Laura

„Jedna baba ze mě jednou vytřískala liščí kožich“ Bravurně napsaná detektivka pro tři muže, dva vypravěče a jednu ženu (kterou jsou všichni posedlí). Preminger má po celou dobu pod kontrolou naše podezření, kdo by mohl být vrahem... a jisté pochyby přitom zastírají také kategorii oběti. Hra s očekáváními (kdo je hlavní a kdo vedlejší postavou), využívání konvencí proti zvyklosti (co se tváří jako sen, snem vždy být nemusí), svádění na falešnou stopu (že by za vším byla žena?) nebo proměna vyprávějícího (a tedy pravděpodobně nevinného) v toho, na něhož se vyprávění soustředí (a kdo by tedy viníkem být mohl), to jsou některé z důmyslně uplatněných fint, jimiž nás tvůrci po celý film matou. Svižné tempo, černý humor a skvělí herci jsou pak důvodem, proč mne baví se k Lauře opakovaně vracet a snažit se její navenek tak jednoduchou, ve skutečnosti nesmírně komplexní vyprávěcí strukturu důsledněji rozkrýt. 85% (29.10.2007)

Dobrá detektivka, samozřejmě. Ale pokud někdo zrovna nemiluje noirové hlášky Walda Lydeckera, potom film ztrácí hodně ze svého smyslu a postavení klasika. Myslím, že noirové filmy, pro mě především s Joan Crawfordovou, mají poměrně jinou a přitažlivější dynamiku. Film bez hlavní role a s žádnou sympatickou osobou. (08.06.2020)

Po zvrate v polovici filmu a jednom zvláštne nasnímanom zábere som si bol takmer istý, že som prišiel na pointu filmu. Neprišiel a bol som z toho mierne sklamaný. Pointa je totiž viac psychologická, ako trilerovo prekvapivá a je to aj kľúč k tomu, ako chápať mužské postavy a ich chovanie vo filme (Freud by mal radosť). Laura je totiž skôr psychologický triler, kde sú veci podmienené pudovosťou. Z filmu noir máme zafixované osudové ženy, ktoré dejom a mužmi hýbu podľa vlastných predstáv, Laura to robí síce rovnako intenzívnym spôsobom, ale nevedomky, pasívne, ako krásnej žene jej totiž stačí iba byť. Po spoznaní pointy nie je od veci porozmýšlať nad tým, čo znamenala pre postavy smrť konkrétnej mladej ženy. Myslím bez úvodzoviek. Hádže to trochu temné svetlo aj na tie kladnejšie postavy príbehu. Film noir je síce čiernobiely, ale ak si podrobne všímate plátno, všimnete si omnoho viac odtieňov týchto dvoch základných, kontrastných farieb. Čiže akoby neprvoplánovo charakterizovali aj charakteristické postavy žánru. (12.09.2014)

Laura je prímovní variace na noir strunu. Tentokrát žádné hrátky se světly a stíny, ale detektiv McPherson kope míč do správné brány. Cynismus a suché hlášky z něho jen kapou a to je voda na můj divácký mlýn. Jestli se něčím Laura liší od jiných černých filmů, je to především kult ženské přitažlivosti, na němž je celý děj postavený. Jednotlivé charaktery se okolo Gene Tierneyové točí jako můry okolo lampy. A nejedna se při tom spálí. Je to logické, musím uznat, že i po sedmdesáti letech je to pořád kost. Preminger navíc režíruje dost chytře. Málokdo by si ve čtyřicátých lajzl zařadit v po první třetině filmu tak dlouhou retrospektivu. Režisér ale přesně věděl, co dělá a k čemu mu to bude. (30.05.2010)

Clifton Webb to zahrál skvěle. Ten jeho egoistický samolibý postoj, pocit vlastní neomylnosti. To bylo něco úžasného. Na tom chlapíkovi vám hned přijde něco divného. Film je jako detektivní příběh ucházející, potěší několika překvapivými zvraty. Poněkud méně temný než třeba Maltézský sokol , ale psychologicky zvládnutější. Já jsem spokojen. A to oblečení Andrewse. Košile zapasovaná a kalhoty vytažený skoro až k prsům. Přesně tak to nosil můj děda. Teď už alespoň vím, proč se tak oblíkal. 76% (05.10.2016)