Na Hromnice o den více

Fenomenální Bill Murray hrající jako bůh (ostatně nebyl on v tomto filmu vlastně bůh?) :-) Nádherný příběh s hlubším poselstvím, má nejoblíbenější americká komedie všech dob. I po 20 shlédnutí nacházím jemné Billovo herecké niance a drobnosti, které mne opět dostanou a rozesmějí až do slz. A nad myšlenkou, že i tam, kde to nenávidím, lze nakonec najít štěstí a lásku, mi oči vlhnou opět. Snímek má celou řadu humorných scén vypointovaných k dokonalosti... (05.08.2005)

Jako obvykle jsem sto (resp. 17) let za opicemi, ale tahle hra, v níž Bill Murray musí projít všechny levely od začátku, aby se dostal tam, kde včera skončil, evidentně nestárne. Samotné téma proměny arogantního egoisty k lidumilnému gentlemanovi by v jiném aranžmá působilo nechutně didakticky, ale situační vtípky, škodolibý humor a neodolatelný Murray snažící se vyprostit z časové smyčky to zachraňují. Když se nemůže pohnout z místa a času, musí se pohnout vnitřně. A navíc to divákovi pokládá zrádnou otázku: co byste dělali, kdyby vaše rozhodnutí neměla konsekvence a každý den začínal stejně jako ten předchozí? Škoda, že to nelze provést ve velkém měřítku jako vědecký experiment. To by totiž v dostatečně reprezentativním vzorku odhalilo mnoho tajemství o lidské nátuře. (26.01.2010)

Fajnová podívaná, ale na plné hodnocení to není. Kdo by neměl rád časové smyčky. Je to parádní téma jak v dramatech, tak také, jako v tomto případě, v komediích. Pěkné, romantické, zábavné, ale ne až tak zábavné a zajímavé, aby to bylo něco, na co bych nedokázal zapomenout. Za pár let si dám tuto komedii určitě s chutí znovu. 80% (24.06.2010)

Romantická komedie s originálním nápadem a hlavně s bezkonkurenčním Billem Murrayem...ten chlap se mi ze začátku filmu líbil víc než na konci:) Ale kdo by se nezměnil kvůli takové nádherné osůbce, která navíc vypadá jako Andie McDowellová? Je to skvělá zábava a navíc je to i milé...doporučujeme obzvlášť ke sledování ve dvou, když není právě nejlepší nálada;) (21.01.2004)

Zaujímavá vynaliezavosť podobne jednoduchého nápadu by vo veľa chvíľkach a na malých maličkostiach mohla úplne prepadnúť. To ale nie je Ramisov prípad. V časovej smyčke bola ale vynalizavosť a nápaditosť splnená do posledného detailu až po pár opakovaniach, čiže prvú polhodinku je to len akési oťukávanie. Ale potom, keď sa to všetko rozbehne, si ani neuvedomíte, že je to posypané romantickým, nevtieravo-trblietavým pozlátkom. 80%. (08.12.2007)