Princezna Nevěsta

S tímto filmem se pojí velice zvláštní příběh, kterému hodlám věnovat následující komentář. Tedy… kdysi žil florinský klasik Simon Morgenstern, veleúspěšný autor pohádek. Jeho největší dílo se jmenuje Princezna Nevěsta. Ve 20. století žije jistý chlapec William Goldman, který tuto knihu nekriticky zbožňuje. Paradoxem je, mu ji v dětství předčítával otec před spaním. William sám ji nikdy nečetl. Když uplynul nějaký ten čas a z dítěte se stal otec, přišla doba, kdy chtěl William kouzlo Morgensternova příběhu předat dál. Zjistil ale jednu zásadní věc. Princezna Nevěsta, tak jak existuje, je nestravitelná. Nedá se prostě číst. Je to zdlouhavé, chvílemi nudné a zbytečně popisné. Když mu ji otec kdysi předčítával, evidentně vybíral jen dobrodružné a zajímavé pasáže. Ale protože to byla zásadní kniha Goldmanova dětství, mládí i dospělosti, rozhodl se, že to samé, co udělal jeho otec, udělá pro generace příští. Román zkrátí a vybere jen „dobré scény“. Jak plánoval, tak taky udělal. Přepracovaná Princezna Nevěsta byla z původních tisíci stran zkrácena na něco málo přes dvě stě. A úspěch? Stoprocentní. Goldman vytvořil uznávanou fantasy knihu - humoristický příběh, který rýpe do tradice pohádek a který paroduje středověké rytířské romány, čili činí něco obdobného jako renesanční díla Gargantua a Pantagruel od Francoise Rabelaise (i když to byla spíš satira proti scholastice) a zejména Don Quijote de la Mancha od Miguela de Cervantese. A teď to nejlepší – Goldman si to celé vymyslel. Ano. Tuhletu svojí teorii o Morgensternovi a o tom, jak mu otec četl jeho knihu, když byl malý, a jak ji poté zkrátil. Ve skutečnosti nic nezkracoval, celá kniha Princezna Nevěsta je z jeho hlavy. Problém je, že jeho přesvědčivost – v úvodu knihy věnuje své mystifikační teorii 25 stránek a vstupy do děje ji posléze rozvíjí – je prostě dokonalá. Pochopitelně, filmu se tahle mazaná konstrukce netýká, jen knihy. Dlužno dodat, že Goldman není žádná nicka. Patří mezi nejuznávanější hollywoodské scénáristy poválečné éry a vlastní dvě sošky Oscara za Butch Cassidy a Sundance Kid a za Všichni prezidentovi muži. Věřte nevěřte, miliony čtenářů na celém světě dodnes v knihovnách pátrají po Morgensternově originálu, který nikdy neexistoval. (28.12.2007)

Přestárlý, prošedivělý Columbo vypráví svému vnukovi "šílenou" pohádku zcela ve stylu nejlepší americké zábavy, tzn. nijak náročnou , natož věrnou, avšak příjemně odlehčenou, nadsázkou posedlou moderní historku, která zcela splňuje všechny nároky třeba i pouze v daném okamžiku nenáročného diváka. A navíc je to dle mého názoru jeden ze stěžejních snímků mého oblíbence Caryho Elwese. (04.04.2005)

"Mužom v maskách nedôverujem..." Táto rozprávka sa dlho váľala v šuplíku u mojej svokry až som si povedal, že nastal čas. Vykuklo z toho príjemné prekvapenie s výborným príbehom a je trochu škoda, že tunajšie televízie sa tvária akoby to nikdy nevzniklo. Sympatická a mladučká Robin Wright tu hrá ešte v úplných začiatkoch, ale už vtedy pôsobila presvedčivo. Rozprávka má mnoho dobrých postáv, vrátane rozprávača z detskej izby, fakt ten nápad previazať dej so súčasnosťou je dobre zvládnutý aj keď podobný postup tu už bol napr. v Nekonečnom príbehu. Asi najzaujímavejšie pôsobí postava "obra", v ktorého prípade nejde o žiaden trik ako sa môžte dočítať v zaujímavostiach. Celkovo výborná vec, ktorú by normálna televízia odvysielala kľudne i vo večernom čase , ale nie! ..., my tu predsa máme Z. Trošku a jeho blbosti, alebo dookola opakované klasiky Mrázik a Tri oriešky...Nič proti nim, ale dajme šancu aj iným. 80%. (01.01.2015)

Tohle byla fakt vyborna pohadka, prislo mi to jak hranej Shrek. I kdyz je dej vcelku jednoduchej a kulisy pusobi obcas docela levne, presto mi to nevadilo a fakt dobre jsem se bavil. Do toho vseho naprosto genialni (vetsinou hodne vtipny) dialogy, velmi slusny souboje, skvela hudba, ktere by ale mohlo byt vic, vypravec Peter Falk a vynikajici hlavni dvojice v podani Caryho Elwese a Robin Wright Penn, ty byli fakt skvely. A z vedlejsich postav se mi nejvic libil Mandy Patinkin. I kdyz film na par mistech krapet ztraci tempo, presto jsem se vyborne bavil. (29.10.2006)

Pohádka z jiné, anglosaské kultury. Boj s příšerným velkým hlodavcem nebo poměrně vědecký mučící stroj z toho dělají spíše moderní fantasy, ale naštěstí film si vůbec na nic nehraje a svůj pohádkový status a jasnou cílovou skupinu dává po celý čas od začátku najevo. Nejvíc se mi stejně líbily dialogy mezi dědečkem v podání Petera Falka a vnoučkem, který od prvotního opovrhování najde ve vyprávění pohádky nakonec zalíbení. Když se místy schyluje k trochu kýčovitému líbání nebo jiným podobným scénám, reakce malého nemocného klučiny posloužily coby úsměvné odbourání atmosféry pohádkového děje (ať už romantického nebo jindy strašidelného) mě vždycky pobavily a dodaly na chvíli filmu jiný rozměr. Milé, i když jsem asi na pohádky trochu moc dospělý a zábava se u mne v druhé polovině pravidelně střídala s vyčkávaním konce. 60% (Filmová výzva 2019: Snorlax) (06.12.2019)