Jistě, pane premiére

"Myslím, že v tomhle stadiu do toho pravdu nemusíme zatahovat." Jistě, pane premiére. Pravda, upřímnost a čest jsou hodnoty, které si žádný odpovědný politik zastrašovaný byrokraty ze Státní správy nemůže dovolit. A pokorný úředník sir Humphrey je absolutní jednička v zastrašování cizími slovy, vymýšlení demagogických argumentů i podrážení premiérových nohou. Já se přitom skvěle bavím a v tu chvíli mi snad ani nevadí, že tohle je poměrně věrný obraz politiky. Lhát se prostému lidu zkrátka musí, na tom se shodnou milióny úředníků Státní správy a premiér Hacker se pod toto tvrzení nakonec jistě rád podepíše. (23.11.2018)

Při našem nepravidelném setkávání naší skupiny pozérů, vyděděnců, nespokojenců a ožralů jsme setrvávali v neformální diskusi o tomto seriálu. Během ní došlo k úplné a upřímné výměně názorů, postojů i idejí. Z oné diskuse vzešla celá řada podnětů a po jejich přezkoumání se ukázalo, že naznačují slibné směry uvažování, jejichž sledování vedlo k pochopení, že alternativní postupy jednání by vlastně za jistých okolností umožnili poskytnout možnosti jemné modifikace, vedoucí i k přehodnocování původně sporných oblastí a naznačující způsob, jak podpořit možnosti kompromisu a spolupráce. A tak při mnohostranném uplatnění a s patřičnými vzájemnými ústupky jsme dospěli k uspokojivému rozuzlení: kladnému ohodnocení této půvabně a hravé politické a byrokratické satiry a k nalezení dalšího rozumného důvodu k hromadnému veselí a obžerství. V centru dění opět svatá trojice: pokrytecký a marnotratný PM James Hacker (skvělý Paul Eddington), samolibý a neústupný stálý tajemník vlády Sir Humphrey Appleby (vynikající Nigel Hawthorne) a ochotný a úslužný osobní tajemník premiéra Bernard Woolley (dobrý Derek Fowlds). Z dalších rolí: ironická premiérova manželka Annie (Diana Hoddinott), premiérova politická poradkyně Dorothy Wainwright (Deborah Norton), vysloužilý stálý tajemník vlády Sir Arnold Robinson (John Nettleton), a stálý tajemník ministerstva financí Sir Frank Gordon (Peter Cellier). Bohužel s hrůzostrašnou jistotou lze tvrdit, že v určitých obměnách tento způsob vládnutí platí všude a vždy. (07.03.2015)

Po šesti letech, ale s naprosto stejným a opět dokonalým britským humorem. Škoda toho, že je těch dílů jenom 16, ale přesto co díl to perla...a zdá se mi, že se mnoho dílů zaobírá Sirem Humphreyem....a o to je to větší legrace...pač genialita jeho proslovů a tudíž i jeho argumentů je takřka legendární. (98%) (08.09.2006)

K někomu byli scénáristé štědří (zejména Jim Hacker několikrát přelstí Sira Humphreyho), ke zbytku ústřední trojice už tolik ne - jak jsem psal, Humphrey postrádá dokonalé machinační schopnosti, za což taky může představení mírně Mary Sue protipólu (on byl však Marty Stu, takže je to jen fér). Bernard si uchoval hlášky, většinou však místo trefné pointy vypadá jako osoba na autistickém spektru, co bere vše doslova. Annie také ubylo. Velké štěstí, že ale na satiře nebylo ubráno a divák často prozkoumá i zákoutí ministerstev, na které v Ano, pane ministře nezbyl čas. Místo variability humorných situací z předchozích sérií jsou tu tak 3, které v obměnách probíhají dokola - již zmíněné Bernardovy doslovné výklady nebo například jazykolamy hodné Princezny Caroline z Bojacka Horsemana. (02.03.2019)

No tak todle je u mě to slabší z UK. Za prvé to není příval hlášek a situací jako trpaslík nebo černá zmije. Za jeden díl se objeví maximálně dvě nebo tři vtipné vteřiny. Zato se spíše jedná o mírnou satiru a o pohled na politiku jako takovou. A pokud toto brát za skutečnou komedii pak je náš parlament jeden velký cirkus plný skvělých komiků a klaunů. (17.03.2009)