Téměř dokonalý zločin

One (wo)man show Cate Blanchett. Její magická krása spočívá v její neuvěřitelné křehkosti, Cate působí jako nadpozemská bytost. Nenapadá mě nikdo jiný, kdo by se tak perfektně hodil přesně na tento typ rolí. A ona dokázala svůj prostor na plátně bezezbytku využít. Ovšem nesmím zapomenout, že tento film má i vynikajícího režiséra, scénář, ostatní herce (zejména G. Ribisi), hudbu atd. Ale bez Cate by to byl jen poloviční úspěch. (11.12.2005)

Spíše než horor či thriller (snad s výjimkou závěru) je to napínavá detektivka s mysteriózním nádechem. Standartní zápletku (i když co se nechá v tomto žánru vymyslet převratného) vynahrazuje takřka permanentní napětí, příjemně mrazivá atmosféra a zajímavé rozuzlení. Cate Blanchett hraje jako o život (navíc jí to velmi sluší), Giovanni Ribisi je na Oskara a Keanu Reeves svého despotu (i přes malý prostor) zahrál rovněž perfektně. Sam Raimi umí. 85%. (10.11.2012)

Popravdě řečeno mě to nijak výrazně nechytlo a nebavilo. Standardní mysteriózní thriller, jenž chce na závěr překvapit, no u mne se mu to hrubě nepovedlo. Vždyť to bylo jasný už jakou dobu před samotným tím odhalením, jak to vlastně bylo! Špatný film to rozhodně není, na to má moc dobré obsazení a režiséra, ale myslím si, že se z toho dalo vymáčknout mnohem víc. (27.04.2009)

Cate Blanchet v roli vdovy,která zůstala sama s malými dětmi, má jistý dar,který je ale někdy spíš na obtíž a vykládání karet,taky není zrovna dvakrát výnosný byznys. Vidět zemřelou dívku ve větvích stromu,to není právě to co by si přála a ještě jí pronásleduje agresivní manžel(Keanu Reeves) jedné její přítelkyně. Jeho věčné vykřikování,upalte tu čarodějnici, stejně jednou skončíš na hranici, bylo jeho typický. Nechápu co má proti čarodějnicím,mě jsou sympatický. Trochu voodoo, by neškodilo,že Annie? (14.10.2008)

Osobně jsem čekal od Raimiho víc. Téměř dokonalý zločin je formálně i obsahově zdařilý psychologicko misteriózní thriller, ale nic víc. Dobře odvedená práce se slušně vybudovanou atmosférou bez výraznější invence. S Raimiho humorem a nadhledem typickým pro jeho rané počiny Evil Dead a objevujícím se znovu v jeho novém filmu Stáhni mě do pekla zde nenajdeme – tady se Raimi tváří smrtelně vážně. Tuto charakteristiku lze brát samozřejmě i jako pozitivní střízlivost, způsob jak se zavděčit širšímu publiku, které bude spíše schopné číst nezáludně jasnou strukturu filmové řeči, než vyprávěcí konstrukci plnou aluzí, ale mě tohle bohužel nestačí. (28.07.2009)