Hra snů

Raimi zde jen dokazuje, jak ohromně široký záběr má - ať už točí horor, komedii, western, akční film nebo love-story, neveze se jen na vlně daného žánru a nenechá se strhnout zažitými konvencemi a klišé, typickými pro ten či onen druh filmu. Hra snů mě mile překvapila (vlastně se mi ze začátku ani nechtělo věřit, že tohle je fakt dílo tvůrce trilogie Evil Dead či Spidermana). Samotný scénář sice ničím nepřekvapil, také dějově šlo o fádní, předvídatelnou záležitost a bohužel i hlavní osa filmu divákovi (pokud nejste američan) moc neřekně (baseball je pro mě španělskou vesnicí). Ale vedle toho mile překvapil klidně plynoucí příběh, sportovní prostředí, zajímavé postavy a neustálé dilema hlavního hrdiny, rozhodujícího se mezi láskou ke hře a své osudové ženě. K tomu všemu výborný Kevin Costner s Kelly Prestonovou, mezi nimiž to fakt jiskřilo... (21.07.2008)

Myslím, že se jedná o velmi dobrý snímek. Není sice založen na nijak brilantním scénáři, ale jeho stavba a některé režijní nápady z něho dělají velmi napínavý (baseball) i romantický (flashbacky) film. Možná je to tím, že baseball se mi moc líbí (přestože nejsem opravdový znalec), ale kdyby nebylo tak zbytečně tlačeno na pilu v závěru (poslední pálkař a poslední míček vyklouznutý z rukavice) možná bych přemíšlel i o té poslední hvězdičce. (09.10.2003)

Celý děj se odehrává během baseballového zápasu - a ve vzpomínkách Billyho Chapela (Kevin Costnera). Chapel je zde špičkovým nadhazovačem baseballového klubu, jehož budoucnost je ohrožena (jak klubu tak i samotného hráče). Navíc si uvědomuje, že už není nejmladší... Takže ve chvílích mezi samotnou hrou se vrací ve vzpomínkách zpět, a postupně zjišťuje, že mu život utíká mezí prsty... Ať si říká kdo chce co chce, pro mně je Kevin Costner výborným hercem, a zde to více než potvrzuje... (11.03.2004)

For Love of the Game vůbec vlastně není o baseballu jako takovém a proto se přiznám, byla jsem trochu zklamaná. Jako bývalý amatérský hřáč a občasný fanda "nejrychlejších šachů na světě", jak by řekl Hemingway, bych uvítala víc detailů ze hry. Sice chvíli pozorujeme Costnerův "Clean Inning" (čistou hru), ale film o tom vlastně vůbec není. Billy Chapel je stárnoucí nadhazovač Tigers, který celý život upřednostňoval baseball, před vším ostatním. Teď stojí před velkým životním rozhodnutím, zda opravdu chce obětovat pomíjivé sportovní kariéře opravdu vše... (26.02.2023)

Zvláštne, že režisér bláznivých krvavých hororov a komixových blockbusterov natočil tak dojímavy mix romantického a športového filmu. Perfektná je štruktúra filmu, v ktorom si behom fenomenálneho zápasu hlavný hrdina rekapituluje svoj vzťah so s milovanou ženou. Samotný zápas je nádherne vygradovaný a nezabudne sa aj na pár fanúšikov, ktorí komentujú zápas a postupne menia svoje antipatie ku Costnerovej postave. Scény zápasu sú pôsobivo natočene a aspoň u nich sa Raimi trochu pohral s technickou stránkou. Našťastie baseball ako šport patri k tým pár, ktoré sa mi celkom páčia. Super je aj Costnerov kamarát John C. Reilly alebo tradične prísny tréner J.K. Simmons. Prim ale u mňa predstavuje romantická línia. Kelly Prestonová ma v žiadnom inom filme nezaujala, ale v tomto filme je neskutočne roztomilá neurotička. Ale keď je to potrebné, tak sa ukáže, že je schopná sa o Costnera postarať. Costner je zase málovravný introvert s čím sa mi strašne ľahko identifikuje, keďže som podobný a scény v ktorých sa ho Kelly Prestonová neustále niečo vypytuje a on už by bol najradšej, keby bola chvíľu ticho, dokonale chápem. Chémia medzi nimi funguje dokonale. U mňa je to do veľkej miery umocnené ešte aj skvele obsadeným CZ dabingom, v ktorom excelujú moji obľúbenci Miroslav Donutil a Sabina Laurinová. Ešte spomeniem postavu dcéry, roztomilú mladučkú Jenu Maloneovú, ktorá ma vo filme len pár scén a trochu mi je ľúto, že nemala nejakú výraznejšiu podzápletku. Veľkú pochvalu si zaslúži Poledourisov perfektný soundtrack, ktorý filmu dodáva dokonale pohodovú atmosféru. Výsledkom nádherny mix romantiky a športového filmu, ktorý síce citovo nevydiera do takej miery až by ma dohnal k slzám (ako kórejské dojáky v ktorých furt niekto zomiera), ale zakaždým mi zlepší náladu a aj po rokoch ma baví rovnako ako keď som ho videl prvýkrát. 10/10. (17.11.2016)