Četnické humoresky

ČH je přesně ten počin, který nám vyrábí lenošné diváky. Tedy v tom, že rádius jeho dopadu zabírá snad všechny věkové škatule, pohlaví, charaktery atd. Od diváka se očekává jediné - že zapne tu otravnou bedničku na čudlik. A odměnou je mu nenáročně naservírované nejméně desetichodové menu. Je tu prostě všechno - romantika, nějaké to lehoulinké napětí, vztahové problémy, červená knihovna, závan krimi, naprosto tendenčně pojaté charaktery mužů a žen, je tu humor a samozřejmě část diváctva si také zapláče. Je tu VŠE, rodinný seriál all inclusive! A protože seriál od diváka očekává jen to, že se bude bavit, vše je tu proto dokonale vyhraněné, vyhrocené, vypointované, prokalkulované, co scéna, to přesně tvarovaná faceta. Normálně by výše uvedené řádky stačily na hodnocení "odpad", JENŽE - Četnické humoresky jsou tak nesnesitelně příjemné, vlídné a pohodové, zahrané sympatickými herci jak v hlavních, tak vedlejších rolích, že chtě nechtě musíte přimhouřit oči a dívat se. Přirovnal bych to k posezení s přáteli, kteří sice stejně plkají o ničem, ale čas příjemně ubíhá a člověk vypne mozkový velín. Závěrem shrnu takto: je-li libo chutná večeřička, kterou jste sice jedli mnohokrát, ale stejně si pošmáknete, pak servírujte na stůl! (25.06.2007)

Skvěle! I u nás se zjevil výtečný seriál, ani moc nepřekvapí, že dobový, pravda, že někdy až moc tlačí na pilu v oblasti politické a trošku nám tu první republiku glorifikuje. Ovšem vrcholem jsou jednotlivé kriminální případy, ať už ty "malé", nebo Velké a hlavně skvělé postavy, od Bédi přes Éterickou Andělku až po Zahálku . U třetí série bohužel došlo k poklesu kvality z jediného důvodu - už to není v první řadě o detektivních případech a o osudech hrdinů v rovině druhé - ale naopak a to nefunguje, poslední díl se pak alespoň snaží předvedené napravit. Škoda, že chybí doslov o osudech hrdinů za války, jako např. tv film o Béďovi a Arazimovi by vůbec nebyl k zahození. (01.07.2012)

Na Četníckych humoreskách sú strašne vidieť tri veci: slabší rozpočet, prítomnosť dramaturga a vynikajúci kasting. Po vizuálnej stránke šlo bez debaty o náročný projekt, ktorý by si zjavne zaslúžil (a potreboval) o čosi vyšší rozpočet, keďže sa odohráva v prvorepublikových dobách, pričom postupne naberá na sile politicko-vojnové pozadie vrcholiace smutným záverečným dielom. Občas sa produkcii podarilo nájsť skvelé historické miesta pre natáčanie. Pôsobia dobovo, autenticky, kvalitne. Určite by som tvorcov uznanlivo potľapkal za dobové kostýmy, rekvizity, autá, zbrane. Inokedy ale bohužiaľ vidno, že zrejme museli improvizovať resp. uspokojiť sa s málom. Zariadenie interiérov je občas veľmi skromné. Ale aj to má niečo do seba; ostatne nebola to doba, kedy ste si ráno skočili do Ikey a nakúpili nábytok do celého bytu za pár minút. Často sa dej odohráva na chudobných miestach alebo na vidieku, prípadne na ošuntelej četníckej stanici, takže slabá zariadenosť má logiku a je dokonca azda až (svojím spôsobom) vítaná (a realistická). Našťastie to, čo čiastočne pokazil rozpočet, nabral seriál na dramaturgii. Vidno, že bol prítomný človek, ktorý sa pozrel na scenáre, preklepol ich, kontroloval, aby v nich neboli hovadiny (ako sa to dnes bežne stáva a prekvapivo nikomu to nevadí, ani divákom) a v prípade nutnosti ich razantným spôsobom vylepšil. Práca s postavami je fantastická, rovnako tak dialógy a hlášky sú skvelé. Zaujímavé je, že výborne fungujú nielen dramatické časti venované vraždám a iným vážnym prípadom, ale tiež odľahčené. Ono vlastne aj v temných častiach sa vďaka skvelej partii hercov vždy našiel aspoň kúsok miesta pre humor, čo je geniálne. Kasting je výborný, jedna kultová postava strieda druhú, vládne medzi nimi dynamika a hoci to občas medzi četníkmi iskrí, každý pozná svoje miesto a keď dôjde na lámanie chleba, môže sa každý spoľahnúť, že mu kolega bude kryť chrbát. Hlavné slovo má pochopiteľne legenda našich mám Arazím, ktorý je prísny a tvrdý rovnako, ako svojím spôsobom láskavý a odpúšťajúci (ak sa dá, niekedy sa však nedá). Zároveň ale vyžaduje spravodlivosť a páchateľov možno (väčšinou) nesúdi, ale na druhej strane urobí všetko pre to, aby ich dostal pred súd a čo už sa bude diať potom, ide mimo neho. Ja som mal ale vždy rád najmä Zděňka Junáka, ktorý tam fakt sadol ako... Potešia tiež vtedajšie spôsoby vyšetrovania, policajné postupy atď. V rokoch 2001 – 2007 vznikli tri série, spolu 39 (každá séria obsahovala 13) cca hodinových epizód. V r. 2017 sa na scéne objavil pokus o čosi podobné, ale Četníci z Luhačovic ma až tak nechytili. Na strane druhej to kedysi ani Četnícke humoresky a dnes ich zbožňujem. Ale nikdy som nepochopil, prečo sa to volá humoresky. (19.12.2021)

Velmi oblíbené Četnické humoresky platí v té porevoluční těžké filmové době za naprostý vrchol tuzemského kriminálního žánru a rozhodně i brněnského studia České televize, byť tedy s odchodem režiséra Moskalyka do toho filmového nebe přišel o svou pátou frčku.. Ačkoliv věřím, že by i tak byl Antonín Moskalyk na svoji dceru Pavlínu, která to nakonec s grácií dotočila Sólo, právem pyšný.. (21.09.2015)

Oproti Dobrodružství kriminalistiky je to po detektivní stránce horší, ale ta je plně nahrazena skvělým humorem a propracovanými charaktery, na které v DK nebyl čas. A tady je vidět, že českej seriál ještě neumřel. Že když se lidi snaží, tak to dokážou. Že to jde. Že i když nás bude Nova (On je žena, Ulice, Redakce, Nováci, Pojišťovna štěstí ...) a Prima (Rodinná pouta, Bazén ...) zásobovat sračkama na jedno použití, a Čt jim v tom dost často bude hodně pomáhat (Život na zámku, Hotel Herbich, Nemocnice po dvaceti letech ...), i tak se objeví skvělé projekty (Četnické Humoresky, Hospoda, Zdivočelá země, Ranč U Zelené sedmy). A proč si to nepřiznat, je skvělý, že ten nejlepší z těch lepších seriálů u nás byl natočen na jižní Moravě, z níž pocházím. I když já vlastně pocházím odevšud (mámina rodina z Prahy, otcova z Brna, já žil v Jeseníku a příbuzný mám aji na Slovensku). (13.02.2006)