Hercule Poirot - Season 4 (1992) (série)
Režie:
Andrew GrieveScénář:
Clive ExtonKamera:
Chris O'DellHudba:
Christopher GunningObsahy(1)
Herculu Poirotovi kdosi v pravidelných intervalech posílá dopisy podepsané šifrou ABC, v nichž stojí, kdy a kde dojde k příští vraždě. Pachatel postupuje systematicky, jména obětí i místa činu následují po sobě v abecedním pořadí. Ačkoli jsou Poirot a inspektor Japp informováni předem, prohnaný vrah jim stále uniká. A ještě si s nimi zahrává, když oznamuje, že znovu udeří. S tak drzým zločincem se detektiv dosud nikdy nesetkal! Musí ochránit lidské životy - a čas pracuje proti němu. Mrtvé ale přece jen něco spojuje: všechny navštívil nenápadný podomní prodavač punčoch... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (86)
Asi nejlepší Poirot ! Děj má spád, ponurou atmosféru, šílence ... člověk by až řekl, že to není krimínálka, ale spíš thriller. Velmi dobře provedené a zápletka je opravdu vynikající. Když už jsem myslel, že je po všem, začali se objevovat nové skutečnosti. Ne že by to u Poirota nebylo zvykem, ale tady to má celé takový zvláštní nádech. Velmi dobrý film. 94 % ()
Keď vedľa seba postavíte túto verziu a tú s Johnom Malkovichom, tak ide prekvapivo o dosť iné poňatia. Zápletka samozrejme zostala a i scenáre sú si dosť podobné, ale rozdiely sú nemalé. Verzia s Malkovichom mala „rúhaciu“ (ale skvelú!) flashbackovskú pasáž a temnú, drsnú a depresívnu atmosféru. Malkovichovo vyšetrovanie ABC vrážd pôsobilo (nielen po vizuálnej stránke) filmovejšie. A bolo dlhé. Miestami až príliš. Verzia so Suchetom je povedzme klasickejšia, vizuálne predsa len o dosť chudobnejšia, samozrejme podstatne kratšia a tak nejako, ehm, veselšia? To je asi silné slovo, ale kým u Malkovicha by ste sa humoru ledva-ledva dorezali max. v pár scénkach s Rupertom Grintom, Suchetovo poňatie je, ako skoro každý diel, v ktorom David účinkoval, tak akosi feel good paradoxne napriek všetkým tým drsným vraždám a chladnokrvným, psychopatickým vrahom (za čo séria môže vďačiť predovšetkým postavám suchý Japp a jemne pomalší Hastings). Ako pri Malkovichovom spracovaní, i tu musím zopakovať, že identita vraha je perfektne premyslená. Krokodíl! ()
Brilantní detektivka se skvělým Alexandrem Bonapartem Custem (tedy Donaldem Sumpterem, kterého si pamatuju z mnoha filmů, jen nevím jakých). Figura vzezření starého Brůny k sobě táhne pozornost, ale není to tak jednoduché, jak se celou dobu zdá. Příběh rámuje Hastingsův smrdutý krokodýl (tedy kajman) a tradičně trefené jsou ex i interiéry. Lahoda. ()
,,Ale Hastingsi, vy jste vždycky plný porozumění k pocitům mladých hezkých děvčat. To já jsem vždycky spíš plný pochopení ke starým, churavým dámám." Tento Poirot mě vůbec neoslovil. Příběh je šíleně překombinovaný, což by se ještě dalo snést, ale nejvíce mi vadilo, co je divákovi celou dobu předkládáno. Více méně je oblbován tím, které informace jsou mu podsouvány. Zpracování opět nestojí za řeč, je to celé takové mdlé a nijaké. Scény s rotujícími novinami či detailní záběry na první písmena abecedy za ohlušujícího randálu ,,napínavého" hudebního motivu jsou hrozně samoúčelné a levné. ()
Na jedné a jediné věci se s anglickou královnou shodneme: obě milujeme Davida Sucheta v roli Hercula Poirota. A zatímco ona mu dala řád, já ho můžu jen ze vzdáleného středu Evropy nekriticky zbožňovat a psát na jeho adresu oslavné komentáře. Viděla jsem většinu jeho krátkých i celovečerních dobrodružství, a Vraždy podle abecedy řadím v žebříčku The best of the best of Belgian detectives na přední pozici. Zatímco ostatní příběhy jsou víceméně odpočinkovou zábavou, tento má mnohem blíž k psychologickému thrilleru. ()
Reklama