Paparazzi

Řekněme, že slavné osobnosti mají všech těch fotografů za čas dost, zvlášť když jim lezou do soukromí. A tento snímek to ukazuje vcelku hezky (ze začátku). No nicméně ten zbytek je vážně spíš podprůměr a opět (jak je to u velké většiny filmů zvykem) se film zvrhne v docela stupidní podívanou. A to ten začátek vypadal tak slibně.. (15.01.2009)

První třetina solidní, zbytek trestuhodně nevzrušivý. Pro skandální fotku udělají cokoliv. Pokud se ovšem producent Mel Gibson naštval a bral tenhle naivní kousek jako pomstu/odvetu, můžou se paparazzi spíš upřímně zasmát. Aktuálně se jedna parta zaměřila na vycházející akční hvězdu, hon za titulní fotkou nakonec skončí fatálně. Filmová star policii zrovna dvakrát nevěří, respektive z čestného taťky od rodiny se stává mstitel, takže žádné psychologické drama nečekejme. Spíš takové dětinské likvidace fotonepřátel. Oni jsou naštvaní na něj, on na ně a vzájemně si chtějí škodit. Ve finále to ovšem vypadá spíš na oslavu násilí. A to není zrovna dobrá vizitka. Tvůrci působí neotrkaně a místy neví, co chtějí divákům předložit, nicméně tempo je velmi slušné, herec několika málo rolí (Cole Hauser), jehož jméno si sotva zapamatujete, odvádí přesně tu prkennost, kterou od něj tak nějak očekáváme. (26.07.2017)

Pomerne netradične poňaté a aj spracované béčko, v ktorom však cítiť pachuť značne premrhanej šance. Chýba napätie, herecké výkony nič moc, ale najmä akcia ujde. Pozerám, že je to prvý celovečerný režisérov film a na to to vôbec nie je také zlé ako píšu niektorí. Jednoducho krásny príklad filmu na jedno pozretie... (25.05.2007)

Lepší tři hvězdičky. Tento film je obstojně natočen, má výborné obsazení (Robin Tunney z PB, Cole se svými pár pohledy se tam akorát hodil.. :-) ale na co dojíždí je scénář... celou dobu nevíte, jestli detektiv je na jeho straně nebo ne... Ale zase není to TAK špatné. Viděl jsem spoustu daleko horších filmů. (15.01.2009)

Hereckým hvězdám v čele s Melem Gibsonem asi došla trpělivost a rozhodli se, že si to se svými nepřáteli číslo jedna vyříkají místo u nekonečných soudních sporů pomocí jim nejbližšího dostupného prostředku - filmu. Ať už chtěl producent Mel Gibson po scénáristovi Forrestu Smithovi a režiséru Paulu Abascalovi cokoliv, tak výsledek je dosti rozpačitý. Nevázaný thriller, okořeněný špetkou akce a celý obalený atmosférou hustého moralizovaní na téma, na kolik si člověk může dovolit upustit ze svého soukromí. Smithův příběh je příšerný, ale to se dalo čekat. Do hlavy mi však neleze jiná věc. A tou je fakt, že paparazziové jsou vylíčeni jako ti největší parchanti na světě, kteří čestným, mravným a s nejlepšími úmysly všekonajícím hvězdám jenom zasírají jejich život, likvidují jejich pracovní úspěchy, které si tak poctivě vydobyly. Bo Lamaire je ztělesním všech ideálů hollywoodského herce, kterého na stránkách (reálného) bulváru nenalezneme. Spořádaný rodinný život, práce akčního hrdiny mu jde od ruky, takže když se ve druhé polovině filmu změní v nelítostného boha pomsty, tak proč mu nefandit? Svoje chování, které vede krvavou cestou nelítostného souboje se zlodušskými paparazzi, nemusí téměř nijak odůvodňovat. Vždyť jde o blaho jeho rodiny. Nevadilo by mi to, násilí vidím ve filmu každý den, tak proč to najednou vytýkat Paparazzimu ? Protože pokud chce Smith s Abascalem najednou tak mermomocí moralizovat nad (pro herce toliko závažným) tématem svého soukromí, tak by si měli na věc utvořit jeden souvislý názor a rozebrat jej ze všech stran, včetně té "druhé". Takhle zůstal výborný nápad ležet pod nánosem bahna, kterému se říká neobjektivnost. A to si hvězdy asi neuvědomují, že díky těmto lidem získali podstatnou část své slávy a popularity. Ale pardon, ony se ti paparazziové dělí ještě na ty hodné a ty zlé, že? (15.06.2005)