Hra snů

Nebýt HIMYM, tak ani nevím, že něco takového existuje, takže... poděkujme scénáristům. Tento film mi ani nevím co měl přinést. Většinou se nad podobnou otázkou u filmů nezamýšlím, ale teď mě to napadlo. Tenhle film mi měl asi hlavně přinést strhující zážitek ze života baseballové hvězdy, což nakonec proběhlo. Film není špatný, ale chtělo to podle mě trochu víc než jen házení míčem a brečením u postele. Neříkám, že by mi tyhle části vadili, ale není to věc, za kterou se obvykle uděluje pět hvězd. (18.09.2014)

Je pravdou, že děj není nijak inovativní, ale velice se mi zamlouvala struktura, kdy se s postupem zápasu Billymu (Kevinovi) vybavují životní vzpomínky. A to nejen ty příjemné, ale i ty, na něž by asi nejradši zapomněl. V tomto je podle mě hlavní síla snímku a to se povedlo perfektně. Divák naváže s hlavním hrdinou kontakt a osobně si nedokážu představit, že by s ním na konci kdokoliv nesympatizoval. Jako aktivní sportovec mám slabost pro sportovní filmy, ale v tomto mě bavily obě hlavní linie- jak samozřejmě ta sportovní, tak i ta osobní. A skončí některá z nich šťastně? Žádná? Jen jedna z nich? Obě? Podívejte se sami. 80 % Oblíbená část- Hartem chycený homerun v 8. směně (17.10.2010)

Nemám co vytknout, filmově to bylo špičkové, ale je to tak typicky sportovní, jednotvárné a snadno odhadnutelné, že musím s hodnocením dolů. Je to prostě takový ten typický sportovní film, kde je člověk dobrý, začne to s ním jít do prdele, někde se potácí, lituje sám sebe, začne makat, dostane se zpátky nahoru a je hrdina. Stokrát stejný scénář stokrát o hovně. 60% (26.01.2017)

Strhující drama: nebýt těch 56000 diváků řekl bych i komorní. Raimi dokázal notočit velmi působivý snímek, přestože scénář není kdovíjak zajímavý, spíš naopak. Jen díky nápadům a schopnostem Raimiho a výbornému Costnerovi je tenhle obyčejný příběh o běžných věcech tak silný. Jen díky Raimiho formální ekvilibristice, stylovosti a režisérské vášni, která probublává i z navenek klidného filmu, nevzniklo tuctové sentimentální drama, které slepě ždíme slzy. (07.10.2003)

Zvláštne, že režisér bláznivých krvavých hororov a komixových blockbusterov natočil tak dojímavy mix romantického a športového filmu. Perfektná je štruktúra filmu, v ktorom si behom fenomenálneho zápasu hlavný hrdina rekapituluje svoj vzťah so s milovanou ženou. Samotný zápas je nádherne vygradovaný a nezabudne sa aj na pár fanúšikov, ktorí komentujú zápas a postupne menia svoje antipatie ku Costnerovej postave. Scény zápasu sú pôsobivo natočene a aspoň u nich sa Raimi trochu pohral s technickou stránkou. Našťastie baseball ako šport patri k tým pár, ktoré sa mi celkom páčia. Super je aj Costnerov kamarát John C. Reilly alebo tradične prísny tréner J.K. Simmons. Prim ale u mňa predstavuje romantická línia. Kelly Prestonová ma v žiadnom inom filme nezaujala, ale v tomto filme je neskutočne roztomilá neurotička. Ale keď je to potrebné, tak sa ukáže, že je schopná sa o Costnera postarať. Costner je zase málovravný introvert s čím sa mi strašne ľahko identifikuje, keďže som podobný a scény v ktorých sa ho Kelly Prestonová neustále niečo vypytuje a on už by bol najradšej, keby bola chvíľu ticho, dokonale chápem. Chémia medzi nimi funguje dokonale. U mňa je to do veľkej miery umocnené ešte aj skvele obsadeným CZ dabingom, v ktorom excelujú moji obľúbenci Miroslav Donutil a Sabina Laurinová. Ešte spomeniem postavu dcéry, roztomilú mladučkú Jenu Maloneovú, ktorá ma vo filme len pár scén a trochu mi je ľúto, že nemala nejakú výraznejšiu podzápletku. Veľkú pochvalu si zaslúži Poledourisov perfektný soundtrack, ktorý filmu dodáva dokonale pohodovú atmosféru. Výsledkom nádherny mix romantiky a športového filmu, ktorý síce citovo nevydiera do takej miery až by ma dohnal k slzám (ako kórejské dojáky v ktorých furt niekto zomiera), ale zakaždým mi zlepší náladu a aj po rokoch ma baví rovnako ako keď som ho videl prvýkrát. 10/10. (17.11.2016)