Režie:
Bernardo BertolucciKamera:
Vittorio StoraroHrají:
John Lone, Joan Chen, Peter O'Toole, Victor Wong, Rjúiči Sakamoto, Ric Young, Vivian Wu, Cary-Hiroyuki Tagawa, Hideo Takamacu, Kaige Chen, Dennis Dun, Henry O (více)Obsahy(1)
Ve svých třech letech se stal císařem poloviny lidstva. Byl to poslední čínský císař. Za pomoci svého skotského učitele (Peter O'Toole) poznal nutnost rychlých reforem ve své říši. Bylo už pozdě. V roce 1924 byl vyhnán z bran "Zakázaného města", pak přišla II.světová válka s Japonskou okupací a po ní rudý komunistický režim se svou kulturní revolucí. Na sklonku svého života si mohl koupit vstupenku do císařského paláce, aby mohl spatřit "Dračí trůn". Musel zaplatit za to, aby mohl vidět svou vlastní "židli". Jeden z nejslavnějších filmů všech dob. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (177)
Ohromující výprava - impozantní exteriéry i interiéry jsou naprosto nezbytnou kulisou pro věrohodné a zároveň trochu deprimující epické ztvárnění pohnutého života posledního císaře. Žil v neklidné době převratných událostí, které zásadně proměnily tvář celého světa. Nezvolil si svou cestu - od útlého věku byl vychováván jako všemocný vládce, ve skutečnosti nebyl pánem své země … ani vlastního osudu. ()
Velkolepé dobové drama mapující více něž půlstoletí v historii Číny. Od konce císařství přes všechny mocenské změny až do pevné vlády komunistické strany skrze život velmi zajímavé postavy čínských ději. Hlavním hrdinou je Pu-Yi poslední císař, který byl korunován ve třech letech a jeho životní pouť byla hodně pozoruhodná. Od císaře, přes jednu z prvních čínských ''celebrit'', loutku v japonských rukách až po vězně komunistického režimu a následně zahradníka. Velice zajímavé. Není zde totiž vidět pouze život hlavního hrdiny, ale také mocenské a společenské změny, který v tomto turbolentním období probíhaly. Bohužel je to velmi těžkopádné, dlouhé a ne všechny etapy tolik zajímavé. Takovéto filmy už se dnes tolik netočí, velkolepá dobová ukázka Číny 20. století. Pokud Vás toto zajímá, tak je to trefa do černého. ()
Je to príbeh absurdnosti a nespravodlivosti vládnutia jedného cisára, ktorý nemá šajnu o svete ako takom a využíva svoje kompetencie skrz svoje ego? Áno. Ničí ho takýto životný štýl osamelosti? Áno. Ako je možné, že niet na svete pokoja? Pretože každý sa chce pasovať za pánboha a chce zažívať pocit moci a nadradenosti. Prečo sú ľudia také svine? Pretože sú ľudia...Samotná cisárova prehliadka životom je napriek menším turbulenciam podaná komorne, zaujímavo, plynule. Hlavná postava kvôli spomenutým "cisárskym chybám narodenia a spomalenosti rozhodovania" nedovolí divákovi vzbudiť väčšie sympatie, ale čo je dôležité pre film, drží sa ho. Maskéri a kostyméri vyzdobili okolie sveta rovnako presvedčivo ako tomu bolo vo filme Amadeus. Johna Loneho môžeme teda vidieť hádam v 20-tich rôznych make-upoch. Občasné krížové členenie deja efektne dynamizuje to, čo v pomalších scénach uberajú statickejšie dialógy. Dej sa ale pri svojej dĺžke venuje rôznym väčším i menším detailom, mení charakterovú rytmiku konfliktov a necháva vynikať spomenutou vizuálnou stránkou. Nepolarizuje ani nehaní politické režimy, podáva surové fakty, ktoré naopak prekvapia svojou strihovou rýchlosťou. Symbolický záver v chráme v krátkosti zrekapituluje silu obsahu vďaka poetickej výstižnosti. Vo výslednom efekte ide o kruté posolstvo podané v okulahodiacej technickej štýlotvorbe. Spokojnosť. ()
Skvělý film, který ale z mého pohledu dost sráží, že se příliš soustřeďuje na zdlouhavé a z hlediska děje ne až tak důležité momenty. Naopak pomíjí či pouze letmo zmíní události v životě "posledního císaře", které by vydaly na další film. Na to jak je snímek herecky vděčný, tak toho představitelé zase až tolik nevyužívají. Ne, že by byli špatní. To ani náhodou, jen jsou všichni takoví bez jiskry. Nicméně snímek je to výborný i tak. ()
Velkolepá devítioscarová podívaná, která svojí vizuální stránkou uchvacuje. Životní příběh posledního vládnoucího potomka čínských císařů, od jeho korunovace ve věku tří let až po jeho skon coby obyčejný zahradník za komunistického režimu. Bertolucci uchvacuje zejména velkolepou výpravou a opulentní barvitou podívanou při scénách ze Zakázeného města, plných nádherných kostýmů. Měl jsem to štěstí vidět to v kině, na TV obrazovce to už zdaleka není ono a výsledný dojem je oproti kinu sotva poloviční. Bertolucci tu jasně prokázal, že je mistr nákladných výpravných velkofilmů a svoje zkušenosti pak bohatě zúročil v dalším kostýmním spektáklu Malý Buddha. A jen tak pro zajímavost - Bertolucci byl úplně první filmař jiné, než čínské národnosti, kterému bylo dovoleno natáčet v Zakázaném městě. ()
Reklama