Pinocchio

Zmiešané dojmy, ale skôr podpriemerné. Na jednej strane treba uznať, že po technickej stránke to bolo zvládnuté naozaj precízne, ale akoby to stratilo tú svoju dušu, ktorá z toho vyžarovala v tom starom animovanom Disney prevedení. Proste tomu chýbala tá niekdajšia aura, a mám pocit, že to bolo celé zaobalené do dosť pochmúrneho vizuálu, ktorý pôsobil chtiac nechtiac akosi depresívne. (či to len na mňa?) (29.06.2020)

Mnohí sa dodnes nevylízali z traumy, ktorú im v roku 2002 spôsobil Roberto Benigni Pinocchiom... a už je tu Benigni s Pinocchiom zas! Neuveriteľné. Aj keď uznávam, že často to vyzerá skôr ako nová verzia Ostrova Dr. Moreaua (alebo pokračovanie Tuska od Kevina Smitha). Obesený Pinocchio, gigantický ženský slimák s búdkou zanechávajúci za sebou slizkú stopu, Pinocchio hádžuci veľké kladivo do hlavy malého chlapíka (pardon, cvrčka), zmutované čierne humanoidné zajace nesúce rakvu pre chlapčeka: to sú veci, ktoré len tak z hlavy nedostanete. Som si istý, že mnohí budú šokovaní, znechutení a vulgárni. Myslím si ale, že ak by to robil Terry Gilliam, tak by vraveli o uhrančivej vízii. Takto si z toho robia srandu. ja som niekde uprostred. (02.09.2020)

Nabarvené ptáče, PG-13 verze. Jasně, je to osobitější, zaprášenější, živější a poetičtější než všechny disneyovské předělávky animáků dohromady, to jsem ale tak nějak čekal. Je to taky rozhodně milé. Ale furt je to všechno málo! Garrone se prostě odmítá plně oddat těm několika málo zneklidňujícím momentům, které by to možná přiblížily mnohem hutnější a nápaditější Pohádce pohádek, a zároveň nedokáže k výchozímu materiálu najít nějaký neotřelý klíč, jako se to nedávno podařilo Zeitlinovi s jeho Wendy, která sdílí podobné téma. Je to takové rabování útrob žraloka ze závěru, v nichž je všechno a zároveň nic. (25.07.2020)

Určite zrejme politika nedala PINOCCHIA zvíťaziť na Oscaroch za masky a kostýmy, ale nie o tom som chcel. Jedna z najnovších verzií je rozhodne aj jednou z tých tradične netradičných. CGI triky iba dokresľujú rozprávkové postavy, ktoré hrajú skutočný namaskovaný ľudia. Pôsobí to reálnejšie a životnejšie. Kým vizuál je výborný, celkový drajv snímku trošku klopýta a je možno zbytočne rozvedený na dvojhodinovú dĺžku. Občas som sa nudil a pravdupovediac som to nečakal, aj keď námet poznám. (07.11.2022)

Pokus o návrat ke kořenům slavné literární předlohy získal v Garroneho pojetí podobu mixu moderní fantasy pohádky a uměleckého realismu, stojícího především na poetickém vykreslení chudého italského venkova a na ponurých výjevech, vyvedených v režisérově již tradiční a osobité vizuální stylizaci, kterou obdařil i Pohádku pohádek a svá syrová dramata. Alegorické příhody neposlušného, roztěkaného a příliš důvěřivého hlavního hrdiny, která mu způsobují dočasná traumata a následně i uštědřují morální lekce, však působí rozporuplně a neprovázaně a některá jejich ponaučení si dokonce vzájemně protiřečí, nehledě na přítomnost několika vyloženě infantilních a nesnesitelně úmorných vedlejších postav. Kouzelná víla a cvrček se ve filmu objevují jen sporadicky a nemají proto takový vliv na utváření morálního kompasu titulního Pinocchia, jehož ztvárnění je zásadním nedostatkem, neb není dostatečně zajímavý a prakticky si k němu nelze vybudovat sympatie, jako kdyby Garrone až příliš sázel na dokonalost jeho fyzického vzezření a už se nesnažil diváky okouzlit též jeho osobností, chováním a pocity. Film tudíž kromě několika dějových zaškobrtnutí zápolí i s nedostatkem emocí a vzhledem k pomalému tempu vyprávění často i s rozvláčností. Kupředu jej táhnou herci a výborná technická realizace, leč výsledek obstojí díky řadě neotřelých momentů spíš pro svou pozoruhodnou bizarnost než pro své kvality. (29.09.2020)