Když Harry potkal Sally

Rob Reiner mě zaujal již snímkem Stůj při mně, kdy velmi věrohodně a citlivě převedl na plátno povídku Stephena Kinga Tělo, nicméně tímto "zásekem" si mě naprosto získal. Vtipná komedie s inteligentním scénářem a neméně kvalitními hereckými výkony, především Billymu Crystalovi padla role přímo na tělo. (16.08.2007)

Svěže vtipná, nikterak trapná, naopak v mnoha ohledech pravdivá a inteligentní komedie o dvou zvláštních a přitom bežným lidem velice blízkých postavičkách. Scénář lehce evokující Woodyho Allena nás protáhne dloholetým vztahem procházejícím od lehce nevraživé antipatie, přes nefalšovaně čisté přátelství až po ono osudově "nevyhnutelný" vztah, jehož předvídatelnost nic neubírá ze závěrečné hřejivé katarze. Jde vidět, že Rob Reiner dal do filmu hodně ze sebe a svého života, neboť výsledek působí velice lidsky a osobitě, k čemuž přispívají mimo jiné i pěkné herecké výkony ústřední dvojice... 8/10 (24.12.2011)

Konečně vím, kterým filmem si Meg Ryan otevřela cestu k dlouhé řadě romantických komedií. Pouze její krása bych však k dosažení špičky žánru nestačila. Tam film posouvá až skvěle napsaná postava Harryho. Ten ze sebe sype jedno vztahové moudro za druhým a každý divák s ním dříve či později musí začít souhlasit. Těžko najít pravdivější příběh, který zároveň tolik pobaví. (07.03.2011)

Rozhodně to lepší z žánru romantických komedií. Zápletka, kdy se znají přes 10 let jako přátelé a nedokážou si jednoduše přiznat, že k sobě patří, je originální. Velmi dobře napsané dialogy. Příjemní herci, nevtíravý příběh. Režisér Reiner prostě věděl, co dělá. Pro Meg Rayenovou začátek hvězdné kariéry v tomto žánru. Párkrát se pokusila z této růžové škatulky dostat (Odvaha pod palbou), ale skončilo to neslavně. Někteří herci se holt narodili jen pro jeden typ rolí. Ale není to na škodu. "Dala bych si to, co ona......" :-) 75% (21.10.2011)

Když Harry potkal Sally je jedna z těch mála romantických komedií, které obsahují vtipný humor, trefný scénář a jejich hlavní složkou není trapnost. Právě scénář Nory Ephron si zaslouží největší pochvalu, jako divák se velice vážím skvělých dialogů a ještě lepších vtipů s postupnou gradací, které nejen že neodezní, ale naopak se z nich dále čerpá (jako příklad uvedu scénu v restauraci kdy Sally předstírá orgasmus, načež si jedna stará dáma přeje to samé jídlo co má ona). Rád bych také vyzdvihl režii Rob Reinera, který se vlastně po celí snímek nedopouští nějakých velikých přestupků, ba naopak překvapuje svěžím přístupem k látce, který občas připomíná styl mistra romantických komedii Woodyho Allena. Když k tomu všemu přidáte excelentní výkon Meg Ryan a Bylliho Crystala, musí vám být už teď jasné jak skvělým zážitek zhlédnutí této komedie je. (04.03.2006)