Malý Buddha

Jako jakási instruktáž k tomu, jak Buddha ke svému jménu přišel, by to posloužilo celkem dobře, ale jednak je to příliš zdlouhavé, druhak mi tak nějak nepřijde, že jsem cílová skupina, vždyť je to pojato tak dětsky (jeden pokus o milování se snad ani nedá označit za nevhodný). Slabší průměr, ani vychvalovaná vizuální stránka mě nějak zvlášť netrkla (ale ok, film jsem sledoval jen na dvdčku). (14.09.2012)

Poměrně nedoceněný, ale velice podařený výpravný snímek, u kterého mě trochu zklamal jen ne úplně domyšlený konec. IMHO zhruba na stejné úrovni jako Scorseseho Kundun a Annaudův Sedm let v Tibetu - všechny ty filmy jsou výborné, bohužel žádný z nich nijak zvlášť nevyniká. A to mě budhismus dost zajímá (snad jediné náboženství, které nejen uznávám, ale i mu docela fandím). Scéna s obří kobrou je nádherná! (13.07.2004)

Tak nevím, co na tomhle filmu vlastně hodnotit. Exotičnost, příběh, Hezounka v roli Siddharty, hudbu? Největším přínosem byl asi pro moje děti, tedy alespoň do té doby, než u toho usnuly, protože se něco dozvěděly. Na mě to působilo jako velký, ale myšlenokove téměř prázdný prostor. Nicméně díky oku lahodícímu a preciznímu provedení celkem příjemně strávený čas. A toho Hezounka jsem tedy nějak přetrpěla, ač se mi tam vůbec nehodil. (16.08.2012)

Říct o buddhismu, že jste jeho fanoušek, to je jako říct, že milujete svoji fenku. Je to naprosto nevhodné. Naprosto. Ale k čemu pojmy a názvy a jména, když nepotřebujete zahánět démony, že. Je to právě to duchovní cosi, co je hlavním tahákem Malého Buddhy. Protože velký Buddha hraný Keanu Reevesem je opravdu asi jenom vtip...vždyť vypadá jako Apophis ze Stargate, šmarjájózef. Historický a velkolepý Poslední Císař mi sedl lépe než tenhle, podobně velkolepý, pokus o propojení dvou časových rovin, takže ode mě 70% (18.09.2006)

Příběh Síddhárty Gauthámy znám jen malinko, takže nejsem schopna říct, co vše z toho, co bylo řečeno v tomto filmu, je pravda a co jsou smyšlenky scenáristů, a proto tento film beru s mírnou rezervou. Přesto si ale myslím, že tu jakési základní hodnoty tibetského náboženství byly předány, poměrně srozumitelně a mile. Navíc zpracování, především těch částí se Síddhártou, bylo po vizuální stránce moc dobré a mnoho ze současných filmů, které se snaží jít po této stránce a které chtějí být „pěkné“ na pohled, by si s ním nezadalo. Příběh rodičů hlavního hrdiny měl možná nastínit kontrast mezi západní a východní filosofií, ovšem jelikož šlo o pouhé „nevěření“ zápaďáků, dal by se z filmu úplně vynechat. To, že buddhistické myšlení ovlivní člověka víc, než by zpočátku čekal, se dá odhadnout i bez toho. Jesseho dětské zaujetí je v rámci příběhu daleko pochopitelnější, přeci jenom se tenhle film točí i kolem něj. Ačkoliv Malý Buddha je nakonec možná trochu o něčem jiném. (12.07.2010)