Na Hromnice o den více

Prima trempíci, vstávat! A nezapomeňte boty, dnes je venku zima. A nejen dnes, ale každý den!... Přiznám se bez mučení, tohle je moje srdeční záležitost. Ne snad proto, že bych Billovi záviděl (a vlastně proč né!!), ale tolik nápadů nacpaných do jednoho filmu se jen tak nevidí. Takže: viděno snad 50x a stále mne snaha ukrást Phila, spáchat sebevraždu, učit se hrát na klavír, atd., atd. dostane!!! Má poklona patří hercům, režisérovi, ale hlavně scénáristům. (09.09.2005)

„Co byste dělali, kdybyste někde uvízli, dny by se opakovaly a nikam to nevedlo?“ - „To je přesně můj život!“ A taky Philův. Zpočátku se s tím těžce srovnává, ale postupně se naučí z této situace „vybouchat“ co nejvíc. Ovšem kdoví, třeba krom chodu zapadlého městečka pochopí ještě něco dalšího…Na Hromnice o den více je bez nadsázky jednou z nejlepších romantických komedií vůbec (a i přes ten ve filmu přítomný sníh baví nejen v zimních měsících). Harold Ramis se od Krotitelů duchů dost posunul a je tu v té nejlepší komediální formě. Ostatně sázka na osvědčeného „koně“ se zatraceně vyplatila. Bill Murray je zde prostě skvělý, jeho znuděná, otrávená, cynická a arogantní postava baví, postupně si naplno získává sympatie diváka, ale také Philovy produkční (neméně výborná Andie MacDowell). Na ty dva se moc příjemně dívá a chemie mezi nimi funguje parádně. Nemluvě o atmosféře filmu, protože v tomto případě jde o těžce pohodovou záležitost. Bez diskuze jasných 5*. „Nemáte déja vu, paní Lancasterová?“ - „Nemyslím si, ale zeptám se v kuchyni.“ (10.06.2010)

Až po letech mi došlo, o jak výjimečný duchovní film se jedná. A také, kolik toho má společného s Caprovým Život je krásný. Na samém začátku si hlavní hrdina nikoho a ničeho neváží - a vlastně ani nikam pořádně nepatří. Jen se ocitne v městečku Punxsutawney, kde se film odehrává, už by chtěl být jinde. Nevidí, co má před očima. Neslyší, co mu nabízí sluch. Nakonec ale přeci jen najde domov tady a teď. "Tady budeme žít," říká své milované v samém závěru a my tušíme, že tohle je něco, oč v životě běží především; naučit se žít z místa, s druhými, plně a radostně. Jinak řečeno, mít kořeny. (03.02.2021)

Nepátrejte po logice, není tam. Přesto je to výtečná komedie s nepřetržitou řadou humorných zápletek a situací, které umožňuje a vytváří základní šťastný nápad, že se jeden den opakuje pořád dokola, ale jen pro jednoho z jeho protagonistů. Samozřejmě všechno stojí a umocňuje se s výtečným Billem Murray. (05.04.2010)

Jako obvykle jsem sto (resp. 17) let za opicemi, ale tahle hra, v níž Bill Murray musí projít všechny levely od začátku, aby se dostal tam, kde včera skončil, evidentně nestárne. Samotné téma proměny arogantního egoisty k lidumilnému gentlemanovi by v jiném aranžmá působilo nechutně didakticky, ale situační vtípky, škodolibý humor a neodolatelný Murray snažící se vyprostit z časové smyčky to zachraňují. Když se nemůže pohnout z místa a času, musí se pohnout vnitřně. A navíc to divákovi pokládá zrádnou otázku: co byste dělali, kdyby vaše rozhodnutí neměla konsekvence a každý den začínal stejně jako ten předchozí? Škoda, že to nelze provést ve velkém měřítku jako vědecký experiment. To by totiž v dostatečně reprezentativním vzorku odhalilo mnoho tajemství o lidské nátuře. (26.01.2010)