XX. století

Občas si zkouším ty herce představit v opačném garde: Roberta De Nira v roli osamělého mladého hrdého odbojáře a Gerarda Depardieu jako bohatého bezpáteřního statkářského synka ve vleku dějin, ale hned na to si uvědomím, že Olmu Dalca ve chvíli, kdy s těžkým pytlem obilí za krkem se seznamuje s „holkou vzdělanou, kterou ještě neměl“, by s takovou směsicí čistoty i živočišné noblesy, vidláctví i kultivovanosti nikdo jiný nevystřihl. A jsem moc ráda, že vím, že herec není role, protože přesvědčivost Donalda Sutherlanda v kůži bezcitného nacistického hovada svádí k personifikaci. (21.12.2007)

Je pre mňa malým šokom, že tak skvelý a hviezdne obsadený film je na csfd takmer neznámy. Chápem, že nie každý má chuť na 5 hodinový film, ale dĺžkou sa nenechajte odradiť. Je rozdelený na dve časti, takže ho nemusíte dať na jeden šup. Ak by som mal film prirovnať k niečomu známemu, tak ma hneď napadla Jakubiskova Tisícročná včela, alebo Leoneho Vtedy v Amerike. Veľkolepá rodinná sága nás sprevádza životom dvoch kamarátov, chudobného roľníka Olma- Depardieu a bohatého budúceho "Padrone"Alfreda- DeNira. Sledujem ich osudy od ich narodenia až po starobu, ale hlavne je film skvelým zachytením vtedajšej búrlivej doby. Bertolucci sa šikovne vyhol 1. i 2. svetovej vojne, rozpočet už asi nepustil, ale nahotou či násilím šokovať dokáže. Skoro mi oči vypadli, keď sa v zábere objavil penis DeNira i Depardieua...To už bolo také krátke porno...Celkovo sa nedá ubrániť pocitu, že strihať by bolo z čoho. Niekoľko scén je zbytočných ("I am blind, I am not blind...") a mnoho ďalších zbytočne dlhých. Som si istý, že skrátením aj o hodinu by film na sile a príťažlivosti nestratil. Napriek tomu, je to silný a nezabudnuteľný film. 90%. (07.10.2012)

Ví se o mně, že nemám rád Bertolucciho ani dlouhé filmy - a tenhle je dvakrát tak dlouhý než normální dlouhé filmy! Ubíjející a v závěru i neskutečně otravná komunistická agitka - Depardieu oslovuje soudruhy přímo do kamery?... ale nádherná kamera a nasvícení (zvláště "jarní" scény po druhé světové válce) a skvělá Morriconeho hudba. Jen by mě zajímalo - když se na film skládala tři hollywoodská studia, proč nejsou jako koproducenti uvedeny ani Spojené státy... (26.02.2012)

Bertolucciho více než pětihodinová epopej popisuje první polovinu dvacátého století, kdy se prastaré svazky mezi pánem a podřízeným sedlákem měnily z "idylického" soužití v nenávistné politikaření. Celý příběh je symbolicky postaven na třech postavách - v roce 1900 se narodivších Alfredovi (Robert de Niro), pocházejícím z bohaté rodiny, sedlákovi Olmovi (Gerard Depardieu), a postupem doby též fašistickém kruťasovi Attilovi (Donald Sutherland). Film je ohraničen dnem osvobození Itálie a závěrečným bojem ideologií fašismu a komunismu, kteréžto definitivně pohřbily staré pořádky a zamíchaly dějinami dvacátého století. Většina filmu však sleduje osudy hlavních hrdinů od dětských let, kdy Alfredo a Olmo jsou nejlepšími kamarády (a přitom stojí na opačných stranách sociálního rozvrstvení), přes první světovou válku a zrod italského fašismu, který je zde symbolicky ztvárněn postavou Attily, až k druhé světové válce, kdy vztah liberálního Alfreda a socialisty Olma zřetelně ochladl. Bertolucci klade v tomto snímku důraz na marxistický pohled, zejména v poslední půlhodině se zdá vesnický idealismus místy až přehnaný, ale alespoň pro mě závěr vyznívá tak, že vítězem není ani černá ani rudá, že jde jen o střídání moci - viz emotivní a patetické výkřiky: "Pán je mrtev ale Alfredo Berlinghieri je živý" a následně, poté, co partyzáni sesbírají zbraně, Alfredovo: "Pán je naživu". XX. století je rozsáhlé dílo s několika na svou dobu hodně kontroverzními sexuálními scénami, ale po všech stránkách je to snímek výjimečný - skvělým scénářem, krásnou kamerou, hudbou (Morricone) prvotřídím hereckým obsazním i výkony oplývající. Řekne mi někdo, proč to u nás není tak známé? (30.09.2006)