Bratři

Mně se nelíbil ten superakční konec. Nepochybuju o tom, že to bylo veledrsné, z pohledu diváka napínavé, ale určitě to nebyl hollywoodský akčňák, tak jak je to natočené. Prostě v téhle záplavě kulek v několika střetech by neprošli. Chápu, že z pohledu diváka nemohli tvůrci ukázat, jak borci několik dní nehnutě leží ve chvojí, pak je někde vyslídí a sem tam někdo vystřelí, ale nechat se kosit kulometem a v tom běhat po lese, to trochu Epstein posral. Hes, Nedbal, Ernest, Hádek a Neužil bez výhrad, eSeSman ve službách komuzmrdů taky, ale Vilhelmku už proboha nikam netahejte. (05.02.2024)

Diagnóza: Jaroslav Sedláček. BRATŘI jsou film, u kterého jsem si necelou hodinu a půl stopáže říkal, že to musel dramaturgovat Jaroslav Sedláček, protože jeho jméno vídám v titulcích k dramaticky značně nefunkčním, rozpadlým, leda s ohledem na navracející se motivy a zastřešující téma jakž-takž jednotným počinům. K mému nepřekvapení jsem Sedláčkovo jméno nalezl v závěrečných titulcích - a předtím jsem byl překvapen zhruba pět a třicet minut trvající útěkovou částí, která sice užívá nejomšelejší postupy thrillerů a survivalů (snímků o přežití), ale i díky subjektivizačním postupům a dynamizaci dvou linií vyprávění to začíná být působivé._____ Předchozí necelá hodina a půl je ale z kategorie "lepší než WILSONOV", ale píšu to vlastně jenom proto, ať jsem aspoň trochu pozitivní. Mohl by někdo Sedláčkovi nebo Epsteinovi říct, že provázání zhruba čtvrthodinových bloků prostřednictvím významotvorných rekvizit (dopis, piano) je hezká snaha o ve výsledku banální a dost didaktické sdělení, ale film by potřeboval psychologicky definované, nějak se vyvíjející postavy v uvěřitelném světě příběhu? Přístup seřazení faktických údajů s nějakým dramatickým potenciálem, kdy je vše bez jakéhokoliv citu nasázeno za sebou, je ve výsledku divácky otupující, pokud se teda někdo tomu patosu nechce začít smát. Navzdory nulové ambivalenci (vraždy jsou buď v elipsách, nebo okamžitě smáznuty s "buď on, nebo my") kauzální řetězec pro kohokoliv neorientujícího se v dané dějinné události vyznívá "sebrali nám byt a brácha nemohl udělat maturitu, tak jsme si nakradli, zabili pár lidí, kteří byli v cestě, a pak jsme se vyhnuli spravedlnosti útěkem přes hranice, lol, vy nuly". Antagonistické postavy jsou chodící klišé, paralelismy mezi nacismem a komunismem jsou jak z učebnice pro začínající scenáristy, jak překonat autorský blok, než to někdo soudný přepíše, a vytváření kontrastů v mizanscéně prostřednictvím komunistických hesel a vůbec reprezentace dějin je z kategorie "reklama užívající estetiky ošklivosti"._____ Vidět tohle den poté, co jsem si zopakoval Scorseseho mistrovský žalozpěv o tom, jak média opomíjí určité skupiny obyvatel, je o to bolestnější. (08.11.2023)

Pokus neadorovat ani neobviňovat moc nevyšel. Nejkouzelnější, možná nechtěnou,  scénkou celého filmového vyprávění o hrdinné odbojářské skupině bratrů Mašínů byla ta, když u Ctibora Nováka zazvonila Státní bezpečnost.  Tady mohlo umřít zmrdů... Ale chápu, proti svázanému esenbákovi se "odbojaří" lépe.   Smáznout to nejkontroverznější z celého příběhu bratrů Mašínů do několika krátkých epizod, kde se třeba o přepadení vozu s penězi nakonec vlastně jen mluví a o použití peněz z téhle loupeže už úplně pomlčí, to chce hodně takové té mašínovské "odvahy".  Samotný útěk byl ale pak moc fajn, takové hongkongské akční béčko, a to se jen tak v českém filmu nevidí. Naposledy myslím v Nahotě na prodej.  Nezasáhlo, nenasralo a dokonce ani nenudilo. Typický průměr. (07.02.2024)

Film, kde historie neožívá příběhem, protože se nepodařilo žádný najít. Statické postavy splní svůj plán, nikdo se na nic neptá, nikdo se nevyvíjí a nemění, nikdo neotevírá etické ani jiné otázky. Řemeslně ok, ale zcela prázdné a jako čistý survival na úprku ne dost syrové a intenzivní. Drama bez dramatu, thriller bez thillu. Možná kandidát na školní exkurzi. Posílat to na Oscary je plýtvání papírem na formuláře. (19.10.2023)

„ZA VAŠE ČINY BUDOU PLATIT VAŠE RODINY…“ Asi takhle… kdybych nečetl parádní knížku“Zatím dobrý“ od Jana Nováka, byl bych ztracen jak Mašíni v okolí Uckra. Naštěstí jsem ji četl, takže takový ty jednoduchý symboly jako je třeba dopis nebo klavír, ve mně dokážou vyvolat nějaký pocity. Nechápu, proč z toho neudělali seriál, stejně jako z „Krále Šumavy“. Ten by měl naději zanechat nějakou stopu i v zahraničí (Příběh Mašínů v USA doslova „žrali“). Tady bych vypíchl snad jen zajímavou Vilhelmovou (Dykovou). Jo, dám 3*, páč naprostej průser to není, ale projebat takhle výživnou látku… za to by někdo zasloužil dostat přes držku! /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Režisér Tomáš Mašín je vzdáleným příbuzným Josefa Mašína (Tomášův prapraděd byl Josefovým strýcem).  2.) Třeba se jednou dočkáme kvalitnějšího zpracování… Už dlouho se mluví o seriálu na motivy autobiografické knihy Zdeny Mašínové „Čtyři české osudy: tragický úděl rodiny Mašínovy“. Dokonce má (měl) i pracovní název: „Babička … a ti druzí“. ///                         PŘÍBĚH  ***  HUMOR  ne  AKCE  *  NAPĚTÍ  * (04.02.2024)