Meč a čaroděj

Některé starší filmy se po letech zdají být mnohem lepší snad proto, že dnes vzniká tolik mizerných snímků, vedle nichž jsou tyhle vykopávky malými skvosty. Klasický příběh o pomstě v pěkném dobovém barvotiskovém vizuálu, jehož hlavní hrdina je udatný bojovník. Tedy, Conan to není, protože ten by před žádným bojovníkem neutíkal. Navíc v souboji s dědkem Cromwellem by musel vyhrát během pár vteřin.  Úvodní pekelný rituál je povedený, Xusia má slušivou masku, mlha, krvelačné krysy, hadi, obnažené prsatky, krev, ukřižování. Většina soubojů sice není masakrální, ale občas vystříknou rudé fontány, dojde na rozpolcenou lebku v přímém záběru i na hezkou čarodějovu mutaci. Epická hudba se kromě všech možných fantasy inspirovala i ve Star Wars a Indianovi Jonesovi, ale mně k tomu sedla příjemně. Richardu Lynchovi ti padouši šli jako víno! A několik scén jakoby sem vpadlo z Excaliburu, včetně nevěsty, což beru jako poctu. (20.05.2022)

První kousek nepoučitelného béčkaře (na začátek) a žumpáka (později) Alberta Pyuna je levnou fantasy skládačkou, která bere všude možně (vztahy vám připomenou HVĚZDNÉ VÁLKY, mystika EXCALIBUR, názvosloví Tolkienův svět, hrdina Conana), ale až na nostalgicky rukodělný punc nenabízí nic moc v nádavku. Jednoduchý děj se křečovitě vyhýbá masovějším scénám a explicitnímu násilí (na dvě výjimky - vyrvané srdce a rozťatou hlavu), dialogy a herecké výkony jsou na hranici ochotnických norem a souboje postrádají cokoliv, co by se dalo nazvat choreografií. Diváka může pobavit tříhrotý meč (krajní hroty navíc s vystřelovací funkcí) a třeba scénka v harému, kdo se ale nebude na film dívat v značně nostalgické optice, spokojen nebude. V mém případě sehrál pro film plusovou výhodu ještě pěkně vyvedený plakát a příjemně hrdinsky zkomponovaný hudební doprovod. II Scénář: Tom Karnowski, John V. Stuckmeyer, Albert Pyun. Hudba: David Whitaker. 55% (29.09.2010)

Snímok má v názve MEČ A ČARODEJ. Tých mečov je tam habadej, ale toho čarovania veľmi nie. A aj preto film neporovnávam s BARBAROM CONANOM. Toto je skôr kombinácia EXCALIBURU a ROBINA HOODA. A keďže sme na prelome 70. a 80. rokov, v dobe rozkvetu moderného popcornového filmu, tak napr. taká hudba nám to občas pripomenie tým, ako vykráda Williamsove fanfáry z HVIEZDNYCH VOJEN, či DOBYVATEĽOV STRATENEJ ARCHY. Medzi úžasným, temným 10 minútovým rozjazdom a záverečným finále, kde sa dočkáme aj výborného ´´vyzliekania´´ z kože, je prázdnota, nič čo by stálo za reč. A je to veľká škoda, pretože snímok sa neberie veľmi vážne a tým pádom sa tu mohlo toho kľudne natrepať ešte oveľa, oveľa viac. (07.03.2011)

5/10 The Sword and the Sorcerer nie je ani rozprávka pre deti, ani exploatačná zbesilosť ako od Cormana či Talianov. Zároveň nenadväzuje na Conana, ale skôr na klasické príbehy o rytieroch a princeznách. Nič prevratné, ale má to fajn masky, obstojnú atmosféru, pár skvelých wtf momentov (strieľajúci trojitý meč), na Pyuna je to prekvapivo solídne nakrútené a je tu aj trochu násilia a nahoty, suma summarum v osemdesiatych rokoch sa točili aj horšie fantasy. (19.05.2020)

Nenáročné akčné fantasy, ktoré dokáže zaujať po celú stopáž filmu. Miestami temné fantasy, čo mu len prispieva. Efekty a hlavne masky boli celkom pôsobivé. Sem-tam to odľahčujú humorné a pikatnejšie scény s polonahými teenkami. Spracovanie trochu pokrivkáva a záver mohol byť sčasti iný, ale na utorňajšie popoludnie film viac ako ujde. Hodnotenie: 65% (18.03.2014)