Pinocchio

Pinocchio 2019 - "je to jen taková malá svačinka." Klasika.. věrně se držící předlohy, panáček vyřezaný z dubového dřeva - il mio grande amore..., Roberto Benigni, hudba, triky.. Kocour a Lišák - povedení filutové (poznala jsem když je něčeho nedostatek), Modrá víla.. její sympatičtí nohsledi i celý ten collodiovský mumraj má všeho tak akorát. A co chtít víc.. "Když se narodíte jako tuňák, je lepší zemřít ve vodě, než v oleji." (25.02.2021)

Příběh neposlušného dřevěného panáčka, který se chce stát chlapcem, mi nijak nepřirostl k srdci ani díky roztomilé Disneyho verzi, a už vůbec ne po četbě italské předlohy, která mě v dětství vlastně docela vyděsila. Od Garroneho jsem očekávala příklon právě k hororovým prvkům hojně přítomným v knížce a z výsledku tak rozhodně zklamaná nejsem, nevím ale, co budou na některé opravdu temné scény říkat rodiče s menšími dětmi. Snímek jde totiž do našich kin pouze s českým dabingem (o původní znění jsme bohužel byli ochuzeni i na Dnech evropského filmu, což mě zarazilo a docela mrzelo), čímž jde distributor jasně naproti právě nejmladším divákům. Ti budou dost pravděpodobně vylekaní, zaražení a po dvou hodinách patrně velmi znudění. Garrone přitom dokáže vykouzlit vizuálně působivé obrazy, některé epizodky ale mohl klidně vynechat a přidat tak na tempu rozvláčného vyprávění. Snaha dobrá, ale nic víc. (27.06.2020)

„Pinocchio” je v podstate výtvorom Majstra Geppetta, chudobného ale priateľského rezbára, ktorý raz dostane akési, špeciálne, magické drevo (dub), aké snáď nemá ani obdoby, lebo po finálnom opracovaní tiež i zázračne ožíva, a to v podobe, meter vysokého, dreveného chlapca, ktorého všetci jednoducho považujú za «burattina» , a práve ten sa čochvíľa vydáva na nepredstaviteľnú vandrovku, so začiatkom, štartom z bábkového divadielka Marioneta, a keďže k tomu má i strašne neposedné, drevené nohy, že nikoho ani poriadne nepočúva, skrátka, nedá si vôbec povedať (je extrémne tvrdohlavý), aby do školy poctivo šiel, kam ho prišiel sám Geppetto odprevadiť, jeho to i napriek tomu najskôr lákalo jednoznačne vidieť svojich kolegovcov, priviazaných na nitiach, kde zrovna upúta riaditeľa Mangiafuocoa, a tak si viac-menej koledoval o to, že tým pádom možno prežije najväčšie dobrodružstvá svojej existencie, ktorá by mohla byť ešte o čosi VIAC, než čím momentálne je... ? Trebárs by sa mohla pričiniť samotná Víla, ktorá už vie, čo mám na mysli, ale pokiaľ k tomu dôjde, bude musieť absolvovať vyčerpávajúcu túru, naprieč celou krajinou, preplnenou množstvom bizarných postavičiek od výmyslu sveta, medzi ktorými sú napríklad extra prefíkaná Líška s Kocúrom... Geppetto, ako oddaný otec, sa taktiež odhodlá vypátrať svojho jediného syna ! Síce sa po dlhom čase konečne znovu stretnú, ale na tom najnepravdepodobnejšom mieste, aké si dokážeme predstaviť. / Videl som vskutku dosť čudný film, v ktorom sa donekonečna opakovalo meno - PINOCCHIO, až to začínalo byť trochu otravné ! V prvom rade je nakrútený naprosto svojským spôsobom, za ktorým si zrejme hrdo stojí taliansky mág Matteo Garrone, ktorý to už miestami preháňal. Dýchala na mňa neuveriteľná atmosféra, ktorá patrí do žánru fantasy. Triky boli voľným okom neviditeľné, a tak sa dostavil určitý pocit spokojnosti, zároveň s tým, že ma nerušil digitálny Pinocchio, myslím si, že sa s ním obstojne popasovali. Masky a výprava sú fantastické. Herci sú tak skvelo zamaskovaní, že ich ani nemáte najmenšiu šancu všetkých spoznať a chodia po takých miestach, čo Capuaniho predstavivosť nakoniec dovolí. Slávny Roberto Benigni síce nemal toľko priestoru, koľko by asi chcel mať, ale v poslednej tretine si to dostatočne vynahradil, i keď hlavnou postavou ani zďaleka nebol. Snímok, najviac, najideálnejší na jedno pozretie, no neľutujem, že som ho videl. (12.09.2020)

Režisér Garrone ve své kariéře střídá sociální dramata s pohádkami. Benigni je zde jak vyžaduje tradice této nejslavnější italské národní pohádky pohádek křehký a dobrosrdečný. Pinocchio je digitální. Má ukazovat touhu každého vytvořit něco lepšího než je naše okolí. Tu obří hlemýždici, která zanechává klouzavou slizovou stopu bych chtěl mít doma. Garrone pohádku odkouzluje a zpomaluje, což samozřejmě neuvítají široké masy. Garrone režijně zbavuje pohádku magična a kouzelnosti a dělá ji méně odsýpavou. Minusem je ponurá popisnost a umělé atelierové prostředí. Vyniknly bídné životní podmínky předchozích generací. Pohádka klade otázky jaký je rozdíl mezi robotem a člověkem, mezi náhlým stvořením Bohem a postupnou evolucí. O pocitech sociálního vyloučení, vracení se ze světa zpět za rodiči a neschopnosti jim vyjádřit lásku a vděk. Žánrově to je směs sociálního dramatu a fantasy. Je zde hodně výchovných řečí a strašení dětí. (28.11.2020)

Čo viedlo tvorcu Gomory a Dogmana k tomu, aby nakrútil detský film na motívy dôverne známej predlohy, vie snáď len on sám. Každopádne nakrútil absolútne prefabrikovanú verziu známych scén, s nie príliš úchvatným vizuálom a prapodivnými maskami. V tomto smere určite vedie halucinogénne-dadaisticky vytvorená slimáčia žena a ak ste sa tešili na veľrybu, asi budete so šedého-nijakého výsledku sklamaní. Prečo má film pre deti vyše dve hodiny, je ďalším zvláštnym autorským rozhodnutím, ktoré nechápem. Ako dospelý divák, ktorý sa ocitol v kine ako jeden z mála bez detí, to bolo subjektívne dosť utrpenie. Objektívne ale uznávam rozporuplné kvality tohto filmíku a aj to, že ak by som mal vedľa seba dieťa, ktoré Pinocchio baví, bavil by som sa aj ja viac. (01.09.2020)