Defending Jacob

Kniha líčící případ čtrnáctiletého Jacoba obviněného z vraždy spolužáka, přičemž jeho otec je respektovaným státním zástupcem, je přesně ten typ thrilleru, který neodložíte. Postupně dávkuje informace a nechává na čtenářově úsudku, zda Jacob opravdu zabíjel nebo je vše jen hloupá náhoda a byl ve špatnou chvíli na špatném místě. Tvůrcům se téměř dokonale povedlo převést do série románovou noční můru každého rodiče stylem vyprávění, jež není vždy chronologické. Stoprocentnímu výsledku brání jen vyznění posledního dílu, které seriálové finále zásadně změkčilo, zatímco v knize je přesně tou tečkou, kterou z hlavy už nikdy nedostanete. (11.05.2021)

Jsou prospasti, které ani bezpodmínečná láska neumí zaplnit. Ačkoliv se tahle minisérie v závěru odklání od (asi méně stravitelné) literární předlohy Williama Landaye, jedná se i tak o velice depresivní záležitost, ve které nakonec nejde ani tak o vraždu. Veškerou jeho temnotu totiž definuje odcizení a existenciální nejistota matky v konjunkci s citovou zamlklostí jejího jediného syna. Po technické stránce tady nechybí nic, atmosféra výborná, herci jsou dobří až velmi dobří. Co ale nepěkně bije do očí jsou všudypřítomná klišé, která si tvůrci vzhledem k omezené délce jednotlivých dílů mohli odpustit. (29.05.2020)

Chudák mimicky bezradný Kapitán Homokokot. Poté, co pověsil hvězdotřpytný hajzlový poklop na hřebík a vyléčil elasťákové opruzeniny, má vskutku bezútěšný život. Doma má starou tak odpornou, že by mohla xichtem z fleku plašit střevní parazity, a navíc vskutku monstrózní piču, která mu ke všemu tomu neštěstí potratila do vzorové předměstské americké rodiny mimořádně slizkého semiautistického pamrda, nápadně připomínajícího Heryho Potrata po lobotomii, co s gustem sem tam opíchá nějakého toho spolužáka. Bojovým nožem. Anebo možná taky ne, kdo ví. Každopádně jindy bezchybný Smrťák Tydlidum tentokrát nevěděl, kdy přestat, a docela slušně zapletenou tří až čtyřdílnou minisérii zbytečně navatil do rozplizlých osmi dílů nestravitelnou porcí rodinných hovnot a komunikačních poruch, iritujícím festivalem tolik progresivního benevolentního rozvoje dětské osobnosti rodičovským necháváním si srát na hlavu a neumětelsky ukřivděně tvářícím se Kapitánem HK. A to je docela škoda. Kdyby tomu oslizlému paznehtovi někdo tak ve třetím díle omlátil držku o parapet a intenzivním výchovným bitím z něj dostal relevantní informace, mohlo být po čtyřech hodinách svižně vymalováno. Jenže to oni ne. To je furt samé chození po špičkách kolem tolik citlivého fuckana s LNB („Lehký Nedostatek Bití“), tolerančně edukační psychovložky, chlácholivě ignorující fatální rodičovské chyby, plačky a vzdychačky, jaký je to přeci nevinný nádherný chlapec a individualita, a neustálé objímačky a omlouvačky, když na něj někdo náhodou trošku zvedl hlas či se v jeho přítomnosti škaredě zamračil. Prostě samé parádní pokrokové psychologické metody, jak si v zajetí svépomocí úspěšně odchovat mládě vraha a katalogového psychopata. Ovšem Martelovic kluk toho Jeba vystřihnul naprosto sugestivně a celou hrací dobu mě neskutečně sral. (12.05.2022)

Parádně napsaná, precizně zrežírovaná i kvalitně odehraná podívaná, která se nejdříve tváří jako místy mírně klišovitý, ale jinak velmi poctivý procedurální krimi thriller, který se však postupně překlápí v depresivní psychologické drama. Je to správně seversky ponuré a co do tempa spíše rozmýšlivé, ale přesto postupně velmi intenzivně gradující. Připočtěme k tomu napínavý, vícevrstevnatý a hlavně až do poslední chvíle nejednoznačný scénář, kdy divák jednoduše chce vědět, jak to všechno bylo... Jedna jediná poznámka, jelikož jsem v americké soudní síni nikdy nebyl: to se opravdu tolik hraje na emoce porotě a podbízivý herecký exhibicionismus obhájce? Vždycky jsem si myslel, že důležitější jsou v soudní síni přímé důkazy, výpovědi svědků a obecně chladná logika. (10.02.2022)

Apple minisérie - (9/10) : Miluji seriály/filmy z prostředí právníků a soudů obecně. Zde se moje potěšení mohlo naplnit plnými doušky. Nejlepšími aspekty této skvělé minisérie od Apple je bezesporu hudba. Nahání vám husí kůži a o úzkosti ani nemluvím. Další na seznamu je scénář, který je vybroušený jako do dokonalého drahokamu. Neotřelým vyprávěním příběhu a ještě lepším vyvrcholením si mě scénář naprosto získal. Posledním a největším tahounem celého seriálu jsou naprosto bezchybní herci. Ta neskutečná elegance, která sálá z Chrise je neskutečná. U něho by jste se i hádali, že je právník a normálně se tím živí. I obsazení Jacoba bylo výborným tahem. U něj si vůbec nejste jisti jeho vinou/nevinou. Ve zkratce jde o trefu do černého ze strany Applu a já budu s očekáváním vyhlížet jejich další projekt. Nejlepší epizoda: Job (E07) (23.07.2020)