Jistě, pane ministře

V době, kdy to vysílala TV jsem tomu nerozuměl. Omlouvám se tvůrcům. Nyní si to stahuji a vypaluji. V tzv. demokracii žijeme již 30 let. Od r. 2003 jsme v EU. Už tomu rozumím. Je to sice vtipné , ale zároveň antická tragédie. Když jsem stál nad celou Sokratovou, tak jsem o tomto seriálu přemýšlel. Všechno se vlastně nepovedlo. (04.02.2021)

Pokud mám napsat přímé hodnocení, tak řeknu, že pokud je mi zřejmé a hledím na to s odstupem, dám-li si to dohromady a zprůměruju na jeden díl, potom v konečném souhrnu se nám to bude jevit vtipné, že dokola vzato v obecném smyslu bych patrně zjistil, jelikož mám psát naprosto bez obalu, že pravděpodobně to valný význam má. Je to nádherná satira byrokracie, státního aparátu a politiky. Vtipné, trefné, hravé. V určitých obměnách je tato satira poplatná každému uspořádání i každé době. Tato skutečnost je nejen humorná, ale i děsivá a hrůzostrašná. Ministr administrativních věcí James Hacker (skvělý Paul Eddington) se snaží dělat politická rozhodnutí a plnit předvolební sliby. Ovšem skutečný stav je natolik odlišný, že i banální záležitost a vhodně viděná nevýhra se dá oslavovat a představovat jako velkolepé vítězství. Funkce a moc je tak opojná! Skutečným vládcem ministerstva je Sir Humphrey Appleby (vynikající Nigel Hawthorne), který se plně ztotožňuje s ministrovým cílem, ale tak aby se ukvapeně nepouštěli do zbrklé a neuvážené činnosti, jež by mohla vyústit ve zcela nepředvídatelné následky. A tak stálý tajemník šikovně řídí svého ministra. Třetím do party je ministrův osobní tajemník Bernard Woolley (dobrý Derek Fowlds), rozpolcený ve své schizofrenní situaci mezi potřebou ministra a poslušností státní správě. Z dalších rolí: Hackerova trpělivá manželka Annie (Diana Hoddinott), mocný muž státní správy Sir Arnold Robinson (John Nettleton), a Hackerův idealistický politický poradce z první série Frank Weisel (Neil Fitzwiliam). (26.02.2015)

Jde o jeden z nejpronikavějších pohledů do kuchyně praktické rutinní politiky, tj. toho typu politiky, který vyplňuje 90-95% obsahu veškeré praktické politiky ve všech jejích formách (nechci tu opakovat zasloužené komplimenty na adresu tvůrců JISTĚ). Spokojím se jen jedním: že mimo sitcom tu lze mluvit i o vrcholné podobě scény - či řetězu scén - klasického kabaretu.) I v satirické nadsázce jsou patrna všechna kouzla její ukoptěné všednosti. Britský případ je nadčasový také pro ostatní představitelné národní demokratické formy. (Veřejným tajemstvím je, že s některými posuny to platí minimálně i pro autoritativní režimy.). Na druhou stranu si lze říci, že s politikou to nemůže být tak špatné, když si umí sama ze sebe udělat legraci a naopak - kdo zná tento seriál, nemusí zbytečně ztrácet čas četbou stejně plytkých novin a dalších médií naší doby. Je to zábava, která se neomrzí a vždy má co říci a čím povzbudit. (08.02.2008)

Po 1. sérii tři hvězdičky. Pánové jsou sympatičtí a na seriál s politickou tématikou to opravdu není nejhorší. Co mi ale vadí je fakt, že všechny epizody se odehrávají na jedno brdo. Pan ministr vždy vehementně prosazuje nějakou změnu, načež na konci zjistí, že tato změna by vedla k takovým a takovým událostem, které by byly pro politiku nepříhodné, takže se své změny vždy vzdá. (04.03.2010)

Možná je hodnocení po dvanáctém díle trochu brzké, ale vem to čert. Konečně mohu rozebrat i další legendu britských sitcomů. Skvělá satira na britskou vládu, nebo chcete-li trochu obecnější pojem, politiku. Když už používám ten přívlastek "britskou", už po tom krátkém čase mohu říct, že to až tak neplatí. Spousta hlášek a situací mě několikrát donutilo si vzpomenout, že i v našem malém státě to tak chodí a že je vlastně jedno, z jaké země pocházíme, všude je to nejspíš v této problematice stejné. I ten pomocník (jak on se jen jmenuje? Majzl... vlastně Hajzl... ne, Wajzl), který ale nejednou de facto rozhoduje, je internacionálním prvkem. Když jsem tak vzpomněl tu dnešní dobu, musím pochopitelně dodat, že dílko překypuje i nadčasovostí, což už je jen krůček k statusu "geniální". Zpět k té internacionalitě - když pronesl Nigel Hawthorne v druhém díle ze svých úst, že Skotsko je malá skrvnka nad Londýnem, vzpomněl jsem si hned na řevnivost mezi Pražáky a námi Brňáky. Zajímavé. Nemohlo mi také uniknout, že zde je asi největší koncentrace pověstné britské suchosti. Po nějakém čase musím opět pochválit český dabing s kralujícím Viktorem Preissem, je vidět, že to o zkaženém českém znění u britcomů bývá většinou pověra. Ale i když se mi seriál zatím velmi zamlouvá, do oblíbených si ho zřejmě nedám, na to tu jsou jiné skvosty - Hotýlek či Černá zmije. (23.03.2009)