Agent

Eli Kohen je špionská legenda a určitě si podobnou připomínku zaslouží, ale nejsem si jist formátem. Šest téměř hodinových dílů je z mého pohledu moc, protože Kohenova práce nespočívala v krkolomných sabotážích a adrenalinových honičkách, ale ve sběru informací a vysílání. A i když se Raff vážně snaží, nedokáže se vyhnout řadě hluchých míst, které k dynamice vyprávění zrovna moc nepřispívají. Z tohoto pohledu je škoda, že se nejedná o film či maximálně třídílnou minisérii. Nicméně i přesto všechno jsem se bavil a s hlavním hrdinou v pohodě vydržel až do bolestného konce, který sice postrádal potřebné emoce, ale to se dalo přežít. Asi největším pozitivem je Cohen, který se tímto stal dalším komediálním hercem, u kterého člověk nechápe, proč tráví většinu své kariéry hloupým pitvořením v kánálových "vtípcích". Přivřu oči a dám 70%, ale doufám, že se ke Kohenovi v budoucnu ještě někdo vrátí. (08.10.2019)

Aniž bych věděl proč, při sledování špiona jsem si asi stokrát vzpomněl na Mnichov. Možná proto, že stejná dynamika vyprávění i perfektní obrazová stránka by mi seděla i u tohohle. Spy je ale bohužel vizuálně extrémně mdlá show, při který režisér ani kameraman nevěděli, jestli to chtějí mít v Izraeli barevný nebo černobílý, a tak to ve výsledku neni pořádně ani jedno. Stylu vyprávění navíc chybí právě dynamika i naléhavost, silnější emocionální rovina a v neposlední řadě taky pevnější režijní uchopení. Táhne to Baron Cohen, kterej si svojí roli vychutnává na obou stranách a taky fakt, že je to i při vší obyčejnosti příběhově zajímavý. (14.09.2019)

Už jsem pomalu přestával věřit že v dnešních babovřesko-avengerovských časech se někdo odhodlá vrátit ke krásné, poctivé filmařině a hluboce plynoucím příběhům ze skutečného života, bez digitálních poletování, dementních ftípků, samoúčelného strašení a přepáleně nerealistických "akčních" scén. A ejhle - ono to najednou opět přišlo ... A nezbývá než dát všechny klobouky dolů před mistrovským zpodobněním tohoto pohlcujícího příběhu, kdy člověk zapomíná že je to "jen" film a nedokáže se od tohoto díla v plném zaujetí odtrhnout, jako by to on sám všechno naplno prožíval. A samostatný klobouček pak patří Saschovi a jeho hereckému umění bez hranic, jak vidět zdaleka neomezených jen na "přihlouple" veselý Kazachstán ... Přiznám se že jsem to celé prožil najednou během jediného dne (z poloviny v letu nad oceánem) a bylo mi moc líto že to už skončilo. Co si teď počnu ? :) Chtěl bych pokračovat ... (22.09.2019)

Mosad v akci, navíc podle skutečných událostí. Neuvěřitelné jak hluboko se dokáže výzvědná služba zahrabat, aby pak postupnými krůčky infiltrovala vládu nepřítele. Sacha Baron Cohen zde sedl jak pr*el na hrnec, respekt. Na můj vkus trochu zdlouhavé, ale druhá půlka má grády. Konec paráda. Doporučuju pak mrknout na wiki na Šestidenní válku. 85% (04.05.2021)

Pár let poté, co pár géniu z Organizace Strojených Nekňubů dostalo ten príma nápad uznat zcela oprávněný a samozřejmě plně legální Jehovův zápis do katastru, zasít hrstku sionistických fanatiků přímo do centra bandy muslimských fanatiků a udělat z Blízkého východu věčný sud se střelným prachem, nasadil Židistán mezi hadrové hlavy Borata, aby ošmíroval, co že to tam ti mohamedáni vlastně pečou. A ten si je, tentokrát s vážným xichtem, namazal na macesy rychleji, než byste řekli „Arafat“, a nadělal z nich takové kokoty, že mu Sýrové dodnes chodí srát na hrob a hnutí BAAS po něm pojmenovalo pohlavní chorobu - Kohenorhea. Nyní z těchto trampot klátivého agenta Joshuy Böndmana uplácal Židowood poměrně zajímavý a vcelku napínavý seroš Ari G. Indahaus aneb Cultural learnings of Syria for make benefit glorious nation of Palestinian occupants, který Al Džazíra do hlavního vysílacího času asi jen tak nezařadí, a Šáša se může těšit na dozajista bombovní návštěvu ze Spolku přátel Karlíka Hebdy. (18.09.2019)