Bratři

Příběh a činy bratří Mašínů rozdělují naši společnost a já tu rozhodně nejsem od toho, abych tohle nějakým způsobem hodnotil. Zoufalá doba psala zoufalé příběhy a to se snažil převést na plátno Tomáš Mašín. Opět zde budu trošku hodný na kvalitně zpracovaný český dobový film. Určitě se z toho v rukou nějakého zkušenějšího a schopnějšího režiséra dalo vytřískat daleko více a upřímně asi by tomu i slušela seriálová podoba. Takhle se musíme smířit s velmi kvalitně zpracovaným a dobře herecky zahraným, ale trošku polopatickým dobovým dramatem, které určitě nenaplňuje všechna očekávání. Určitě se však zařazuje po bok dalších povedených filmů velmi silného minulého roku. (07.04.2024)

Je vidět, že tvůrci chtěli natočit moderní film o události z českých dějin, který by se zároveň uplatnil v zahraničí. A snímek o Mašínech je zároveň i českým dluhem, ať už si o bratrech myslíte dobré, nebo špatné. Já, který jsem někde uprostřed, jsem si užil tíživé zobrazení padesátých let, silné rodinné motivy a ambivalentní postavu německého vyšetřovatele. Závěrečná část, útěk, je částečně hůř zvládnutá z hlediska dynamiky vyprávění a tak se částečně dostavuje nuda. 70%. (23.11.2023)

První půlka odehrávající se v Československu padesátých let je nuda. hrozná nuda. Taková nuda až si přejete ať už se těm dvěma začnou dít pořádná příkoří. Taková nuda jako 86 díl seriálu Vyprávěj... Jakmile začnou brašule střílet do lidí, kteří se nebrání nebo jsou otočení zády a utíkají skrze noční Německo, bere příběh i film solidní grády. Ale vlastně si den po shlédnutí nevybavím kromě nějakého sezení v jámě a v seně nic z děje... Viděno na Netflixu a nejvíce vypovídající bylo, jak Netflix po skončení filmů háže svým algoritmem podobné kousky..zde mi vyskočilo několik dramatických dobovek tu z Lotyšska, tu z Dánska, tu z Norska. Všechny zaměnitelné a všechny na jendo brďo. Tak takhle si myslím že české bratry Mašíny musí vnímat tu v Lotyšsku, tu v Dánsku, tu ve Finsku..tu na Oscarech. Nůůůda. Vivat Přisla v noci! (11.03.2024)

Příběh Ctirada a Josefa Mašínů a jejich odbojové skupiny po dekády rozděluje tuzemskou společnost. Nebudu tu vynášet soudy, nicméně dlouhé roky připravovaný snímek musí rozdělit i samotné diváky. Zatímco rozjezd je docela působivý, po pár desítkách minut jsem si uvědomil, že sleduju poměrně ploché postavy bez vykreslení psychologického vývoje – prostě podniknou nějakou záškodnickou akci, pak provedou něco závažnějšího, přesto jako by se nechumelilo a jedeme dál. Nezamlčujeme, co všechno ústřední sourozenci dělali, ale prostě se k tomu nevyjadřujeme. Mladická rebelie? Nesouhlas s režimem? Souvisí s tím pak hlavně to, že si k nim nevytvoříme pražádný vztah. Nedostanou se pod kůži. Příjemnou výjimkou je matka chlapců, která se ničeho nedopustila, ale prožila si své a na hrdě trpící Tatianou Dykovou je „fajn“ pohled. Občas to možná chtělo u odbojářů lehce zastavit a nechat něco v divákovi doznít. Druhá polovina už na mě působila krapet monotónně. Řemeslně bez výhrad, ambiciózní, ale moc bezpečné, a tím pádem málo odvážné. (10.04.2024)

Mně se nelíbil ten superakční konec. Nepochybuju o tom, že to bylo veledrsné, z pohledu diváka napínavé, ale určitě to nebyl hollywoodský akčňák, tak jak je to natočené. Prostě v téhle záplavě kulek v několika střetech by neprošli. Chápu, že z pohledu diváka nemohli tvůrci ukázat, jak borci několik dní nehnutě leží ve chvojí, pak je někde vyslídí a sem tam někdo vystřelí, ale nechat se kosit kulometem a v tom běhat po lese, to trochu Epstein posral. Hes, Nedbal, Ernest, Hádek a Neužil bez výhrad, eSeSman ve službách komuzmrdů taky, ale Vilhelmku už proboha nikam netahejte. (05.02.2024)