že žije.Tento mladík sa volá Mark Lewis,je fanaticky nadržaný,ktorý sliedi a pozoruje ženy,po ktorých túži,ale nie telesne,túži byť najlepším režisérom,ktorý pácha trestné činy tak,aby nakrúcal vydesené,šarmantné,pekné ženy,ktoré prežijú veľkolepý strach,skúma to,ako vyzerajú pri aktuálnom vpichnutí ostrého pod statívom pripevneného predmetu,ktorý sa im blíži ku krku,do ktorého sa zapichne.Vlastne Mark trpí úchylkou,ktorú si prináša z detstva.Inak sa jedná o dosť provokatívny film,ktorý zničil kariéru uznávaného režiséra Michaela Powella,kde kolega Emeric Pressburger,tu tentokrát neasistuje,ja sa pozerám na FILM,ktorý búra etiku,skrátka už nič viac nepoviem...Haysov Kódex? (05.11.2014)

Film, ktorý Powellovi zničil kariéru. Preboha prečo? Je snáď tak šokujúci? Pre dobového diváka asi áno. Podobný námet, čiže pohľad na svet očami vraha, resp. zápornej postavy, už použil Fritz Lang v M a kariéru mu to nezničilo. Peeping Tom je vo všetkých smeroch zaujímavý psychologický triler, ktorý nikdy nenudí a aj napriek dnes už zprofanovanému násiliu na ženách v kinematografii dokáže zaujať. Hlavne výkonom Karlheinza Bohma, ktorého máme zafixovaného v úplne inej úlohe, že...:) (23.06.2012)

V první řadě musím říct, že moc nechápu zařazení snímku mezi hororové filmy. A nejen tady na databázi. Dost mě překvapuje, že se Zvědavec dostal i do Schneiderovy knihy 101 hororů. Spíš bych to viděl na poctivou krimi ze staré školy. Možná i thriller, ale horor opravdu ne. Jinak se mi film docela líbil. Má to nápad, film je dobře obsazený a hlavně natočený a ani pomalejší tempo vůbec nebylo na škodu. Možná jsem po přečtení obsahu čekal i víc krve a vražd, ale nejsem nespokojen. P.S. Martin Scorsese prý v roce 1979 zaplatil pět tisíc dolarů za zhotovení nové kopie, aby mohl tento snímek představit na filmovém festivalu širšímu okruhu diváků a pomohl snímku vymanit se z kritické obscénní škatulky, kterou měl od svého uvedení. (28.12.2013)