Jmenuju se Dolemite

Někdo si tu v recenzích stěžoval na klišé, a jistě, hrubé obrysy zápletky jsou klišé, tedy: skupina loozerů  spojením svých sil a silou přátelství dokáží udělat něco, co má úspěch. ALE, tady dle mého klišé končí, protože celý zbytek filmu jim plive do pomyslného ksichtu. Jakýpak společenský neduh je divákům neustále připomínán, kdykoliv se dívají na dobový film o Afroameričanech? Ano, správně, rasismus. Tento film to naopak neměl za potřebí a když se hlavní hrdina pokusil k rasismu dostat, tak ho s tím postavy bílé pleti posly do jistých mezí a udělaly pro něj něco dobrého. Nebo třeba na konci filmu, kdy se hlavní hrdina baví s mladým talentovaných chlapcem a diváci (nebo aspoň já) vyloženě čekají, že se ho zeptá na jméno a chlapec odpoví třeba "Snoop dog", "2Pac" nebo "Eminem" (s tím posledním si samozřejmě dělám srandu a chci tím dokázat, že rapu absolutně nerozumím). A i kdyby tam nějaké klišé byly, tak jsem si jich absolutně nevšiml, protože jsem se na film dokázal perfektně naladit, celou dobu jsem se řechtal jak kůň a oproti jiným životopisným filmům, jako je třeba stupidní Bohemian rhapsody, jsem ani neřešil, jestli je něco historicky nepřesné. Prostě byla to sranda podle pravdy a víc bych za tím nehledal. A navíc, mám rád filmy o natáčení filmů, a obzvláště, pokud jsou to komedie (tedy ty filmy samotné, ne ty filmy, které filmařské postavy v těch filmech natáčí). Příběhem bych Jmenuju se Dolemite přirovnal k Edu Woodovi, ale s tím, že tu vidíme úspěch, není to depresivní a má to skvělý happy-end, po kterém vám zůstane úsměv na tváři docela dlouho (stopky jsem bohužel nespouštěl). Navíc extra-barevný obraz (nenarážím na nic rasistického, ale ten film opravdu hýří barvami, a to hlavně z teplé části barevného spektra) podtržený "smooth" sedmdesátkovou černošskou hudbou dokáže vyvolat snad jen pozitivní emoce. Za mě jeden z nejlepších filmů roku 2019 (doteď na tento rok nostalgicky vzpomínám, protože jsem chodil do kina na opravdové pecky) a mrzí mě tak nízké hodnocení od ostatních uživatelů. (06.05.2022)

V produkcii Netfilxu životopisný film R. R. Moore, ktorý sa preslávil vulgárnymi textami (vydaný na albumoch) a filmom Dolemite. V hlavnej roli E. Murphy, ktorého po dlhšom čase bolo dobré opäť vidieť. Z celkového pohľadu ide o stráviteľný film s tým „feelingom“, ktorý dokáže poskytnúť len E. Murphy. Škoda, že ani jeden z jeho kolegov v roli „vedľajšia postava“ nedokázal byť výraznejším. Môžem povedať, že nakoniec to nebol až taký „Netflixovský“ film, ako som čakal. PS.: Film pomerne s veľkým počtom sprostých slov a nadávok (možnosti pre „zaujímavý“ dubing). Osobné hodnotenie: 73% (***) (21.11.2019)

Skor, nez som videl tento film, nevedel som o nom vobec nic, teda len to, ze tam hra Eddie Murphy. Tesi ma, ze si opät vybral jednu z vaznejsich uloh, aj ked je to vlastne o komikovi Rudy Ray Moorovi, ktory mal vlastny, teda az vulgarny sposob humoru, ktory v 70-tych rokoch mnohym ludom nepasoval. Avsak pre mna zaujimavejsia cast zacala vo chvili, ked sa rozhodol natocit svoj prvy film a casto som myslel na film ED WOOD (1994) od Tima Burtona o jednom z najhorsich reziserov minuleho storocia. Ale Rudyho vytrvalost, trpezlivost a presvedcenie, ze toto by mohlo ludi bavit aj napriek tomu, ze mnohi uz zacali pochybovat, ci sa film vobec dokonci, bolo pre mna zaujimave, ako to dopadne. Vo vedlajsej ulohe sa prekvapujuco objavil aj Wesley Snipes, ktoreho som v takejto ulohe hadam este nevidel........ Pre zaujimavost: E. Murphy bol prvykrat nominovany na Oscara za vedlajsiu ulohu vo filme DREAMGIRLS (2006) avsak v konkurencii ziskal Oscara Alan Arkin za LITTLE MISS SUNSHINE (2006). (19.12.2019)

Díky za upozornění na dost zajímavou problematiku natáčení černošských filmů a neméně zajímavou postavu Rudyho Raye Moorea. Sice ten zvrácený černošský humor asi málokoho zasáhne, ale postavy, bratrství a vůbec černošské prostředí ve střetu s kapitalistickým filmovým a hudebním trhem, je dost zajímavé. (25.05.2020)

Kdo tvrdí, že Eddie Murphy v posledních 10ti a více letech nic nepřevedl, měl by si naordinovat pecku Mr. Church. Fakticky si dal tvůrčí pauzu, aby nyní natočil své vysněné filmy a vrátil se ke klasikám (Policajt z BH 4, Cesta do Ameriky 2). Dolemite je rozhodně film pro úzkou cílovou skupinu, osobně jsem ztrácel, jelikož o subžánru Blackpotation nic nevím, ale dá se to brát jako pohodový netflixovský feel good s dobrými herci ve vedlejších rolích. Nic, co bych si za pár let chtěl zopakovat, ale za nahlédnutí pod pokličku a několik humorných scén díky...7/10 (26.12.2019)