Terrifier 2

Takzvaná „teorie povýšeneckého pseudoyntelechtuálního pičuse“ říká, že pokud bude nabubřelý, egoistický kokot neustále omílat své trolí zvratky po nekonečně dlouhou dobu, skoro jistě to jednoho dne pořád bude nabubřelý, egoistický kokot. A pravděpodobnost toho, že náhle prozří během doby existence vesmíru, je zcela nepatrná (i když technicky možná až záporná). Čekal bych, že nesčetných fiascích už o tomto samozvaném hororovém exprdovi v souvislosti s ryze brakovým filmovým žánrem, jakož i s jinými, do nichž by se opojen vlastní jasnozřivostí náhodou sebelaskajíc pustil, jakživ neuslyšíme. Bohužel je zřejmé, že máme co do činění se silně narcistickým jedincem, jenž postrádá jakoukoliv sebereflexi. Aplikuji-li tedy na tomto místě nedetermismus kvantové teorie s předpokladem, že jeden ze dvou totožných experimentů byl vyhodnocen povýšeneckým pseudoyntelechtuálním pičusem, shledávám, že je Děsič 2 vcelku roztomilou, úchylnou groteskou, tupou sekerou vyseknutou nostalgickou poklonou klasikám žánru šesté až osmé dekády 20. století a parafilně hravým zhovnabičem s autentickou atmosférou i patinou, jaké může zcela odsoudit jen do sebe zahleděný a yntelechtuálně značně atrofovaný sebeprznič a zcela adorovat jen deviantní jatkový masturbant. Tudíž jakožto zdejší lovec kokotů uděluji tři do krve rozškrábané strupy. (24.11.2022)

Začnu opět klady - opět jednoznačně klaun Art a výraz a čirá radost z utrpení jsou tažnou černohumornou silou. Opět gore efekty. A to je vše. Všechno ostatní je bohužel opět sračka - postavy, herecké výkony, nekonečná, ale opravdu nekonečná stopáž (ten pokus o mytologii s tátou a jeho dcerou bojovnicí je vrchol debility a amatérismu). Napětí či strach chybí úplně. Promrhaný potenciál. (26.05.2023)

Blbý i na béčko, upřímně (začínám chápat, proč je slasher devízou Američanů), ale zároveň se to sdostatek s tím přičichnutím k synthwavu, mytologii, fantasy, odlišuje, v drobnostech se mi tam spousta věcí líbí a nejvíc to táhne samozřejmě David Howard Thornton aka Art The Clown, ale pak je to jen slasher béčko s trochu přepálenou stopáží. Ale zase, byl okolo toho menší hype. stálo to jen 250k a za poslední roky už tomuhle žánru nedávám tolik, co dřív... je obtížné opravdu najít kvalitu i při tom množství. (17.01.2023)

Na jednu stranu je obdivuhodné, co Damien Leone s mikrobudgetem dokázal vytvořit. Nejenže má druhý Terrifier značné množství luxusního gore (což se všeobecně čekalo), on i dobře vypadá. Samozřejmě, nízký rozpočet je cítit, ale ten snímek prostě má určitou estetiku, svým způsobem krásné záběry, stylovou výpravu ... nejde úplně jednoduše odsoudit s tím, že je to jen laciný krvavý shit / brak. Na druhou stranu by to ale chtělo trochu soudnosti, protože 140 (!!!) minut to mít opravdu nemuselo. Snaha nacpat tam i nějaký příběh, mytologii .. já to cením, ale proboha, svižnějc. Někdy mohly ve střižně zůstat celé scény, někdy by postačilo zkrátit jednotlivé záběry, filmu by to jen a jen pomohlo. Dejte mi o čtyřicet minut kratší cut a přihodím čtvrtou hvězdu.  7/10 (22.10.2022)

Po průměrné jedničce přeci jen posun o stupeň výše. Klaun se tentokrát naplno stylizoval do rozjuchaného Freddyho, a tak scény s ním patří k nejzábavnějším. Výborné byly snové pasáže, především ta první, která by obstála sama o sobě. Líbil se mi i lehce surrealistický závěr, i když ohledně hlavních postav jsem měl přeci jen trochu jinou představu. Nejhorší byl spratek, žirafí krk, Jonathan, a tak jsem celou dobu čekal, kdy bude vyvržen. Gore solidní, i když nic, co bychom doposud ve filmech neviděli.. Zprávy o údajném zvracení diváků tedy byly, jak se dalo čekat, pouze reklamní trik. Asi nejlepší bylo skalpování zakončené porcováním, k popukání pobavilo krmení matičky kaší. Škoda, že třeba takové bičování nedosáhlo alespoň kvalit jako ve Fulciho Bráně do záhrobí. Solidnímu vizuálu dominovaly argentovské červená a modrá, výborně byla zvolená hudba nejen na večírku. Anžto jsem nečekal nic mimořádného, jsem spokojen. (22.10.2022)