Pinocchio

Pinocchio 2019 - "je to jen taková malá svačinka." Klasika.. věrně se držící předlohy, panáček vyřezaný z dubového dřeva - il mio grande amore..., Roberto Benigni, hudba, triky.. Kocour a Lišák - povedení filutové (poznala jsem když je něčeho nedostatek), Modrá víla.. její sympatičtí nohsledi i celý ten collodiovský mumraj má všeho tak akorát. A co chtít víc.. "Když se narodíte jako tuňák, je lepší zemřít ve vodě, než v oleji." (25.02.2021)

Nabarvené ptáče, PG-13 verze. Jasně, je to osobitější, zaprášenější, živější a poetičtější než všechny disneyovské předělávky animáků dohromady, to jsem ale tak nějak čekal. Je to taky rozhodně milé. Ale furt je to všechno málo! Garrone se prostě odmítá plně oddat těm několika málo zneklidňujícím momentům, které by to možná přiblížily mnohem hutnější a nápaditější Pohádce pohádek, a zároveň nedokáže k výchozímu materiálu najít nějaký neotřelý klíč, jako se to nedávno podařilo Zeitlinovi s jeho Wendy, která sdílí podobné téma. Je to takové rabování útrob žraloka ze závěru, v nichž je všechno a zároveň nic. (25.07.2020)

Temná, loutková a bizární pohádka o Pinokiovi z Itálie. Nevím jestli bych s dětmi na film vyrazil do kina od Disney pohádek to má hodně daleko, ale je to fajn. Vizuálně atraktivní a Pinokiové dobrodružství plné nástrah mě poměrně bavilo. Byť nejsem vyloženě cílová skupina, tak jsem se zabavil a fandové žánru si mohou hvězdu připsat. Příběh****, Akce>Ne, Humor***, Násilí>Ne, Zábavnost****, Hudba***, Vizuál****, Atmosféra***, Napětí***. 6.5/10. (10.09.2020)

Příběh neposlušného dřevěného panáčka, který se chce stát chlapcem, mi nijak nepřirostl k srdci ani díky roztomilé Disneyho verzi, a už vůbec ne po četbě italské předlohy, která mě v dětství vlastně docela vyděsila. Od Garroneho jsem očekávala příklon právě k hororovým prvkům hojně přítomným v knížce a z výsledku tak rozhodně zklamaná nejsem, nevím ale, co budou na některé opravdu temné scény říkat rodiče s menšími dětmi. Snímek jde totiž do našich kin pouze s českým dabingem (o původní znění jsme bohužel byli ochuzeni i na Dnech evropského filmu, což mě zarazilo a docela mrzelo), čímž jde distributor jasně naproti právě nejmladším divákům. Ti budou dost pravděpodobně vylekaní, zaražení a po dvou hodinách patrně velmi znudění. Garrone přitom dokáže vykouzlit vizuálně působivé obrazy, některé epizodky ale mohl klidně vynechat a přidat tak na tempu rozvláčného vyprávění. Snaha dobrá, ale nic víc. (27.06.2020)

Pokus o návrat ke kořenům slavné literární předlohy získal v Garroneho pojetí podobu mixu moderní fantasy pohádky a uměleckého realismu, stojícího především na poetickém vykreslení chudého italského venkova a na ponurých výjevech, vyvedených v režisérově již tradiční a osobité vizuální stylizaci, kterou obdařil i Pohádku pohádek a svá syrová dramata. Alegorické příhody neposlušného, roztěkaného a příliš důvěřivého hlavního hrdiny, která mu způsobují dočasná traumata a následně i uštědřují morální lekce, však působí rozporuplně a neprovázaně a některá jejich ponaučení si dokonce vzájemně protiřečí, nehledě na přítomnost několika vyloženě infantilních a nesnesitelně úmorných vedlejších postav. Kouzelná víla a cvrček se ve filmu objevují jen sporadicky a nemají proto takový vliv na utváření morálního kompasu titulního Pinocchia, jehož ztvárnění je zásadním nedostatkem, neb není dostatečně zajímavý a prakticky si k němu nelze vybudovat sympatie, jako kdyby Garrone až příliš sázel na dokonalost jeho fyzického vzezření a už se nesnažil diváky okouzlit též jeho osobností, chováním a pocity. Film tudíž kromě několika dějových zaškobrtnutí zápolí i s nedostatkem emocí a vzhledem k pomalému tempu vyprávění často i s rozvláčností. Kupředu jej táhnou herci a výborná technická realizace, leč výsledek obstojí díky řadě neotřelých momentů spíš pro svou pozoruhodnou bizarnost než pro své kvality. (29.09.2020)