Hercule Poirot - Season 2 (1990) (série)
The Kidnapped Prime Minister
Detektív Poirot: Únos premiéra
Obsahy(1)
Cestou ze svého sídla na nádraží byl přepaden vůz ministerského předsedy. Díky duchapřítomnosti svého šoféra utrpěl premiér jen drobný šrám a po rychlém ošetření mohl pokračovat v cestě do Francie na mezinárodní konferenci o odzbrojení. Jenže útočníci sice uprchli, ale nevzdali se. Ve Francii byl na ministerského předsedu vzápětí spáchán druhý útok, při kterém byl premiér unesen. Situace je vážná. Jeho neúčast na konferenci by nahrála zbrojním plánům Německa a mohla by tak ohrozit stabilitu celého kontinentu. O pomoc není požádán nikdo jiný, než slavný belgický detektiv. A zatímco je celá Evropa v krizi, Poirot přemýšlí. Za mnohem obtížnější případ totiž považuje zkoušku nového obleku u svého krejčího. (Česká televize)
(více)Recenze (32)
Politická zápletka takejto kriminálke veľmi nesvedčí aj keď sa zabŕdlo do citlivých britských záležitostí a bolo to s náležitým hudobným podmazom. S očakávaným a pomerne vlažným vyvrcholením ma to nijak neohúrilo. –––– Neplatíme pana Poirota za to, aby myslel. –––– Nejhorší fanatik je tichý nenápadný fanatik. ()
Jako standardní kriminálka OK, ale Poirot má navíc. Tohle je jeden ze slabších, ne-li vůbec nejslabší díl. Ač délka pouhých 51 minut, což většinou je dost málo, tentokrát jsem měl pocit, že to trvalo přes dvě hodiny. Nic se nedělo a i to nic bylo strašně natažené. Poirot nic nedělal, snad jen terč posměchu, protože vypadal dost bezradně a s tím i celý film. Velmi velmi slabý díl. Prakticky o ničem. Bohužel. 45 % ()
O žádné epizodě s Poirotem nelze říct, že by se vyloženě jednalo o přešlap. Únos prime ministera má jen jedno chybu. A totiž skutečnost, že propracovaný děj by se mohl (nebo měl?) natáhnout na stopáž ke stu minutám. Protože kompozice padesáti uběhnu vších minut je ve stylu: 15 minut problém, 30 minut (někdy pro diváka těžko objasnitelná) Poirotova dedukce a 5 minut "pořešení" a zatýkání. Konkrétně v tomto počinu divák absolutně nemůže uhodnout, kdo že je viníkem. Jedno z prvních vyloženě politických témat řešených Poirotem lze směle označit za nelogické a i pro Poirota neřešitelné. 71% ()
Únos ministerského předsedy mě upřímně moc nebavil, a to zejména proto, že se tam až příliš šťourali v politice a válce, což mě nikdy moc nebralo. V tomto případě bych byl i vděčný za nějaký ten mord, kterého se mi nedostalo, jelikož osobně mám prostě radši, když se šedé buňky mozkové trápí nad nějakou tou vraždou, které předchází nějaký pádný motiv. ()
"Já se zblázním !! Představte si, každý rok mě pan Poirot přesvědčuje, že se mi zcvrknul metr.." ;) Třeba přiznat, že právě Únos ministerského předsedy, i přes tu u starších dílů obvykle krotkou stopáž, patří mezi nejzdařilejší poirotovské příspěvky navzdory, ba právě proto, tomu až lehce columbovskému nádechu i pointě, kterou tentokrát všímavý divák odhalí, když se skutečně nedá hovořit o typicky christiovsky křížovkářské detektivce, což maximálně oceňuji.. O columbovském duchu, nikoli struktuře příběhu, svědčí nejen velmi vtipné pasáže se skvostnými dialogy z Poirotova soukromí, ale především skutečnost, jak ho "nadřízení"vnímají jako pomalého, nikoli důsledného, blázna.. Velšan Andrew Grieve tímhle předválečným, co do příběhu, citlivě natočeným dílkem plným typických ostrovních vtípků nesmírně zabodoval.. A David Suchet ?? Fantastický, ostatně jako vždy !! ()
Reklama