Smrt v oblacích (S04E02)

Jakmile se vražda odehraje přímo před Herculem Poirotem, navíc v letadle, a ještě tak, aby si toho on ani nevšiml, to už je přece jen něco, co stojí za pozornost. Hercule pak vede parádní vyšetřování, které obsahuje rekonstrukce, hodně cestování a klasické rozuzlení před skupinkou lidí, kdy netušíte, kdo je vlastně vrah. Skvělý díl. (09.03.2015)

Při vší úctě k páně Poirotovi/Suchetovi, tohle je jeden z nejméně povedených dílů seriálu. Hezké záběry z Paříže, standardně dobrý Poirot, byť jeho chytré poučování o památkách Paříže mně tentokrát lezlo na nervy. Nicméně překombinovanost závěru a neuvěřitelné rozpletení celého příběhu, včetně naprosto stupidního přiznání se pachatele to pozitivní přece jen do jisté míry degradovaly. (10.03.2024)

Pečlivě připravená vražda postarší dámy (ve skutečnosti odporné lichvářky, co odložila vlastní dceru) otrávenou šipkou a k tomu v letadle za přítomnosti ostatních cestujících, to je tedy něco... Atmosféra výtečná, herci výborní, Poirot s Jappem nezklamali ani tentokrát, postrádala jsem však Hastingse, mám ráda jeho nesmělý úsměv i modré oči.. (17.07.2022)

Já vím, že u každého dílu píšu, že je to nejúžasnější věc na světě, ale ono to tak prostě je. Smrt v oblacích je další vynikající díl, s více krásnými lokacemi, dalším parádně zamotaným případem (začínajícím vraždou Poirotovi přímo pod nosem!) a dalším překvapivým vyústěním. Jedna z částí třetí série končí tím, že se muž ptá svojí milenky-vražedkyně: "To kvůli mně?" a ona si odfrkne: "Prosím tě..." Tady odhalení končí ještě cyničtěji a já mám tuhle polohu Agathy Christie hrozně rád. I když se to pak Poirot pokusí pro jednu postavu vylepšit vypíchnutím jiného faktu, dodá tomu ještě mnohem tragičtější vyústění. Chyběl mi kapitán Hastings, ale vrchní inspektor Japp ze Scottland Yardu je tu konečně za schopného policistu a ještě k tomu v mnohem sympatičtější poloze než obvykle. Takže jo – je to nejúzasnější věc na světě. Vlezte mi na hrb. (02.03.2019)

Zajímavé je, že při druhém a třetím shlédnutí jsem byl kritičtější. Popření zamilovaného happyendu sice stále oceňuji, jenže režisérské a scenáristické lapsy mne štvaly o poznání více (k čemu např. v příběhu figurovala ona vosa se vám nikdo neobtěžuje osvětlit). Vrcholem byl podraz v podobě komorné, jejíž tvář jsme ovšem nesměli ani koutkem oka zahlédnout. Ubližuje i klasické přiznání bez jediného důkazu, alespoň oddacím listem se tu mohlo zamávat. Ve čtvrté sérii se detektivní zápletka konečně dostala do centra pozornosti, a přestalo se kalkulovat s divákem vyžadujícím zábavu a oddych; jenže tento díl stále jakoby počítal s absencí malých šedých buněk u televizního publika. Škoda. *** (11.02.2021)