Bratři

Hrdinní bojovníci za (výhradně vlastní) svobodu a proti rudému útlaku nebo sobečtí a vypatlaní animální zmrdečci?  Takový animální zmrdeček se myslím dá zcela objektivně definovat jako někdo, kdo zcela vědomě svými činy vystaví nejbližší rodinu (včetně dětí) bez jejího souhlasu smrtelnému nebezpečí nebo dlouholetým mukám, či někdo, kdo s gustem podřeže omámeného a zcela bezbranného figuranta, kterého mohl klidně mnohem humánněji bodnout, střelit či prostě jen nechat spát. Domnívám se, že si to Radeček hodně užil a dozajista nad tím pak za velkou louží ještě dlouho honíval. Že to byl gauner od pohledu a že kosí bratři ve všech rozhovorech kolem nejkontroverznějších momentů jejich „boje proti totalitě“ jen tak mlhavě blábolili a žádný z přizdisráčských moderátorů nikdy neměl koule dostrkat je k přímé odpovědi, to taky vcelku hezky přispěje k formování vlastního názoru. No, ať to s těmi vrahy nevrahy bylo, jak chce, ve všeobecně známých kontroverzních momentech mlží i samotný film, popřípadě tyto momenty zcela ignoruje a strká hlavu do pysků. Nasraně druhé, pokud by o nich jeden věděl úplné hovno, vyklouzl by z toho Epštajn docela alibisticky a neutrálně, aniž by se viditelně přikláněl na tu či tu stranu oněch dvou nesmiřitelných táborů funoušků podprůměrných kapel Rage against the Mašín a Mašín head. A ani režisér se kupodivu nesnažil své příbuzné nějak zvlášť glorifikovat, což není divu, když se nám ten socialismus právě tak hezky vrací! Tudíž tu máme zručně natočené a sympaticky zahrané, zdánlivě nestranné retro s nadějným bulvárně výživným podkladem, jehož dramaturg je zcela prokazatelně impotentní chuj, a i ten Epštajn se tentokrát mohl trochu utrhnout ze svého konzervativního řetězu, oprostit se od obvyklých sterilních klišé, jít na krev a trochu si to po sobě i přečíst a opravit vskutku diskutadebilní návaznost některých scén. Každopádně žádné nanebevzetí, jak tu dští síru někteří strojoví nenávistníci, se rozhodně nekonalo, tak tu apoliticky zanechávám po vzoru tvůrců připosranou trojku a odcházím budovat ten novokomunismus s mou milovanou plísní Damn the Mašín na rtech… (06.02.2024)

Pokus neadorovat ani neobviňovat moc nevyšel. Nejkouzelnější, možná nechtěnou,  scénkou celého filmového vyprávění o hrdinné odbojářské skupině bratrů Mašínů byla ta, když u Ctibora Nováka zazvonila Státní bezpečnost.  Tady mohlo umřít zmrdů... Ale chápu, proti svázanému esenbákovi se "odbojaří" lépe.   Smáznout to nejkontroverznější z celého příběhu bratrů Mašínů do několika krátkých epizod, kde se třeba o přepadení vozu s penězi nakonec vlastně jen mluví a o použití peněz z téhle loupeže už úplně pomlčí, to chce hodně takové té mašínovské "odvahy".  Samotný útěk byl ale pak moc fajn, takové hongkongské akční béčko, a to se jen tak v českém filmu nevidí. Naposledy myslím v Nahotě na prodej.  Nezasáhlo, nenasralo a dokonce ani nenudilo. Typický průměr. (07.02.2024)

Adaptace povšechných hesel z Wikipedie se zdechlou dramaturgií. Film tak předposraný, že se přes dvě hodiny snaží nesejít z cesty sázky na jistotu a nabízejících se klišé. Za pozitivum by se možná dala považovat jistá nestrannost, ale co z toho, když se jedná o naprosto rutinní antikomouš thriller, na který se do roka zapomene. Největší koule měli ti, co si troufli tohle poslat na Oscary (kde se film zcela po zásluze ani neohřál). (10.03.2024)

Příběh Ctirada a Josefa Mašínů a jejich odbojové skupiny po dekády rozděluje tuzemskou společnost. Nebudu tu vynášet soudy, nicméně dlouhé roky připravovaný snímek musí rozdělit i samotné diváky. Zatímco rozjezd je docela působivý, po pár desítkách minut jsem si uvědomil, že sleduju poměrně ploché postavy bez vykreslení psychologického vývoje – prostě podniknou nějakou záškodnickou akci, pak provedou něco závažnějšího, přesto jako by se nechumelilo a jedeme dál. Nezamlčujeme, co všechno ústřední sourozenci dělali, ale prostě se k tomu nevyjadřujeme. Mladická rebelie? Nesouhlas s režimem? Souvisí s tím pak hlavně to, že si k nim nevytvoříme pražádný vztah. Nedostanou se pod kůži. Příjemnou výjimkou je matka chlapců, která se ničeho nedopustila, ale prožila si své a na hrdě trpící Tatianou Dykovou je „fajn“ pohled. Občas to možná chtělo u odbojářů lehce zastavit a nechat něco v divákovi doznít. Druhá polovina už na mě působila krapet monotónně. Řemeslně bez výhrad, ambiciózní, ale moc bezpečné, a tím pádem málo odvážné. (10.04.2024)

......spracovanie známej historickej udalosti - z iného pohľadu ......z pohľadu nie komunistickej ideológie....ale aj tak.....tvorcovia sa síce snažili úkazať bratov ako bojovníkov proti komunistom,ALE....aj tak to vyznelo ako príbeh mladých mužov,ktorí chcú na Západ - o boji sa neda hovoriť.....a podrezanie hrdla zviazanému príslušníkovi VB - nech sa na mňa nikto nehnevá - to hrdinstvo nikdy nebolo, nie je ani nebude - je to len vražda bezbranného ...... (22.05.2024)