Hercule Poirot - Season 11 (2008) (série)
Appointment with Death
Schôdzka so smrťou
Režie:
Ashley PearceScénář:
Guy AndrewsKamera:
Peter GreenhalghHudba:
Stephen McKeonHrají:
David Suchet, Tim Curry, Christina Cole, Tom Riley, Cheryl Campbell, Zoe Boyle, Emma Cunniffe, Angela Pleasence, Paul Freeman, Beth Goddard, Christian McKay (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Lady Boyntonovou by s chutí zavraždil snad každý. Personálem počínaje a rodinnými příslušníky konče. Zlá, panovačná, do morku kostí nepříjemná žena pila léta krev každému ze svého okolí. Možná že si nezasloužila umřít zrovna tímhle ošklivým způsobem, ale její smrti určitě nikdo litovat nebude. I přesto je ovšem zapotřebí vraha odhalit. Ať už se vraždí v Londýně nebo v syrské poušti.Tak už to prostě na světě chodí a Poirot by byl jistě poslední, kdo by proti tomu něco namítal. Že to ale tentokrát bude tak složitý, hluboko do minulosti zasahující případ, to si na jeho začátku ani nejgeniálnější detektiv světa představit nedokáže. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (95)
Další z velkolepých exotikou prodchnutých dobrodružství Hercula Poirota, opět s excelentním obsazením - díky němuž máte od počátku o něco jasněji, kdo by tak mohl být vrah:) Tentokrát se příběh točí kolem zasloužené smrti lidské stvůry, vyžívající se v týrání dětí - ovšem s přídavky v podobě traumatu z odložení dítěte v puritánské společnosti, a i se zcela zbytečnou linkou obchodníků s bílým masem (která vlastně ani není nijak pořádně zužitkována) - a se "správně" romanticky tragickým koncem, nad kterým by i Shakespeare uznale pokývnul;) 80% - ale jak čtu, možná proto, že jsem nečetl předlohu, do které se patrně výrazně zasahovalo:) ()
Hlavní přínos dílu vidím v odhalení faktu, že Tim Curry a Jiřina Jirásková byli sourozenci. Konec tak za 2*. ()
Opět exotika a na pozadí příběhu rodinná tragédie a tajemství. Jediná věc mě mrzí, a to, že podle mě není až zas tak těžké rozlousknout, kdo je vrah, popřípadě aspoň že s tím má co dočinění. Podobná Vražda v Mezopotámii se mi líbila víc, i tak se ale znovu jedná o nadprůměrný film s úžasným Davidem Suchetem, který i kdyby všechno ostatní stálo za prd, film vždycky vytáhne nahoru. Tady navíc v pozadí hraje Purcellova Dido, a to se velmi cení. ()
Otrávily mě zásadní změny proti předloze. ()
Nemôžem sa zbaviť pocitu, že to tvorcovia pridaním niekoľkých vedľajších línií tentokrát mierne prekombinovali. V tomto príbehu snáď žiadna postava nie je tým, kým sa vydáva, prípadne má pre niečo čierne svedomie. To je síce v jej príbehoch časté, ale nie v takejto vysokej koncentrácií. Z ceľkového hladiska na Poirota bohužiaľ podpriemer. ()
Miluji Poirota na Blízkém východě. Schůzka se smrtí patří k nejsilnějším a nejpůsobivějším příběhům slavného Belgičana. Zvláště když Davidu Suchetovi sekundují skvělí herci jako Tim Curry, John Hannah nebo Mark Gatiss. Atmosféra nesmírně silná, lokace uvěřitelné a výtečně vypointované rozuzlení._______EDIT 07/2024: Tuhle poirotovku mám obzvlášť velmi rád. Nejen kvůli skvělému obsazení (Tim Curry, John Hannah, Mark Gatiss, Elizabeth McGovern), ale kvůli celému temnému podtónu, kterým obchází všudypřítomná smrt, které se na cestě životem nevyhneme. Tady smrt kraluje ve velkém. Tady je vyústění přímo osudové. Ačkoli jsem Schůzku se smrtí už viděl, i teď jsem si celý příběh užíval bez ohledu na znalost pointy. ()
Opäť raz jeden diel, ktorý mi náramne ulahodil aj svojim prostredím - archeologické nálezisko v Sýrii. Mám rád, keď sa H. Poirot vyberie na cesty a tam len tak bajočko vyrieši nejakú tú vraždičku. Ani teraz nezaostal za očakávaniami - veľmi zaujímavé pátranie po tajomnom vrahovi, ktorý bol v tomto prípade ale obzvlášť mazaný, Poirot mal čo robiť. Finálne rozuzlenie a geniálne Poirotove odhalenie páchateľa mi opäť raz vyčarovali údiv na tvári nad tým, čo všetko Agatha Christie dokázala vymyslieť. Niečo neuveriteľné... 85/100 ()
Případ dokonale ugrilované babizny vyřešil belgický detektiv opět s naprostou bravurou. ()
Hercule Poirot jako vždy noblesní a připravený na cokoli. Velmi stylový seriál, u kterého si nikdy netipnu správně vraha, asi mám smůlu nebo co... Ještě nikdy se mi nestalo, že bych se trefila. Je to totiž nastíněno vždycky tak, jak se to režisérovi hodí, tedy kdy na koho padne určité podezření nebo udělá nějakou chybu, hned ho taky podezříváte... docela to s váma manipuluje. Takže sem na konci udivená a překvapená zároveň, jelikož sem si myslela někoho jiného. Většinou je okolo tolik lidí, že se nezmůžu na nic jinýho než na zmatek. Ze mě asi nikdy detektiv nebude :-D ()
Pár celkom slušných brutalitiek a zákerných motivácií niektorých postáv. Prekvapivo známe obsadenie. Klasicky dobrý Poirot... ()
Exotické prostředí blízkého východu měla Agatha evidentně ráda a milují je zjevně i tvůrci této filmové série. Což o to, záběry jsou vskutku excelentní a kamera doslova čaruje. Také hudba je výtečná a vlastně by tomu nebylo co vytknout, kdyby tu nebylo jedno malé ale... Zdá se mi, že ve všem tom opulentním plýtvání krásnými záběry, temnými údery bubnů, palmami a dromedáry, snědými Araby a krásnými ženami jemných rysů a ustaraných tváří, nějak ztrácí samotný příběh, a to přes všechny snahy o jeho dramatizaci pomocí množství různých doplňků a změn oproti knižní předloze... Tím spíš ovšem asi vynikne naprostá nepravděpodobnost celého příběhu. Škoda, ale kouká se na to moc hezky... Celkový dojem: 70% Zajímavé komentáře: Agatha, Cimr PS: To poučení na závěr je mi velmi sympatické ;o) ()
Jsou zde velké rozpory oproti knižní předloze: způsob provedení vraždy, pohnutky, postavy, místo činu (v knize to je skalní město Petra). To vše se ale dá odpustit, protože filmařům se podařilo vykouzlit atmosféru starého světa a i zdůvodnit název detektivky. Kdy, kde a kdo potká svou smrt, je jasné, jako obvykle je obětí protivná panovačná osoba bez špetky citu. Takže zbývá jen rozluštit, kdo je vrah, a s tím si Poirot poradí, i když si jako obvykle vezme na paškál všechny zúčastněné a pohrabe se v jejich nitru. Ohromně se mi zde líbila Christina Cole v roli doktorky Kingové, která „ví, co chce“. ()
Smrt té staré ježibaby byla až groteskně komplikovaná, ale co... zasloužila si to! ()
... brutalitka na zaver... god bless it ! ()
Nedá se říct, že by mě Schůzka se smrtí zklamala, ale rozhodně se ze všech čtyř nových dílů drží nejméně knižní předlohy. Původního zde je jen velmi málo. Předloha disponuje "jen" jedním zločinem, což je pro filmové zpracování asi málo, takže si tvůrci domysleli vedlejší linie a postavy. Nedá se ale říct, že by to filmu přímo uškodilo, ale mně ty mistrovsky napsané dialogy prostě chyběly. Ten kdo knihu nečetl byl zřejmě nadšený, ale kdo ano, postřehl oproti knize mnoho změn v umístění příběhu, zápletce, přibyly nové postavy a i noví pachatelé. Např. původně trávila rodina Boyntonových dovolenou v Jordánsku a rozhodně nepřijela za lordem Boyntonem (jenž v knize vůbec není) kvůli vykopávkám, rodina měla docela jiné složení i jiné charaktery atd. No zkrátka dalo by se toho dost co vytýkat, ale na druhou stranu je úplně něco jiného kniha než film a v tomto případě byly úpravy určitě nezbytné, ale nezdá se mi, že by jich bylo potřeba tolik. Jinak po herecké stránce se nedá nic vytýkat, výprava a kamera nabízí plno zajímavých míst a orientální hudba je působivá. Musím uznat, že závěrečné rozuzlení je působivé, ale pochybuji, že samotná Agatha by jím byla nadšena. Doporučení pro ty, kteří knihu četli: na film se podívejte tehdy, až nebudete mít knihu v živé paměti, více tak oceníte jeho kvality... Na závěr asi takhle: filmařsky zpracované to bylo výborně, ale s předlohou to mělo společného pramálo...nu což, dějí se horší věci. Z nové série mě asi nejvíc zaujala Smrt staré posluhovačky a za nejslabší se mi bohužel jeví Schůzka se smrtí. ()
Takový divný Poirot to byl. ()
Tento příběh se mi líbil. Nehodnotím tady v podstatě Hercula Poirota, ale především děj příběhu. Hraní ostatních hlavních postav. Poirot mně zde prakticky nezaujal. Přišlo mi, jakoby tu byl snad i navíc. ()
U detektivek Agathy Christie dávám přednost mlhavé deštivé Anglii před exotickými místy, připadá mi, že se do nich elegán jako Poirot moc nehodí, ale což. I na horkem sálající poušti se dá vytvořit skvělá atmosféra, třeba když monsieur vypráví ve tmavé kobce starý mýtus o schůzce se smrtí. Souhlasím ale, že tady už je vyřešení trochu překombinované - není tu vysvětleno, proč byla lady Boyntonová zavražděna tak složitě a dočkáme se rodinného setkání po x letech ála argentinská telenovela. Přesto ne špatný díl, rozhodně zhlédnutíhodný. ()
Příběh se zápletkou o mnoho přesahující tradiční detektivní žánr nás zavádí do prostředí, které autorka důvěrně poznala při cestách se svým manželem, archeologem Mallowanem. Rodinné vazby poutané kromě jiného silnými dětskými traumaty nemohou vyvrcholit jinak, než zločinem. A to na člověku, který se stal obětí zcela právem, který si svůj osud předznamenal a svými činy mu vyšel vstříc. Naplnil tak smysl a potvrdil pravdu působivého příběhu o schůzce se smrtí, který ve filmu zazní. O naplnění osudu, jehož cestám můžeme zkoušet uniknout chůzí po nejmenších chodníčcích, odbočkách a vedlejších stezkách, ale on nás stejně čeká na nejbližším rozcestí. ()
Nie som síce nejakým megafanúšikom "suchých" poirotových epizód, čiže "púštnych, arabských, či koloniálnych", keďže už len pomyslenie na tie horúčavy ma odrádza, skôr preferujem "ostrovné" (britské) časti, kde je neustále zamračené, čo mi navodzuje pocity večného šťastia a blaženého čajíkového kľudu (neviem prečo sa zaužívalo spojenie "pekné počasie = slniečko"), ale táto epizóda, byť "piesočnatá", je vykreslená vskutku umelecky. Hoci istotne je to pre réžiu aj ťažšie zvládať 200 hercov-nehercov, ktorí sa ponevierajú sýrskym koloniálnym trhom, tak, aby to zapadlo do scenérie, a aby sa každý sa tváril prirodzene, hoci je to aj finančne nákladnejšie aj technicky náročnejšie, keď si uvedomíme, že jeden priemerne veľký anglický dom prenajať na natáčanie na týždeň nie je drahá vec, plus postačí zo 10 hercov a stačilo - to je lacnejšie než hrubá výprava do Sýrie (alebo hocikde do púšte), kde treba vyzdobiť kulisy Arábie, zohnať komparz, zaučiť začiatočníkov, letecky tam preniesť všetky tie staré autá.. atď, a hoci je to istotne aj nepríjemnejšie pre pehatých anglických hercov, trepať sa niekam do Sýrie, kde je stále dosť teplo (vtedy keď to natáčajú je aspoň 30°C), a potiť sa, a navyše Poirot operoval najmä v Anglicku, lebo bol žid, a utekal pred nacizmom v tridsiatych rokoch minulého storočia (ale to s príbehom nijak nesúvisí, lebo Sýria nebola nacistická..), takže, hoci majú arabské príbehy isté nevýhody, najmä tú, že sú príliš piesočnaté, ale niekedy niektorá časť padne vhod, napríklad ako táto, kde je scenéria a výprava, hudba a vizuálna stránka filmu urobená veľmi kvalitne, takže sa mi to potom.. páči. Navyše neustále sa story odohráva vonku, čo robí film svetlejším, jasnejším, žiarivejším, a tým sú aj rysy tváre hercov ostrejšie, krajšie, ale najmä to, že sú osvetlenejšie, činí potom aj čitateľnejšími ich zámery, a môžeme ľahšie detekovať psychologické pohnútky aktérov, ich prípadnú vinu či nevinu, alebo podozrenie, keďže svetlo je.. (ako by náboženský básnik povedal) ..pravdou :). Ja si dosť často všímam spracovanie filmu, scenérie, som klasik v tomto, páči sa mi neklasika vtesnaná do hladkej sladkej klasiky :), experimenty v oblasti geometrie záberov, a zvuky posilujúce emócie, najmä zvuky hudobného charakteru, a hudba bola v tejto časti odlišná než zvykne Poirot mať, bola ojedinelá, žiadna klasická melódia, ani na začiatku ani na konci, len individuálne skomponovaná hudba konkrétne pre tento diel, proste krása, už hneď druhá či tretia scéna sa začína tou peknou emočne pôsobivou melódiou, fakt vkusnou, rovnako ako motýlikom prišpendlené Poirotove biele až bielosivé či béžové obleky, ktoré častejšie /asi kvôli kvôli odrazu svetla od seba/ nosieva v arabských dieloch, hudba naznačuje záhadu, už to nie je ten lacný úvod s lupou, lokomotívou a jeho troj-okým ksichtíkom :), ale vkus, jemnosť, cit, a najmä záhada naznačené v hudbe od prvých detailov. Vadieva mi, keď v starom Anglicku nie sú scény dobre osvetlené, hoci Dogme95 ma čiastočne oslovuje, ale nie po vizuálnej stránke, a hoci Poirot nie je Dogme, ale preferujem SVETLO a akoby ťahy štetca bez efektov na pohyblivej obrazovke, takže odraz slnka na piesočnatých plážach bez oceánov, príbehy kreslené v moslimskom átriu, kde sa zachováva vlhkosť prameniaca z fontán, kde nesvieti tak príšerne to slnko, v krajine kde ani vejár nepomáha, kde je vykladaný každý portál mramorom, šperkami,či až zlatom, kde sa všetko očividne jagá krásou, ktorá je nanič, a pomedzi to sluhovia, vykorisťovaní a zle platení (čo necháva človeka kúsok aj myslieť, aké to bolo, aké to je, a ako sa mala vtedajšia "šľachta", utekajúca pred nacizmom, stále však zazobaná dostatočne na to, aby si mohla čítať ranné news, kedy ostatní ľudia mreli hladom, iní makali jak fretky na kolonistov, a niektorí mali problém, či si majú dať vitanímy teraz alebo až poobede... atď) a to všetko mysliace aj antimysliace, detektívne aj lascívne, spravodlivé ale aj vražedné, to všetko sa dokonale spracováva v záhadnom kombinačne zložitom príbehu nevinných krehkých ľudí, pohybujúcich sa však nežne medzi nenápadnými brutálnymi vrahmi, ktorých netušíte až do poslednej sekundy, to je Poirot. Zápletka tohto dielu je asi najzaujímavejšou zápetkou medzi piesočnými príbehmi Poirota, vyústenie je absurdné, vrahovia sami seba zabijú priamo pred očami svojej vlastnej dcéry, a zostáva len malá a krehká vec, ktorá sa dostala ako posledná z Pandorinej schránky, a tou je.....nádej. () (méně) (více)